_Lia_
„To je úžasné Lio. Jsem tak šťastná, za vás za oba." Řekla radostně Sára, která byla zrovna u mě a objala mně. Já jí objetí opětovala s úsměvem na tváři. Ještě to říct Jackovi s Em, taky nesmím zapomenout na rodiče, kteří určitě budou šťastní, že budou mít další vnouče. Snad se i Tom pochlubil, že budeme mít miminko.
„Ani nevíš, jak my. Vůbec by mně ale nenapadlo, že budu v tom takhle brzo. Ještě, když jsme s Tomem spolu jen čtyři měsíce, ale těším se." Řekla jsem Sáře, když jsem se od ní odtáhla a položila si dlaně na bříško, pořád se culící.
„S toho si nic nedělej, to vůbec nevadí. Už se těším, až budu vozit kočárek. Co by si chtěla, holčičku nebo chlapečka?" Optala se mně s úsměvem Sára. Nad tím jsem ještě nepřemýšlela, co bych chtěla a zasmála jsem se nad tím, co řekla.
„Nějak jsem nad tím nepřemýšlela, ani jsme o tom s Tomem nemluvili. Hlavní je, aby bylo zdravé. To víš, že budeš." Řekla jsem s uchechtnutím a podívala se na svoje bříško, na kterém jsem měla ruce, než jsem se podívala na Saru.
„To je taky pravda. Tom bude chtít určitě kluka. Jsem ráda, že sis našla někoho, jako je Tom. Lepší než ten blbec James." Řekla zamračeně a odfrkla si. Musela jsem se uchechtnout, ale schytala jsem od Sáry zamračený pohled.
„Hele, nesměj se." Řekla a založila si ruce na hrudi.
„Já za to nemůžu, ale je to idiot. Ale už ho nějak neřeším. Když už tu jsi, dáš si něco? Protože já mám hlad." Řekla jsem s uculením, než jsem se zvedla z gauče a odešla do kuchyně.
„Mně stačí jen čaj, a děkuji." Přišla za mnou do kuchyně a opřela se o linku, já mezitím vyndala z lednice tousty, které jsem položila na linku.
„Tak ti udělám ten čaj, ty mi můžeš vyndat ze skříně nutellu, je hned vepředu." Řekla jsem a vzala konvici, do které jsem nalila vodu, a dala jí vařit.
„Jak zvládáš ranní nevolnosti vůbec?" Optala se mně Sára a vyndala ze skříně nutellu, než jí položila na linku.
„Ty jsou na tom asi nejhorší, ale dneska jsem zatím nezvracela, díky bohu." Řekla jsem s úsměvem a vyndala z poličky hrnek, než jsem se na ní podívala.
„Buď ráda, že dneska nic, ale s nutellou opatrně, nebo to zakřikneš." Uchechtla se a z vedlejší stejné skřínky, vyndala krabičku s čajem. Jen jsem protočila oči, ještě si z lednice vyndala jablko, potřebuju vitamíny a vrátila se k lince.
„Děláš dobře." řekla a ukázala na jablko. „Já vím." Vyplázla jsem na ní jazyk a opláchla si jablky, než jsem se do něho zakousla. Vyndala jsem talířek, na který jsem položila jablko a vyndala tři tousty, z obalu. Zbylé tousty jsem vrátila do lednice.
„Ha, ha." Zasmála se Sára ironicky, než si nalila do hrnku vodu, kde měla připravený zelený čaj. „Ještě tam zbyla voda, jestli chceš taky." Řekla s úsměvem a vrátila konvici zpátky.
„Ani ne, čaj jsem měla ráno. Dám si džus, který jsem si předevčírem koupila." Pousmála jsem se na Sáru a namazala si tousty nutellou, než jsem talířek odnesla do obýváku. Kde jsem ho položila na stolek a vrátila se zpátky do kuchyně.
„Ok. Co takhle si něco pustit, mám ještě čas, než půjdu za Matem." Řekla Sára, když jsem přišla do kuchyně a vyndala si z lednice džus, než jsem ho položila na linku.
„Jo, proč ne. Ale ne horor, jas..." Nedořekla jsem to, protože se ozval zvonek a jemné ťukání na dveře. „No tak asi nic. To bude nejspíš Tom." Řekla jsem si, když jsem se podívala na hodiny, které ukazovali pár minut po čtvrté, a usmála jsem se. Už mi chyběl, ani usnout jsem bez něho včera nemohla.
„Nalej si to, já mu otevřu." Pohladila mě po zádech, než odešla do předsíně.
----------
Další část na světě. :3 Snad se líbí. :)
----------
Hiddlinka_7
ČTEŠ
Je blíž, než si myslíš ✓ || Tom Hiddleston
FanfictionNěkdy se stane, že si neuvědomíme, že je blíž, než si myslíme. Tom: Myslel jsem, že nikdy nenajdu ženu, která mi bude rozumět, která mě bude chápat a bude tu promne, když jí budu potřebovat. Hlavě ženu, která jednou bude zrovna ta, se kterou chci mí...