Parilis - Smutné Bradavice

Qui Scitis 2/3

Rusovlasá dívka pár minut pozorovala tuto nesourodou dvojici a bezděčně ji napadlo, jak by asi reagovala stará knihovnice, kdyby viděla Patriciinu malou kamarádku v blízkosti jejích milovaných knih. Poté sebou však vyděšeně trhla, když se malý stříbrný kroužek, který nosila na prstu, utáhl a bolestivě se jí zařízl do kůže.

Na vteřinku se na kroužek zadívala, než ruku pozvedla ke rtům a jemně na něj foukla. Kov se okamžitě uklidnil a přestal ji bolestivě svírat.

Zamračeně se kolem sebe rozhlédla, aby se ujistila, že je v uličce sama, než jemně zakroutila prsty pravé ruky a veškeré rozházené učebnice, pergameny a pera se poskládali na úhledné hromádky a vklouzli do její školní brašny. Nepotřebné knihy samy zapluly na svá místa v policích, ještě před tím však z jejich stránek zmizely veškeré stopy po dívčině neuctivém počínání.

Rose si přehodila brašnu přes rameno, než zamířila k té podivné dvojici. Překvapilo ji, když viděla svou sestřenici vesele se smát.

,,Ale notak, Dizzy, vrať mi to!” smála se dlouhovlasá dívka a snažila se polapit maličké zvířátko, které v tlamičce svíralo psací brk a snažilo se před ní uprchnout. A právě ve chvíli, kdy rusovláska konečně polapila maličkou lasičku do svých dlaní, se Rose vynořila zpoza regálů plných knih.

,,Tak tady jsi! Xia tě všude hledá.” na tváři jí pohrával pobavený úšklebek, který se ještě víc rozšířil, když sebou Dizzy trhla a lehce provinile se na ni zadívala. Rose jen žasla nad hrou emocí, které se promítly v korálkových očích.

,,Xia?” Patricie sebou trhla. Vůbec netušila, že by je tady Rose mohla objevit. Najednou měla pocit, jako kdyby něco provedla, i když netušila co. Váhavě zatěkala pohledem k maličkému zvířátku, které konečně odložilo její psací brk a s hlavičkou, nakloněnou na stranu, se zadívalo směrem, kde stála její střapatá sestřenice.

,,Ona patří Xie?” zamrkala zmateně. To by vysvětlovalo, jak se malá lasička dostala do jejich pokoje. Pokud patřila její spolužačce, bylo to jen pochopitelné.

,,Dá se to tak říct.” Rose v očích problesklo upřímné pobavení. Zvlášť, když spatřila malou výhružku v korálkovém pohledu.

,,Pokud dovolíš, vzala bych si ji. Jinak se Xi asi zblázní strachy.” pár kroky překonala vzdálenost ke stolku a natáhla ruku, aby jí lasička mola vyšplhat po rukávu na rameno. Zvířátko se jen naposledy nejistě zadívalo na překvapenou Patricii, než rychle zmizelo ve střapatých kadeřích. Rose odolala dalšímu úšklebku, když se jí u ucha ozvalo nesouhlasné zavrčení.

,,Jistě... Omlouvám se.” odpověděla Patty se zpožděním, když se konečně vzpamatovala z nepříjemného šoku. K jejímu překvapení se na ni Rose smířlivě usmála.

,,Nic se nestalo. Xia ti ji brzy určitě zase půjčí, jen jí řeknu, kde její malá holčička tráví většinu času.” rozloučila se Rose s šibalským mrknutím přes rameno, než rychlým krokem opustila knihovnu. Mířila do třetího patra hradu na opuštěné holčičí záchodky, kde byl vstup do Tajemné komnaty.

Jakmile byly v chodbě zcela samy, zvířátko jí seskočilo z ramen.

,,Tak Dizzy, jo?” zašklebila se Rose na blondýnku, kráčející po jejím boku. Ta po ní jen loupla svým kočičím pohledem a přimhouřila oči. Rusovláska se rozesmála, načež zvedla ruce ve smířlivém gestu.

,,Neboj, nic jí neřeknu. Je to tvoje věc.” usmála se na Zooey přes rameno, zatím co otevřela dveře na dívčí záchodky a sama vstoupila jako první. Blondýnka jen vděčeně pokývala hlavou, než za nimi tiše zavřela.