Čas poslední dobou běžel straně rychle a já si to ani nestihla uvědomit. Pěkně rychle se blížily Vánoce a já neměla skoro žádné dárky. A to už mi zbývaly sotva tři týdny. Navíc u nás tento týden byla Damonova matka. Odjíždí v neděli, což je za dva dny.
,,Co si dneska trochu vypít? Když se zase dlouho neuvidíme," navrhla najednou. Překvapeně jsem se na ni podívala.
,,S Damonem klidně můžete, ale já raději ne," pousměju se. Lily mírně pokrčí rameny.
,,Pročpak? Jednou za čas snad nevadí, ne?" zasměje se. Eh .. když já nevím.
,,Uvidíme. Každopádně zavolám Damonovi, ať něco nakoupí, jak pojede z práce. A stejně dneska měla večer přijít Emm s Chloe a Alarick s Chrisem a svou manželkou," oznámím ji a ona přikývne.
,,No, takže oslava v plném proudu."
***
Bylo něco kolem půl dvanácté a tady bylo dost živo. Obzvlášť na takový malý byt. Tři děti a sedm dospělích ... To budu zítra uklízet celý den. Všichni už měli něco v sobě, ale já jsem nevypila ani jednu půlku. Od minule jsem měla ještě dost.
Zrovna jsem sklízela nějaké nádobí, když za mnou přišla Rebecca. Absolutně jsem teď neměla čas a z toho kraválu mi hučelo v hlavě.
,,Mami, já jsem unavená," protřela si oči. Povzdechla jsem si a sklonila se k ní.
,,Tak proč nejdeš spinkat? Vždyť Chloe s Chris už taky spí, ne?" pohladila jsem ji po tváři a ona se zamračila. Zavrtěla hlavou.
,,Já spím s tebou a tátou a já tam sama neusnu," zamumlala a já jsem vytřeštila oči. Jak že?
,,Cože jsi to říkala?" zeptám se ji překvapeně a zasměju se.
,,No že spím s tebou a tátou, ale tam je moc tma," pokrčí rameny. Ona vážně řekla o Damonovi, že je její táta?! Někdo vešel do kuchyně.
,,Čauky, princezno. Proč nespíš." Damon. Rebecca se na něho otočila a natáhla k němu ruce. Zvednul ji ze země.
,,Tati, já tam sama neusnu," zamumlala mu do ramene. Damon který ji až doposud hladil po zádech se zarazil. Vypadal dost zaraženě.
,,Jak si mi to řekla?" vykoktá překvapeně. Je to snad ta nejroztomilejší věc, co jsem kdy zažila.
,,No, tati. Jsi přece teď můj táta, ne?" odtáhne se od něj a zadívá se mu do očí. Damon je úplně mimo. Nejsem si jistá jestli to je tím alkoholem nebo tím, co slyšel.
,,Jo, asi jo," zamumlá.
,,Nemám si ji vzít? Kldině ji zajdu uložit," řeknu, protože Damonův překvapený výraz je vážně k popukání. Vzpamatuje se a zadívá se na mě.
,,Ne, já to udělám. V pohodě," odpoví mi. Vydá se s ní do naši ložnice a já se znova vrhnu na to uklízeni, protože jinak se zítra nedouklízím. Ale stejně mi furt v hlavě běhá to, co Becca řekla.
Ucítila jsem ruce na mém pase a otočila se. Přede mnou stál Damon. Táhnul z něj alkohol, ale to mi momentálně nevadilo.
,,Promiň, netušila jsem, že ti-" vysoukám ze sebe, ale on mě nenechá ani domluvit.
,,Za co se omlouváš? Mně to nevadí," pozvedne pobaveně obočí. Přitáhne si mě k sobě a spoji naše rty. Po chvíli se odtáhne.
,,No, už kdysi si říkal, že nechceš vychovávat cizi dítě a teď tohle. Takže si s Beccou zkusím nějak promluvit nebo, ehm něco," povzdechnu si. Opřu se o linku a Damon se postaví vedle mě a taky se opře. Položím si hlavu na jeho rameno,
,,Posloucháš mě vůbec?" zasměje se. ,,Říkám, že mi to nevadí. A předtím jsem byl idiot. Rebecca je úžasná a .." nedokončí větu a pokrčí rameny. Kouknu na něj.
,,Takže ti to nevadí?" zeptám se pro jistotu.
,,Abych řekl pravdu ... líbí se mi to," ušklíbne se. Ucítim slzy v očích, ale jsou to slzy štěstí. Položím si ruce kolem jeho krku a přitáhnu si ho do objetí.
,,Miluju tě," zašeptám.
,,Já tebe."
ČTEŠ
Falling I Think I'm For You
FanficUž je to sedm let, co Renesmee odjela od Damona. Ačkoliv na něho pořád nemůže zapomenout, snaží se žít normální život se svou šestiletou dcerkou Rebeccou. Jenomže osud je velmi nevyspytatelný a tak se tahle dvojice znovu setkává. Co s nimi udělá je...