Trvá mi snad deset vteřin, než si uvědomím, že jsem udělala tu největší blbost v mém životě. Co to do háje mělo znamenat?! Jsem měla nějaký velice chorý výpadek mozku, nebo jak? Zvednu se z postele a začnu po bytě hledat svoje oblečení. Co nejrychleji se obleču. Vrátím se zpět do pokoje, kde si Alex v klidu obléká džíny. Hodím po něk jeho tričko, které nechytí a ono spadne na zem.
,,Pohni," zavrčím na něho a on se ušklíbne.
,,Co že si najednou zase tak zlá?" pousměje se. Zavrtím nad ním hlavou. Uslyším zámek ve dveřích ... Kurva!
,,Obleč si to tričko! Dělej," zasyčím. Už to že jsme v ložnici bude samo o sobě dost divné, ale to Alex prostě ne. V klidu se posadí na postel a pro tričko se sehne teprve, když se Damon objeví mezi dveřma ložnice. Kurva ...
,,Ehm, Damone, ono to není tak jak to vypadá," vysoukám ze sebe a sleduju, jak se Alex baví. Jenomže Damon si mě skoro nevšímá a očima propaluje Alexe, který se konečně rozhodl obléct.
,,Hm, a jak teda?" zeptá se mě, ale nevěnuje mi jediný pohled. Eh ..
,,Alex .. si polí tričko a tak jsem ho dala do sušičky." Wtf?! Co to melu za blbosti? Vždyť tady sušičku ani nemám! Damon se na mě podívá d pozvendutým obočím. ,,Myslela jsem jako topení," zasměju se nervózně. Alex se zvedne z postele.
,,No tak já už půjdu. Dík za vysušení trička," ušklíbne se. Chce projít, ale Damon pořád stojí mezi dveřma. ,,Mohl bys uhnout?" odfrkne si Alex.
,,Tak projdi, ne? Místa tu máš dost," zavrčí na něho Damon podrážděně. Jenže myslím, že právě kolem Damona Alex neprojde. Já bych to asi teď taky neriskovala.
Ale když Alex vidí, že se Damon asi nehne, opravdu kolem něho projde. Kromě slabého požduchnutí dopředu se ho Damon ani nedotkne. Dokonce za ním jde i v klidu zavřít dveře. Já celou dobu stojím v ložnici jako solný sloup s čekám, až přijde.
,,Proč mám takový pocit, že cucflek se ti neudělá z toho, když dáš sušit tričko," založí si ruce na hrudi. Vyhýbám se mu pohledem. Tohle fakt nemá cenu zapírat.
,,Mrzí mě to," povzdechnu si a po tváři mi steče slza. Rychle ji setřu.
,,Stalo se," pokrčí rameny. Co to s ním je? Vstanu z postele a přejdu k němu. Chci se ho dotknout, ale on odstoupí.
,,Damone .." začnu, ale on mě přeruší.
,,Žádný, Damone. A hlavně na mě nesahej, díky," zadívá se na mě a odejde z ložnice. Kruci!
,,Vždyť říkám, že mě to mrzí!" zakřičím na něho.
,,A já říkám, že mě to nezajímá," uslyším jeho hlas z předsíně. Ne, ne, ne! Rozběhnu se za ním, až k výtahu.
,,Prosím, nechoď nikam! Já tě miluju," řeknu mu zoufale. Zavrtí hlavou.
,,Chovala by ses jinak," pokrčí rameny. Cože? Nechápavě se na něho podívám.
,,A jak se jako chovám?" zeptám se ho pobaveně. Odfrkne si.
,,Chováš se jako nějaká Alexova kurva," vplivne mi ty slova přímo do obličeje. Přiložím si ruku k ústům. Panebože ..
,,A kam jako jdeš?" zeptám se s brekem.
,,Nevím, třeba si taky najdu nějakou osobní děvku," ušklíbne se ironicky a nastoupí do výtahu. Já si sednu na schody a začnu brečet. Proboha. Já jsme úplně blbá! A ani mu to nemůžu mít za zlé, když má svým způsobem vlastně pravdu. Tentokrát je to moje vina. Všechno.
ČTEŠ
Falling I Think I'm For You
FanfictionUž je to sedm let, co Renesmee odjela od Damona. Ačkoliv na něho pořád nemůže zapomenout, snaží se žít normální život se svou šestiletou dcerkou Rebeccou. Jenomže osud je velmi nevyspytatelný a tak se tahle dvojice znovu setkává. Co s nimi udělá je...