Pohled Renesmee
19:00-21:00
Moje doktorka mi zrovna dělala ultrazvuk břicha. Netvářila se zrovna dvakrát šťastně a já měla hrozný strach. Skoro jsem ani nedýchala, jak jsem se bála. Nedokážu si představit, že by se miminku ve mně mohlo něco stát. Strašná představa.
,,Slečno, miminko je dalo by se říct v pořádku," usměje se na mě po chvíli doktorka.
,,Jak jako dalo by se říct?" zajíknu se a doktorka mi věnuje uklidňující úsměv.
,,Utrpěla jste vážné zranění takže to nemůže být těch sto procent. A říká se že nejhorší je třetí měsíc takže uvidíme ještě těch pár týdnů," pousměje se mírně. Ale zatím je všechno v pořádku. To je hlavní.
,,Takže můžu domů?" zeptám se jí nadšeně. Zamyslí se.
,,Zítra ráno za vámi přijde váš ošetřující lékař a domluvíte se s ním," poradí mi. Povzdechnu si. Ještě jednu noc v nemocnici. Ach jo ... Moje gynekoložka odejde.
K večeru jsem se pokusila zavolat Damonovi. Zase to nebral. Tohle už není normální. Všechny moje zprávy v hlasovce si poslechl a esemesky přečetl. Tak o co mu jde?! Naštvaně jsem odhodila mobil na stoleček vedle postele. A prý že mu mám hned zavolat, jak se něco dozvím .. Hm, to by mi ale chlapec nejdříve musel brát mobil.Pohled Damona
Nové Mexiko 20:00
,,Zvu tě na panáka. Za tu pomoc," obrátím se na Katherine, když se konečně ocitneme na vzduchu. Zabralo snad věcnost zbavit se Alexova těla a zbytku těl, které tady zůstaly ještě po klucích.
,,To nemůžu odmítnout," ušklíbne se. Přikývnu. Uvědomím si, že bych měl ještě zavolat Renesmee. Měl jsem vypnutý mobil a když jsem ho zapnul, bylo tam toho od ní dost. Ale tak to můžu udělat i později.
Jednoho normálního baru jsem si všiml po cestě sem a není to ani daleko. Klidně i pěšky takových pět minut.
Posadili jsme se k baru a barman k nám přišel téměř okamžitě.
,,Dva panáky s vodkou," kývnu na něho a on se k nám s přikývnutím otočí zády, aby připravil naši objednávku. Znovu mi začne zvonit mobil. Někdo umírá nebo jako co?! Alarick.
,,Co je pořád?" zvednu mu to a zeptám se otráveně. Katherine se ušklíbne a rukou se pohodlně opře o bar.
,,To je dost debilní otázka řekl bych," odpoví mi. Proč je tak protivný? Vydechnu vzduch z plic a protočím očima.
,,Vážně? Ani bych neřekl. Oslavují vítězství," zasměju se a na druhé straně je chvíli ticho.
,,Sám?" zeptá se. Jakože .. co?!
,,Ne. S Kath, proč jako?" odfrknu si.
,,Protože ti tvoje přítelkyně volala snad padesátkrát a tys ji nemohl napsat ani, že zavoláš později?" zařve na mě. Proč na mě jako řve ... Začnu se smát. ,,Ty seš opilej?" zavrčí pozdrážděně.
,,Neee, vypil jsem jen trochu whiskey, která zbyla. Asi půl flašky. Nebo možná jedna a půl. Ani nevím," povzdechnu si. Tss, nechápu proč má furt tendenci ze mě dělat úplného debila. Jak kdybych neměl vlastní hlavu. Snad vím co dělám ..
,,Tak to fakt nejsi opilý, no," oznámí mi ironicky. ,,Mně je to jedno, jen říkám. Mysli mozkem prosím tebe," zamumlá a vypne mi to. To je kretén. Strčím si mobil do kapsy a znovu vrátím svou pozornost své společnici.
,,Problémy doma?" pozvedne pobaveně obočí. Barman před nás položí dvě půlky. Kopnu to do sebe na ex a ona je na tom stejně.
,,Neřek bych problémy. Jen zase zbytečně přehání," zasměju se. Kolem nás se začne tvořit skupinka více a více lidí. Přisuneme se k sobě blíž, abychom se slyšeli, protože tady začíná být dost kravál. Naše kolena se dotýkají, ale snažím se toho nevšímat.
,,Proč se ti Rick furt sere do života? Chová se k tobě tak .. nevím," pokrčí rameny a rozmáchne rukama okolo sebe. Nakrčím obočí.
,,On jen nechce ať si ničím život. Nemyslí to zle," odfrknu si. ,,Akorát to občas trochu přehání, protože si neuvědomuje, že já nejsem on," povzdechnu si. Tohle bych střízlivý v životě neřekl. Vyznělo to jakoby mi to snad vadilo, ale tak to vůbec není. Nebýt Alaricka už tady nejspíš dneska nejsem.
,,Hm, je pro tebe jako .." neodokončí větu, ale já to klidně udělám za ní.
,,Jako bratr .. víc než můj vlastní," zamumlám, ale už se mi dost plete jazyk. Blbý alkohol. Ona taky vypadá, že už není zrovna dvakrát střízlivá.
Ani nevím jak se stane, že najednou cítím její rty na svých. Nevím kdo ten polibek začal, ale ani jeden z nás se neodtáhne. Na chviličku se odtáhne a přikloní se k mému uchu.
,,Co jít nahoru," navrhne a mě ani v nejmenším nenapadne protestovat. Poprosíme barmana o klíče od pokoje a podáme mu drobné. Sotva za námi zavřu dveře, Kath se mi přisaje na rty. Přitáhnu si jí blíž k sobě a prohloubím náš polibek. Své ruce přemístím na její zadek a jemně jí postrčím. Spadne na postel a já se přemístím nad ní. Začne mi sundávat bundu, ale moc jí to nejde. Odtáhnu se od ní a odhodím svou bundu na zem. Ona udělá to samé s tou svou. Naše kousky oblečení stále ubývají. A já si ani nestihnu uvědomit, co to vlastně dělám. Kdybych byl střízlivý tohle by mě ani nenapadlo, ale já mám v sobě alkoholu víc než dost ...Probudí mě první paprsky slunce, které dopadají na mou tvář. Přetočím se na druhou stranu a otevřu oči. Nejdříve si přesně nevybavím, co se stalo a kde jsem. Pak se mi vybaví celý včerejší večer. A do háje.
Vymrštím se do sedu a ozve se prudká bolest hlavy. Ignorují ji. Vyspal jsem se s Katherine? Tou Katherine .. Ne, ne! A Renesmee. Volala mi snad čtyřicetkrát. I Rick. Ještě mě upozornil, ať přemýšlím, než něco udělám. Já jsem debil!
Zvednu se z postele a najdu u postele své džíny. Obléknu si je a chvilku zápasím s páskem. Přes hlavu si natáhnu tričko. No to byl teda zase skvělý nápad. Gratuluju, Damone. Vyspat se s holkou s kterou pojedeš v jednom autě další dva dny. No ty vole ... o tomhle se Renesmee nedozví ani za nic.
ČTEŠ
Falling I Think I'm For You
أدب الهواةUž je to sedm let, co Renesmee odjela od Damona. Ačkoliv na něho pořád nemůže zapomenout, snaží se žít normální život se svou šestiletou dcerkou Rebeccou. Jenomže osud je velmi nevyspytatelný a tak se tahle dvojice znovu setkává. Co s nimi udělá je...