Falling I Think I'm For You

5. Kapitola

A můžu s klidem říct, že čas najednou ubíhal snad třikrát rychleji, než jsem byla zvyklá. Dopoledne jsem trávila v práci s malými dětmi a odpoledne s Rebeccou, někdy i s Chloe a občas, když Damon vyzvedával svou neteř i s ním. Nepřiznala bych to nahlas, ale ráda s nim trávím svůj volný čas. Po tolika letech. A dneska byl zrovna jeden z těch dnů.
Byl pátek odpoledne a já seděla s Damonem v kuchyni. Holky si hrály u Beccy v pokojíčku. On seděl na židli a já se opírala o linku a sledovala ho. Nejspíš jsem si myslela, že nenápadně.
,,Baví tě to?" ušklíbl se a položil svůj mobil na stůl. Okamžitě jsem svůj zrak přemístila na špičky svých bot. Musela jsem být červená jako rajče. Odkašlala jsem si.
,,Eh, nechápu o čem to mluvíš," pokrčila jsem rameny. Ani jsem si nestihla uvědomit, že stál najednou jen pár centimetrů ode mě. Bylo mi trapné se na něho vůbec podívat. Jenomže on mi svou rukou zvedl hlavu a donutil mě se mu podívat do očí.
,,Že ne? Takže ses asi dívala na tu vázu, co," pousmál se. Se smíchem jsem zavrtěla hlavou. A pak se je mně začal přibližovat. On mě políbí! Už byl tak blízko, že jsem cítila jeho dech na své tváři, ale ...
,,Mami," ozvalo se z obývacího pokoje a během vteřiny do kuchyně vletěla Rebecca s Chloe za zády. Damon udělal pár kroků dozadu a já se snažila vzpamatovat.
,,Děje se něco?" zeptala jsem se s úsměvem. Obě zavrtěly hlavou a dívaly se ze mě na Damona a naopak.
,,No ne. Jen máme hlad, ale to klidně počká," pokrčila Chloe rameny. Cože?
,,Pokud teď máte na práci jiné věci," doplnila ji Becca. Překvapeně jsem se na ně podívala. Panebože. Tak teď jsem asi v koncích.
,,To je zase keců. Jděte se dodívat na tu pohádku a my vám to jídlo doneseme, platí?" vložil se do toho Damon a já si oddechla. Obě holky se na sebe významně podívaly, ale kupodivu udělaly co jim Damon řekl.
Já se na něj nedokázala ani podívat. Otočila jsem se k němu zády a začala chystat věci na tousty. Potřebovala bych se uklidnit, vážně. Kruci .. vždyť on mě malém políbil.
,,Nechci ti kazit práci, ale proč vytahuješ vajíčka na tousty?" ozve se za mnou, až málem nadskočím metr do vzduchu. Abych ti ho mohla obít o hlavu například. No jistě, Damon bude dělat, že se vlastně vůbec nic nestalo. Klasika.
,,Každý se může splést, ne?" zavrčím podrážděně a sklidím tuhle ingredienci zpět do ledničky.
,,Tak se nerozčiluj. Jen jsem tě upozornil," zasměje se. Hm .. Kdybys věděl. Vložím chleba do toustovače a otočím se zpátky k Damonovi. Neuvědomila jsem si, že je zase tak blízko, takže do něj málem vrazím. On mě naštěstí chytne jemně za paži a já stihnu zastavit. Zhluboka se nadechnu. Tohle je na mě moc.
Zvednu hlavu a zadívám se mu do očí. Chci něco říct, ale on mě předběhne tím, že spojí naše rty. Chvilku mi trvá, než se vzpamatuju, ale pak začnu spolupracovat. Posunujeme se, až narazím zády o linku. Po takové době cítit jeho rty na svých je pocit, který mě naplňuje. V tom se ozve pípnutí, které značí, že tousty už jsou hotové.
Velice nerada se od Damona odtáhnu. Snažím se soustředit, když vytahují tousty a pokládám je na talíř, ale nejde mi to ani trochu. Zmínila jsem se o tom, že jsem dost nestabilní člověk?
,,Ukaž, udělám to," vezme mi z ruky vidličku a všechny tousty položí na talíř. Celou dobu cítím jeho paži na té své, protože jsem se prostě nedokázala hnout ani o jeden krok na bok. A pokud jsem na něho zírala predtim, pak opravdu nechci vědět, co dělám teď. Odnesl holkám svačinu a já se zatím snažila zase vrátit zpátky na zem, ale samozřejmě mi to nevyšlo. Skončila jsem u přehrávání toho, co se stalo a do reality mě vrátil, až Damon který mi luskal prsty před očima. Zamrkala jsem a podívala se jeho směrem.
,,Nějaká mimo, ne?" ušklíbl se a založil si ruce na hrudi. Tak když mě políbíš uprostřed kuchyně, mimochodem nečekaně, co mám asi tak dělat?!
,,Ne, já jsem v pohodě," zasměju se nervózně. Kéž bych s nim teď mohla být sama. Aspoň bych to tolik neřešila. A on mi snad umí číst myšlenky nebo co ...
,,Co kdybych zavolal Emm jestli si dneska holky na noc nevezme ona a ty až zítra?" zadívá se na mě a já zase musím být rudá až za ušima. Dýchej! Hlavně dýchej. Za normálních okolností bych to asi vyloučila, protože už je přece něco domluvené, ale tohle bylo něco jiného.
,,Jo, to je dobrý nápad," vykoktám ze sebe. Ach můj bože! Zatraceně. On je snad bůh. A navíc vypadá snad ještě desetkrát lépe než tehdy.
Přiloží si mobil k uchu a čeká, až to jeho sestra zvedne. Což se stane téměř okamžitě. Zaposlouchám se, abych slyšela i Emm.
,,Děje se něco?" zeptá se okamžitě, když přijme hovor. Ehh, no jasně. Většinou ji moc nevoláme, když hlídáme. Není to potřeba.
,,Ne, ne. V klidu," odpoví ji Damon. ,,Jen mám takovou, hm .. prosbu," vyleze z něj a já pobaveně pozvednu obočí. Ten má teda formulaci .
,,Jo takhle. O co jde?" zarazí se Emma.
,,Nevzala by sis dneska na noc holky. Renesmee by si je vzala zase zítra. No prostě byste si to prohodily." Na druhé straně je chvíli ticho.
,,Mně to nedělá problém. Pokud chcete můžu si je tady nechat až do neděle," navrhne. Ona to ví .. do háje! To je trapný. Zavrtím hlavou.
,,Ne, to není potřeba," řekne ji Damon.
,,Hele, stejně už jsme na zítra měly něco v plánu, takže by mi to vyhovovalo , kdyby až v tu neděli. Fakt mi to nevadí. Kdyžtak je Renesmee může mít zase celý příští víkend." Eh .. no, hm. Nakonec přikývnu.
,,Okey."
,,Tak já si pro ně teda za chvíli prijedu."