Parilis - Smutné Bradavice

Hodina lektvarů 2/2

,,To je vážně skvělý! Hned první hodinu máme mít Snapea.” vrčel Hugo, když u snídaně zkoumal svůj rozvrh. James, sedící naproti němu, se na hocha jen pobaveně zašklebil.

„To vám nezávidím, já mám Tinky.” zamával pergamenem ve vzduchu a oči mu přitom vesele jiskřily.

„A půjdeš tam?” Rose na chvíli vzhlédla od popsaného listu, který si zaujatě prohlížela, aby mohla pohlédnout na staršího bratra. Ten se chvíli zamyšleně mračil na rozvrh hodin ve svých rukou, než pomalu přikývl.

„Ale jo, je první den školy, tak bych profesory mohl aspoň pozdravit.” pronesl ta slova se zvláštním zachmuřením, jako kdyby se musel hodně přemáhat, než dospěl k tomuto rozhodnutí.

Rose přikývla.

„My taky. Musíme se přeci ujistit, že Snape přežil prázdniny ve zdraví.” zasmála se dívka pobaveně a jemným pokývnutím pozdravila dvojčata, sedající si z druhé strany stolu vedle Jamese. Zamračila se. Zoo se jí vůbec nelíbila. Vysoká blondýnka byla příliš bledá a oči měly lehce zastřený pohled.

„Zooey jsi v pořádku?” zdálo se, že i James si všiml dívčiny nezvyklé bledosti.

„Jo, budu v pohodě, až tohle všechno skončí.” zavrčela unaveně, když se natahovala po hrnku černého čaje.

Naše Nebelvírské trio si vyměnilo zmatený pohled. Čekali, zda dívka svá slova náhodou nerozvede, ale ta už se věnovala výhradně svému hrnku, proto stočili pohledy na Xiu, ale ani ona nevypadala, že by jim hodlala cokoliv vysvětlovat. Místo toho se natáhla po jahodovém pudinku a hladově se pustila do své snídaně.

Rose si dívku zamyšleně prohlížela. Udivilo ji, když zjistila, že vždy veselá a přátelsky naladěná Xia, která na rozdíl od své sestry, nikdy nešetřila úsměvy, má špatnou náladu. V přesvědčení, že se určitě stalo něco nepříjemného, se ujistila, když si k nim přisedla jejich nová sestřenice. Protože zatímco Zoo dívce věnovala pouze letmý pohled, což se u ní rovnalo tomu nejvřelejšímu přivítání, Xia se na vysokou rusovlásku ani nepodívala.

„Co jsi provedla!” vypálil okamžitě Hugo ještě dřív, než se Patricie stihla pořádně usadit. James zvedl pohled od rozvrhu a Rose udiveně zamrkala. Ve chvílích, jako byla tato, si uvědomovala, jak moc okolí jejího bratra podceňuje. Hugo sice mohl působit trochu jako hlupák, ale když chtěl, uměl být hodně všímavý.

„Prosím?” jejich sestřenice jen zmateně zamrkala.

„Jen se nedělej! Ptám se, co jsi provedla, když už ani naší Xie nestojíš za jediný pohled.” vrčel na dívku hůř, než Chloupek na jeho rodiče tehdy v prvním ročníku.

„Ale já jsem nic...”

„Nelži!” chlapec praštil do dřevěné desky a výhružně se naklonil přes stůl, až se Rose lekla, že po dívce skočí. Když...

„Hugo.” ozvala se tiše Zoo, aniž by zvedla pohled od svého hrnku s čajem. Okamžitě se na ní stočily pohledy všech přítomných a chlapec se trochu stáhl.

„Ano?”

„Za chvíli bude zvonit. Měli byste jít.” zamumlala, načež se mlčky otočila ke své sestře. Xia okamžitě přikývla a pomohla jí vstát.