Falling I Think I'm For You

32. Kapitola

Pohled Damona
Vyšel jsem z baru na vzduch a konečně se mohl pořádně nadechnout. Nejlepší řešení by vážně bylo zdrhnout, když o tom tak uvažuju. I když to je zas moc složité se pak někam dostat. No tak pro začátek prostě zavolám Renesmee. Zvedne to téměř okamžitě.
,,Hele, že by sis vzpomněl žě žiju," odfrkne si do mobilu. Odkašlu si. Výmluva. Jakákoliv.
,,Promiň, měl jsem práci kvůli toho Alexe .. ale dneska už pojedu domů," vydechnu a na druhé straně se ozve nejistý zvuk.
,,Co je s ním?" zeptá se, ,,A co je s tebou," dodá. Bože ..  cítím se teď jako největší debil na světě.
,,Je mrtvý a já žiju," zasměju se nervózně. Sakra, už vím proč mi volala. No super! ,,A co ty? Co říkala doktorka?" zajímám se a doufám že ji nedojde, že jsem na to úplně zapomněl.
,,V pohodě. Zrovna si balím svoje věci a taky pojedu domů," řekne mi a já se zarazím. Jsem idiot, prostě debil.
,,Tys byla v nemocnici?" zahuhlám překvapeně. Myslela jsem že jen na vyšetření, ale ne že tam zůstala. Logick když mi to nikdo neřekl .. Ah, já nebral mobil.
,,Jen na pozorování. Ale je mi dobře," zasměje se. ,,Hele, musím končit. Za chvilku pro mě přijede Alarick. Miluju tě," zamumlá do telefonu.
,,Ehm, jasně. Já tebe," vypnu to a zastrčím si mobil zpátky do kapsy. Tak fajn ona je v pořádku. Takže nemusím mít žádné výčitky svědomí ... protože ona mě přece taky jednou podvedla nebo dokonce dvakrát. A .. to je dost chabá výmluva.
,,Můžeme jet?" uslyším za sebou dívčí hlas. Otočím se na Katherine, která stojí u svého auta a ruce má založené na hrudi. Přikývnu.
,,Hele, ještě jedna maličkost," ozvu se když nastoupíme do auta a ona nastartuje. Koukne na mě. ,,Co se stalo v Mexiku, zůstane v Mexiku," povzdechnu si. Pokrčí rameny.
,,Ani by mě nenapadlo to někde vytrubovat," ušklíbne se. Fajn, tak doufejme že nekecá.
***
Když mě Katherine odvezla před dům Alaricka, počkala jen až vystoupím a pak hned odjela. Chytrá holka. Já se mezitím dobelhám k vchodovým dveřím. Pokud se zvládnu teď chovat normálně bude to okey.
Dveře mi otevře Renesmeee. Sotva mě uvidí věnuje mi snad ten nejkrásnější úsměv na světě a obejme mě. Letmo ji políbím na rty. Přiběhne za námi Rebecca.
,,Tatii," vypískne nadšeně. Vezmu si jí do náruče.
,,Ahoj," pozdravím ji a ona se na mě taky usměje.
,,Tak se uvidíme odpoledne, musím do školy," zamračí se. To je tak brzo. No vlastně. Rebecca vyběhne ven.
,,Za chvilku přijdu a můžeme si popovídat nebo cokoliv, ale musím malou odvést do školy a zařídit si dovolenou v práci," políbí mě a vydá se za malou. Eh, jasně. Chci jít nahoru do "naší" ložnice, ale zastaví mě Rick. Sakra .. tak ten si určitě všimne, že je něco špatně. Pokud už si teda nevšimnul.
,,Damone," otočím se. Rick stojí předemnou a ruce má založené n hrudi. Na tváři má přísný výraz a já si fakt začnu připadat jako desetiletý kluk, který přišel domů s pětkou na vysvědčení.
,,Ano?" zeptám se jakoby nic. Vždyť se přece ani nic nestalo. Tady jsem ve Washingtonu.
,,Jak sis užil oslavu vítězství s Katherine?" pozvedne obočí. Jasně. On to ví .. nebo přinejmenším to tuší.
,,Super," odpovím prostě.
,,Mh, takže jsi stoprocentně používal mozek, jo?" zadíval se na mě. Já to vzdávám!
,,No pokud od té stovky odečteš jedničku, pak odpověď zní jo," zasmál jsem se nervózně. Alarick se zamračil.
,,Jako kdybych ti to hned neříkal," protočí očima a znovu se obrátí na mě. ,,Spal si s ní?" Jo.
,,S kým myslíš?" podívám se na něj nechápavě. Moc dobře vím, koho myslí.
,,Katherine," zavrčí.
,,Jo s ní myslíš," promnu si tváře.
,,Takže?" Hh ... On mě zabije.
,,Takže co?" pozvednu obočí. Věnuje mi naštvaný pohled a mě to přinutí přestat ho provokovat. ,,Jo, spal jsem s ní," odpovím a chci odejít, ale on mě chytne za paži. Zastavím se v půlce kroku.
,,A čím si jako myslel?! Začínal jsem mít pocit, že když máš rodinu, mohl by ses začít chovat jako chlap, ale ne .. ty se budeš vždycky chovat jako největší debil na světě, protože 'Já jsem Damon a měl jsem blbý dětství. Teď ze sebe budu dělat kreténa',"zařve na mě. Překvapeně se na něho podívám. Uvědomí si co řekl. ,,Promiň, tohle jsem říct nechtěl," omluví se. Zavrtím hlavou.
,,Jdi do háje," vyštěknu a vydám se nahoru. Možná právě protože měl z části pravdu .. z větší části .. celé to byla pravda. Hm, možná proto mi to bylo tak nepříjemné. Nečekal jsem že by to na mě vybalil zrovna on, i když on je asi tak jediný kdo na to má vůbec nějaké právo. Ale i tak .. tohle fakt nemusel.