Falling I Think I'm For You

49. Kapitola

Bylo fajn se zase po dlouhé době pořádně vyspat. Obzvláště po včerejším náročném večeru. No, to víte .. po takové děsné hádce bylo co dohánět. Probudila jsem se něco po půl jedenácté a Damon ještě pochrupoval vedle mě. Paže měl obmotané kolem mého pasu a silně mě k sobě tisknul. Opřela jsem si hlavu o jeho hrudník a užívala si pocit, že ho mám tak blízko sebe. Tak moc se mi nechtělo vstávat.
,,Mh, nikam nejdeš," zamručel mi do vlasů svým ranním chraplákem, když jsem se chtěla od něj odtáhnout. Tiše jsem se zasmála.
,,Mám hlad," odpověděla jsem mu napruženě a on ze mě sundal ruce. Přetočil se na druhý bok a zachumlal se zpět do peřin. ,,Ty jsi po ránu příjemný," zavrtím hlavou a chci se zvednout z postele. Ještě před tím, než se mi to povede mě chytne za pas a stáhne zpět, takže teď ležím pod ním. Vydechnu vzduch z plic a snažím se na něj moc nedívat, protože jsem moc dobře věděla, co se mnou dokáže udělat.
,,Půjdeš se mnou dneska na oběd,"mrkne na mě a já se odvážím se na něj podívat. Jeho modré oči se vpíjejí do mých. Přimhouřím oči.
,,To měl být jako rozkaz?" pozvednu pobaveně obočí. Jemně mě políbí na rty.
,,Mhh," zamručel do polibku a já se uchichtla. Vážně jsem si připadala jako zamilovaná puberťačka, takže něco pravdy na tom možná bylo.
,,Tak možná," uculila jsem se, když se odtáhl. Přejel si jazykem po spodním rtu a ve mně to vyvolalo hromadu smíšených pocitů. Zajel mi rukou pod tričko a svými prsty putoval po mé nahé pokožce na břiše. Už jsem se zmínila, že jsem strašně lechtivá? V koutku úst mi už začínalo cukat a následně jsem se vážně rozesmála. Trochu se zamračil.
,,Nemáš se smát," zašeptal a tričko mi stáhl zpátky. Chtěl se odtáhnout, ale já si ho za zátylek přitáhla zpět k sobě.
,,Já už budu hodná," zavrněla jsem a on mi věnoval pobavený úsměv.
,,Ty tak," zavrtěl se smíchem hlavou a zvedl se z postele. Ach jo. Taky jsem se začala pomalu zvedat, ačkoliv se mi vůbec nechtělo.
***
Seděli jsme v elegantní restauraci a já s chutí jedla jídlo, které mi číšník položil na stůl. Hm, jo .. moje těhotenství se začalo projevovat ze dne na den ve velkém měřítku. Spořádala jsem toho opravdu hodně od doby, co jsem vstala z postele. A jedla jsem i předtím, než jsme sem jeli.
,,Taky ti přeju dobrou chuť," ušklíbl se Damon, který teprve začínal se svým obědem. Tentokrát jsem výjimečně ani nebyla červená až za ušima jak jsem to měla ve zvyku.
,,Jo, j to mc dbrý," zamumlala jsem s plnou pusou. Polkla jsem sousto špaget a znova se na něj podívala. ,,Chtěla jsem říct dobrý," usmála jsem se, když se na mě dost dlouhou chvíli díval jako na debila.
,,To mi došlo. Já jen .." mávl nade mnou rukou a s chutí se pustil do jídla, které já už měla dávno snězené. Zamračila jsem se.
,,Jako co?" pozvedla jsem obočí a naklonila se přes stůl. Lehce mě políbil, takže jsem teď v puse měla chuť jeho steaku s hranolkami.
,,Jseš rozkošná," zavrněl a já se zaculila a rukama si nad hlavou nakreslila svatozář.
,,Úplně andílek," pousmála jsem se a vzala si z jeho talíře hranolku, kterou jsem namočila do zbytku kečupu.
,,To je moje jídlo," vyprskl a já se na něj pobaveně podívala.
,,Ani své lásce trochu jídla nedopřeješ," zavrtím hlavou a plácnu ho po ruce.
,,Hele, já myslím že ho máš dost," ohradil se a já vykulila oči.
,,Co tím jako chceš říct? Jsem snad tlustá?" Damon se zakucká kouskem masa, co má zrovna v puse a musí se natáhnout pro sklenici vody, ano pije i obyčejnou vodu, aby se neudusil.
,,Takhle jsem to nemyslel," namítne když se mu uvolní dýchací cesty. Našpulím rty a uraženě se zadívám na svůj prázdný talíř.
,,Ale znělo to tak," odfrknu si a založím si paže na prsou.
,,Na," podal mi zbytek svého jídla, které nechal na talíři. Zamračila jsem se ještě víc.
,,Jídlem si mě neudobříš, kamaráde," pokrčila jsem rameny a odmítavě se zadívala na talíř. I když ..
,,Hm, tak já to dojím sám," chtěl si položit talíř zpět na svou stranu, ale já si ho od něj vzala a s radosti se pustila do zbytku té lahodné věci.
,,Říkala jsem, že si mě tím neudobříš, ale ne že mi to máš brát," vysoukala jsem ze sebe mezi jednotlivými intervaly soust.
,,Předtím si mi řekla kamaráde .. Copak my jsme nějací kamarádi?" vzpomene si najednou a já vyprsknu smíchy. To teda.
,,Ne, my nejsme vůbec nic," zavrtěla jsme hlavou a snědla poslední kousek masa.
,,Tak najednou? Ale pokud jde o se-" přiložila jsme mu prst na rty. Už tak se nás lidi divali dost divně. ,,No co je! Nemůžu ani říct pravdu," rozmáchne rukama.
,,Ne, ne. Pokud jde o sex a jídlo," připomněla jsem mu a vítězně se usmála. Pod stolem mě kopl do nohy.
,,Ty si nemožná," zamručel. ,,Jídlo mi sníš, úplně mě fyzicky i psychicky vyčerpáš a ještě si stěžuješ," koukne po mně se skrytým pobavením. Ale, ale .. Pane Salvatore.
,,A na co jiného bych tě ještě jako měla mít? Snad si nemyslíš, že tě třeba miluju. To bych si pomohla možná tak do hrobu," odvětím se smíchem.
,,No já tě vyloženě nesnáším, miláčku."
,,No vidíš, drahý. Tak teď je to jasné."
***
Po dlouhé době trochu oddechová kapitola, kde není žádné drama ani žádné problémy . A pokud se divíte, proč mi to trvalo tak dlouho .. Ehm, nerada píšu kapitoly, kde nemůžu nikomu ublížit nebo někoho ztrapnit a nebo vyvolat problém. Ale bylo to potřeba