Někdy se stane, že si neuvědomíme, že je blíž, než si myslíme.
Tom: Myslel jsem, že nikdy nenajdu ženu, která mi bude rozumět, která mě bude chápat a bude tu promne, když jí budu potřebovat. Hlavě ženu, která jednou bude zrovna ta, se kterou chci mí...
Zrovna jsem se chystal na večeři s Liou. Rezervoval jsem na večer jednu restauraci, kterou vlastní můj dobrý kamarád, se kterým jsem chodil na vysokou. Budeme tam s Liou jen my dva. Bože Lia, je to tak strašně nádherná žena. Jsem z ní paf, je úplně jiná, než jiné ženy. Nejenže je krásná, ale má v sobě něco, co mě na ní přitahuje, už když jsem jí uviděl, jak kráčela s Em k autu. Možná to bude jejíma očima, které jsou skoro, jako ty moje. Jen s rozdílem, že nejsou jen zelené, ale i trochu modrá tam je vidět. Už bych měl jít, ne se tu rozplívat nad Liou, kterou za chvíli stejně uvidím. Bylo akorát půl osmé, tak jsem vzal ze stolu mobil, klíče od auta a peněženku. Oblékl jsem si ještě sako a odešel dolu do chodby. Vyšel jsem z domu, přešel k autu a otevřel dveře. Než jsem nasedl do auta a zavřel dveře. Připoutal jsem se a nastartoval, nakonec jsem vyjel. Ještě jsem se stavil v květinářství a koupil bílou růži pro krásnou Liu. Snad má ráda růže, ale to každá žena.
Přijel jsem k domu Em a vzal růži, než jsem vystoupil a zavřel dveře. Přešel jsem ke dveřím od domu, upravil si sako a zazvonil. Zkontroloval jsem ještě čas, bylo přesně osm. Jsem tu přesně, jsem dobrej no. Stašněj egoista jsem, vím to o sobě. To je jediné, co mi ze školy zůstalo. Moje velké ego. Najednou se otevřely dveře a tak jsem mohl spatřit tu nejkrásnější ženu, kterou jsem viděl. Měla na sobě černo zlaté šaty bez ramínek a byla jemně nalíčená.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jak to, že tak krásná žena nemá přítele? Ale byl jsem zato rád. "Páni, jsi krásnější než předtím." Zalichotil jsem jí a zpoza zad vyndal růži, kterou jsem Lie podal.
"Děkuji. Taky nevypadáš zle." Řekla s úsměv a přivoněla si k růži, když si jí ode mně vzala. Jen jsem se nad tím zasmál a podal Lie ruku, kterou přijala a zavřela dveře. Potom jsme spolu přešli k autu, jako správný gentleman jsem jí otevřel dveře a počkal, až nasedne. Potom jsem zavřel dveře a přešel na druhou stranu, než jsem nasedl za volant. Ještě jsem se připoutal, pousmál se na Liu a nastartoval auto. Nakonec jsem vyjel od domu.
Po nějaké době jsem zastavil auto a odepl pás. Vystoupil jsem a obešel auto na stranu spolujezdce, než jsem Lie otevřel dveře a natáhl k ní ruku, kterou s úsměvem přijala a pomohl jí ven. Zavřel jsem dveře od auta a vzal Liu za ruku, nezapomněl jsem zamknout auto. Nakonec jsme se s Liou rozešli ke dveřím restaurace, které jsem otevřel a pokynul jí, aby vešla první. Potom jsem vešel dovnitř já a zavřel dveře. Objal jsem rukou okolo Liinýho pasu a usmál se na ní.
"Líbí?" zeptal jsem se. V celé restauraci byl totiž jen jeden stůl a na stole byly dvě svíčky. Taky skleničky s červeným vínem a dva talíře s poklopy. Už byly připraveny.
"Líbí, ale proč je tu jen jeden stůl?" Koukla se na mně nechápavě a nakrčila nos, byla roztomilá. Jen jsem se potulně pousmál.
"Protože jsem restauraci rezervoval, jen pro nás dva. Vlastní jí můj kamarád. Takže je celá, jen pro nás." Pohladil jsem jí po boku a dal jí pusu na tvář. Lia ke mně otočila hlavu a překvapeně na mně koukala.
