Falling I Think I'm For You

3. Kapitola

Snažila jsem se obejít obchod a poštu co možná nejrychleji, ale samozřejmě mi štěstí nepřálo. Všude byla hromada lidí a já už ztrácela nervy. Ještě když jsem svou jedinou dceru svěřila právě Damonovi. Snad po dvou hodinách jsem konečně zastavila před domem Emmy. Dveře se otevřely ještě dřív, než jsem stihla zaklepat. Mezi nimi stál Damon.
,,Asi půjdeš dál, ne?" zeptal se s milým úsměvem na tváři. Takového si ho nepamatuju. A o to víc jsem z něj nervózní. Kdyby apsoň nevypadal pořád tak zatraceně dobře. I po těch letech.
,,Já .. nevím," vysoukám ze sebe. Ne a ne a ne! Nejraději bych popadla Rebeccu a v nanosekundě s ní zmizela pryč s nadějí, že už ho nikdy neuvidím.
,,Holky si dělají něco do školy a to asi chvilku potrvá, ale klidně můžeš zůstat stát za dveřma, když chceš," ušklíbne se a odstoupí ode dveří. Velice nerada vejdu dovnitř. To co mi řekl mě překvapilo.
,,Do školy?" zadívám se na něho. Že by se vážně změnil až tak moc?
,,Nejsem zase až tak nezodpovědný, jak si myslíš," pokrčí rameny. Eh ... najednou jsem úplně červená snad až za ušima. Nemyslela jsem to tak. Nebo v podstatě myslela.
,,Tak teda promiň," mírně se usměju a posadím se do kuchyně na židli. Celý tenhle dům je tak moderně zařízený a elegantní. Samozřejmě pořád dost velký. Prostě Damonův styl. On se mezitím opře o linku a ruce vrazí do kapes u svých kalhot.
,,Jak se ti vlastně daří?" zamyslí se a upře na mě svůj pronikavý pohled. Ach .. bez tebe celkem na nic. Chybíš mi, i když bych to asi nepřiznala.
,,Jo, úžasně. Mám se fajn a co ty?" Na jeho tváři se objeví náznak nervozity, který zmizí stejně rychle jako se objevil.
,,Dobrý," přikývne. Hm .. nenápadně se zadívám jeho směrem. Kruci .. zase se opakuji, ale vypadá božsky! A to chování .. líbí se mi.
,,Jeee, mami, ty už jsi tady," rozzáří se Becca, když i s Chloe přijdou do kuchyně. Pousměju se.
,,Jojo. Tak co jak ti šel úkol do školy?" věnuji ji úsměv a ona mi podá sešit s úhledně napsanými jedničkami. ,,Jsi šikovná, holka," pochválím ji a ona se pyšně usměje.
Zadívám se na Chloe, která stojí vedle Damona se svým sešitem v ruce, ale on něco píše do mobilu. Odkašlu si a on zase obrátí svou pozornost ke své neteři. Vezme si její sešit a rychle ho sjede pohledem.
,,Eh, pěkný," usměje se na ní a ona se zase začne usmívat. Zvednu se od stolu a seberu z podlahy svou kabelku.
,,Tak my už asi půjdeme," dostanu ze sebe, co možná nejrychleji. Rebecca a Chloe si vymění pohled.
,,Nee, já chtěla ještě Rebecce ukázat tu novou pohádku, co jsem dostala," zamračí se Chloe. Becca přikývne. Ne .. nebudu s Damonem v jedné místnosti už ani minutu.
,,Tak třeba jindy," povzdechnu si. Nemyslím to zle. Jsem ráda, že si Rebecca našla super kamarádku, ale .. Damon je Damon.
,,Chloe stejně máš jet za chvíli s tátou do aquaparku, ne?" vloží se do toho Damon. Díky bohu.
,,No jo! Tak teda nic," pokrčí Chloe rameny. ,,Uvidíme se zítra ve škole," rozloučí se s Beccou.
***
Myslela jsem si, že odchodem z toho domu pomine i moje špatná nálada způsobená náhlým setkáním s mým bývalým ... ehm, manželem. Jenomže to zase začalo, když jsem večer ukládala malou do postele.
,,Maminko?" usmála se na Becca, když už jsem se zvedala z postele. A to jsem si myslela, že už spí.
,,Copak, broučku?" pohladím jí po vláskách a ona se posadí. Chvilku ji trvá, než odpoví.
,,Jaký máš názor na Damona?" založí si ruce na hrudi a pozoruje mě vážným výrazem. Cože?! Eh ..
,,Co to jsou za pitomé otázky?" zasměju se nervózně. Až moc .. Nečekala jsem nic takového. A navíc tak najednou.
,,No, bavili jsme se o tom s Chloe," pokrčí rameny a já se mírně zamračím. Tak teď to nechápu vůbec.
,,A o čem, prosím tě?" pozvednu obočí a ona se zasměje.
,,No tak on je sám a ty jsi taky sama .. Mohli byste být spolu, no ne? A my bychom pak s Chloe byli sestřenice," oznámí mi a já se zakuckám. Tyhle moudra mi tady jako vykládá šestileté dítě? Zavrtím nad tím hlavou.
,,Rebecco, měla bys jít spát. Je pozdě," řeknu jen a zvednu se z její postele. Ona mě kupodivu poslechne a lehne si. Pořádně ji přikryju.
,,Ale slib mi, že nad tím budeš apsoň přemýšlet. Prosiiiiiiiim," otočí se na mě a já protočím očima. Co to má znamenat?
,,Fajn, ale už spi," usměju se a zhasnu světlo v jejím pokoji. Zavřu dveře a jdu si sednout do obývacího pokoje k televizi. V hlavě mám najednou tolik myšlenek, které by mě normálně ani nenapadly, ale díky Becce tam prostě jsou.