Falling I Think I'm For You

25. Kapitola

Pohled Damona
Kupodivu se zvonek u dveří ozval přesně v poledne. Katherine nikdy nebyla nějak přesná, takže mě to dost udivuje. Obrátil jsem se na Chrise, který si hrál s holkama u něj v pokoji.
,,Zůstaňte teď prosím tady, dobře?" poprosím ho. Přikývne a já sejdu dolů po schodech, kde už stojí Kath s Rickem po boku. Vůbec se nezměnila.
,,Damone," pozdraví mě a mírně se usměje. Oplatím ji úsměv, ačkoliv jsem pořád dost nejistý. Nevím jestli ji můžu věřit. Ale risknu to.
,,Díky, že jsi přišla," řeknu a pokynu ji, ať se posadí. Ona zavrtí hlavou.
,,Ne, fakt spěchám. Takže jen v rychlosti," vysouká ze sebe. Alarick je taky pořád ve střehu a tahle odpověď se mu asi moc nezamlouvala.
,,Proč jako?" odfrkne si a zkoumavě se na ni zadívá. Vydechne.
,,Hele, Alaricku, já nikdy neměla šéfa, který je zároveň můj nejlepší kámoš s kterým můžu řešit své srdeční problémy. Takže pokud přijde na to, že vám pomáhám, jsem v hajzlu. A já fakt nestojím o problémy," zavrčí už dost podrážděně. Sakra .. ještě nám nepomůže, ne?
,,No, tak už mluv," pobídnu ji a ona svou pozornost zase obrátí ke mně. Chvilku ji trvá než odpoví.
,,Mexiko," řekne jen. S Alarickem si vyměníme nechápavý pohled.
,,Cože?" zamračím se. Ona protočí oči.
,,Říkají vám něco podzemní tunely v Mexiku? Táhne se to od hranic po celé délce," oznámí nám a já se zamyslím. Jo, to vím .. Ale ty tunely jsou kurva dlouhé. Všimne si mého nejistého výrazu. ,,Promiň, víc vám říct nemůžu," povzdechne si. Alarick si odfrkne. Nikdy ji nevěřil. Ani neměl důvod.
,,Stejně děkujeme. Pomohla si nám dost," řeknu popravdě. Samotného by mě něco takového ani nenapadlo. Vždyť samotné Mexiko je odsud skoro čtyři tisíce kilometrů, což je v průměru nějakých osmatřicet hodin jízdy.
Katherine už se otáčela k odchodu. Ještě jsem na ni zavolal a ona se otočila.
,,Je Renesmee v pořádku?" zeptal jsem se. Všimla si starosti v mých očích a podívala se jinam. Vyděsilo mě to, ale ona pak přikývla.
,,Dalo by se to tak říct," řekne mi a teď už vážně odejde. Dalo by se to tak říct ... To má jako znamenat, co? Fakt miluju jak ona nikdy neumí nic říct narovinu. Ale apsoň víme, kde hledat.
,,Takže asi si uděláme výlet do Mexika," ušklíbne se Rick. Kouknu na něj. To po něm nemůžu chtít.
,,Ty nemusíš jezdit nikam. Zvládnu to sám. Jen asi budu muset oprášit staré zbraně," pronesu s mírným úsměvem a on mi věnuje pobavený pohled.
,,Ty ses zbláznil, ne? Si myslíš, že bych tě nechal jít si pro jistou smrt. Jedu taky a Kai s Enzem ti taky. Už tak budou mít dost početní převahu. A doufej, že ta tvoje Katherine je na naší straně, protože pokud ne .. budou na nás čekat," vyhrkne na jeden nádech. Hm .. má pravdu.
,,Asi jo," přikývnu. Pak si ale na něco vzpomenu. ,,A není to moje Katherine," zavrčím podrážděně. Protočí očima.
,,V klidu. Nemyslel jsem to doslova," povzdechne si. Jo, asi už toho mám dost po krk a jsem akorát protivný. ,,Takže jaký máš plán, šéfe?" obrátí se na mě s pobavením v očích. Hm, to kdybych věděl.
,,Nevím, ale za deset minut vyrážíme. Plán vymyslíme po cestě. Zavolej klukům, že pokud tady nebudou nejpozději do patnácti minut tak jim nakoupí zadky. A jo, ještě se zeptej Theresy jestli ji nebude vadit, když tady Rebecca zůstane. Kdybych ji měl dávat k moji matce asi bychom si udělali pěknou zajížďku," rozkážu mu. Zabodne do mě pohled a ušklíbne se.
,,To ti mám teď jako dělat sekretářku nebo co?" zeptá se mě pobaveně. Ušklíbnu se.
,,Můžeš jako," pokrčím rameny a vyběhnu nahoru, abych se rozloučil s malou. Vůbec nevím, jak ji to mám vysvětlit, protože lhaní mi zrovna dvakrát nejde.
,,Rebecco, pojď sem," zavolal jsem na ní. Zvedla se ze země a naznačila Chloe a Chrisovi, ať chvilku počkají. Přiběhla ke mně a já se k ní sklonil. Myslím že si hned všimla, že něco není v pořádku.
