Parilis - Smutné Bradavice

Opět spolu 2/2

Stála schovaná ve stínu růžového keře a s letmým úsměvem sledovala mladou maminku, která si na zahradě hrála se svým malým, nevlastním synem. Hnědé, husté kudrny měla svázány do nedbalého drdolu a právě si z tváře oprašovala písek. Malý, hnědovlasý klučina seděl na malém pískovišti, mával ve vzduchu lopatkou a dál na svou matku házel jemná zrnka, která jí ulpívala ve vlasech a na oblečení. Ženě to však zdá se nevadilo. Na tváři jí pohrával široký úsměv a oči jí zářily štěstím.

Lucky věděla, na koho se dívá. I kdyby jí ten muž nedal tu fotografii, podle jeho vyprávění by tuto ženu poznala vždycky. Jeho nejlepší přítelkyně. Spolužačka a věrná kamarádka. Hermiona Grangerová. Tedy... pardon, Weasleyová. 

Skřítka si byla jistá, že černovlásek by hořce litoval, že se nemohl zúčastnit svatby, kdyby věděl, že se ti dva berou. 

Natáhla ruku, aby si mohla proplést prsty se svou sestrou, ale její dlaň se sevřela kolem prázdna. Smutně se zadívala vedle sebe, kde po celý její život vždy stála její starší sestra. Jako její stín, strážce a podpora. Co si skřítka pamatovala, její sestra byla vždy s ní. Ovšem nyní ne. Tentokrát to bylo poprvé, co se ocitla bez své sestry. Tentokrát ji modrovlasá skřítka odmítla doprovázet. Bylo to poprvé a Lucky netušila, zda ji ještě kdy spatří. Jediné, co jí zbylo, bylo to pradávné pouto, které se mezi nimi rozpínalo jako pavučina a stále je spojovalo.

Vrazila ruce do kapes a opět stočila svou pozornost na hrající si dvojici. Už to bylo několik dní, co je pozorovala, ale nikdy nenašla odvahu přiblížit se. Promluvit, nebo dát jakkoliv vědět o své přítomnosti. Věděla, že vypadá jinak, než obyčejný domácí skřítek, a nebyla si jistá, jak tato žena na její vzhled zareaguje.

Trhla sebou, když se znenadání v její blízkosti ozvalo strašidelné vrčení. 

Otočila se právě v čas, aby zahlédla obrovského psa, jak se k ní řítí s ohrnutými pysky a hrozivě vyceněnými tesáky. Instinktivně rukou cukla k ukryté dýce. Bylo by to pro ni až příliš snadné, proklát tomu útočícímu tvoru hrdlo a vypařit se....

Koutkem oka zahlédla, že nezvyklý hluk přilákal čarodějčinu pozornost a Hermiona vzhlédla. 

Lucky se musela rozhodnout během vteřinky. Nechala dýku bezpečně ukrytu v záhybech svých žlutých šatů a pouze pozvedla ruce před sebe, aby si uchránila krk a obličej. Bolestně vykřikla, když jí ostré tesáky projely kůží, ale to už se k ní hnala mladá žena a ve vzduchu mávala hůlkou.

****

V nemocnici sv.Munga panovalo pozdvižení. Informace, že Harry Potter se vrátil mezi živé, okamžitě přitáhla pozornost novinářů, a tak mělo Bystrozorské oddělení o práci postaráno. Ve dne v noci hlídkovali dva kouzelníci na chodbě před pokojem, kde byl hospitalizován zázračný chlapec. V těchto chvílích bojující o život. Zprávu, že Harry Pottter se po letech neúspěšného pátrání objevil, kalil fakt, že se muž nacházel na hranici života a smrti a nikdo nedokázal určit, zda přežije či nikoli. 

Dveře do pokoje se po tichém zaklepání otevřely, a dovnitř vstoupila hnědovlasá lékouzelnice v doktorském plášti. Tiše přistoupila k lůžku a nejprve zkontrolovala pacienta, než jemně položila ruku na rameno muže, který spal zkroucený na židli.