,,Co se děje?" zamračila se. Povzdechl jsem si. Proč musí být tak hrozně zvědavá?
,,Víš, princezno, já teď budu muset na pár dní odjet. Asi na pět dní určitě," řeknu ji a ona vytřeští oči. Pak zavrtí hlavou.
,,Tak to vůbec! Nejdříve zmizí maminka a teď i ty. To jako zůstanu úplně sama," kouká na mě vyděšeně. Pohladím ji po vlasech a přinutím ji se na mě podívat.
,,Já se vrátím i s mámou, dobře?" usměju se na ni a ona zavrtí hlavou.
,,A kam jedeš? Ty jedeš pro maminku?" nakloní hlavu na stranu. No.
,,Jo, přesně tak," přikývnu.
,,Tak to teda bys měl jít, no .." řekne mi smutně. Obejme mě. Přitisknu si ji k sobě. Je tolik podobná Renesmee. Má její oči i vlasy. A povahu. Odtáhnu se od ní a zvednu se. Otočím se k odchodu.
,,A tati?" uslyším ji zavolat. Pořád si nemůžu zvyknout, že mi tahle malá princezna říká tati. Nikdy jsem podobný pocit nezažil, ale .. je to úžasný.
,,Ano?" otočím se na ní.
,,Dávej na sebe pozor," zašeptá a pošle mi vzdušný polibek. Zasměju se.
,,Neboj."
***
Pohled Renesmee
Už vážně začínám mít pocit, že se zblázním. Nutně potřebuji na vzduch, protože tady je to k nevydržení. A navíc je divné, že tady Alex nebyl už od včerejška. Teda pro mě to bylo jenom dobře, ale taky jsem věděla, že až přijde .. bude to katastrofa. Teď jsem si přála jen jediné .. být u svoji malé holčičky a svého přítele, kterého miluju nadevše.
Rozrazily se dveře a v nich stál, kdo jiný než můj únosce. Šel z něj strach, protože se tvářil jako nějaký vrah. Zvedla jsem se z pohovky, abych od něj byla co nejdál. Na jeho tváři se objevil zvrhlý úsměv.
,,Snad sis nemyslela, že už nepřijdu," ušklíbl se a vydal se ke mně. Polkla jsem. ,,No a z té pohovky ses vůbec nemusela zvedat," mrkne na mě a popadne mě za paži. Snažím se mu vytrhnout, ale jeho stisk je pevný. Pohodí mě na ní.
,,A opovážíš se vyvádět tak jako včera a já přísahám, že tě zabiju," zavrčí a začne si sundávat kalhoty. Panebože!
,,Alexi, nech toho!" zařvu na něho, ale on se jen ušklíbne. ,,Já to myslím vážně!" zděsím se. Tohle už jsem si jednou zažila a nechci to prožívat znovu. 
,,Drž hubu," zavrčí na mě a odhodí svoje kalhoty na zem. ,,Víš jaký to bude úžasný pocit, až tě Damon jednou konečně najde a ty budeš mrtvá? Ten pocit si vychutnám," pousměje se. To je takový hajzl! ,,Hm, ale zavinila sis to sama," pokrčí rameny. Posunu se na úplný kraj gauče, abych od něj byla co možná nejdál.
,,A to jako proč?" vyprsknu na něj a on se začne smát.
,,Tvým odmítnutím a přístupem tehdy před lety," oznámí mi. Cože?
,,Co to meleš?" odfrknu si.
,,No ano .. víš co to pro mě jako mafiána bylo? Byla jsi těhotná se mnou a zdrhla si. I s mým dítětem. Horší než skandál, který měl Damon," odfrkne si. 
,,A víš jak jsem ráda? Protože bych vážně raději zemřela, než abys ty byl otec mého dítěte," zařvu na něho.
,,No jasně. Takže si raději budeš hrát na šťastnou rodinku s nějakým kreténem," změří si mě pobaveným pohledem.
Zřejmě už ho tahle konverzace přestala bavit, protože se přemístí směrem ke mně.
,,Nesahej na mě!" vykřiknu a zvednu se z pohovky. Jenže v té rychlosti zakopnu a spadnu dozadu přímo na hlavu. Do háje. Ucítim krev, která mi stéká po čele.
Alex dojde ke mně a posměšně se na mě zadívá. Skloní se ke mně a začne mi stahovat džíny. Kopu kolem sebe nohama, ale to ho ani v nejmenším nezajímá. Vrazí mi facku, ale já s ním i tak nepřestvávám bojovat.
,,Já tě varuju! Buď necháš toho přehnaného divadla nebo .. hm, co Rebecca? Jak se má? Mohl bych ji jít navštívit," začne uvažovat a já vytřeštím oči. Panebože!! Přestanu kolem sebe kopat nohama a bojovat. Zůstanu nehybně ležet a nechám ho, ať si dělá co chce. Stejně to není nic víc než nadržený hovado. Stěží zadržuju slzy .. bože.