_Tom_
„Co, vy se znáte?" Zeptal se nás Seb a trochu se zamračil. Nedivím se, asi si myslel, jak jí mohu znát. Taky jestli s ní něco nemám, ale ví, že jsem byl zblázněný do Li. Rose se na něho omluvně podívala. „Ano známe." Řekl jsem za Rose, na kterou jsem se mile pousmál a vrátil pohled k Sebovi.
„Před pár měsíci v parku, jak jsem ti říkal. Ale neboj, nic mezi námi nebylo. Vždyť víš, že jsem měl oči jen pro Liu." Řekl jsem zasněně a dal ruce do kapes od džínů. Rose se nad tím usmála, věděla o kterou Liu mluvím.
„Takže je pravda, co mi říkal Seb. Tak to gratuluju." Řekla Rose a jemně mně objala, než se ode mě odtáhla a vrátila se zpátky k Sebovi, který se už nemračil, ale usmíval.
„To není od tebe hezké, že jsi mi svou přítelkyni nepředstavil už dříve. Ale o Lie a našemu miminku, které čekáme, tvá holka ví. To si říkáš kamarád." Uchechtl jsem se a praštil ho do ramene, než jsem si vyndal z kapsy mobil, který mi oznámil, že mi přišla zpráva.
„Tak sorry." Zvedl Seb ruce na obranu, že se vzdává a poplácal mně po rameni. „V pohodě. No nic, nebudu vás rušit. Nechci dělat křena. Víš, co? Někdy se dohodneme a zajdeme si na dvojité rande. Co vy na to?" Optal jsem se jich a podíval se, kdo mi píše. Byla to Li, která psala, že už je doma a chybím ji. Nad tím jsem se zaculil a napsal ji, že za chvíli přijdu, než jsem uklidil mobil a podíval se na Seba.
„To by bylo fajn. Co pozítří? Aspoň se holky seznámí, třeba potom budou kámošky." Usmál se na Rose, která se na Sebe dívala s láskou v očích. Jsem rád, že si někoho našla a je šťastná.
„Určitě, ráda poznám Liu, do které si byl zamilovaný, i když chodila s někým jiným." Řekla Rose a pousmála se na mně. Ten jsem jí samozřejmě oplatil.
„Pořád jsem do ní zamilovaný, možná i víc, jak na začátku. Tak se mějte, napíšeme si." Usmál jsem se na oba, než jsem se se Sabem bratrsky objali a Rose jsem dal letmou pusu na tvář.
„Pozdravuj Liu a prcka." Řekl Seb, a spolu s Rose přešli ke dveřím. „Budu." Řekl jsem s úsměvem a odešel domů za mými láskami.
......
„Lásky, už jsem doma." Zavolal jsem do našeho bytu a vešel dovnitř, zavírajíc nohou dveře. Je krásné tomu říkát náš byt, ve kterém brzy bude miminko. Usmál jsem se, když jsem zaslechl Liíniny holé nožky po podlaze a otočil se na ní.
„Miláčku." Přicupitala ke mně a objala mně kolem krku, já jí objal jemně kolem pasu a políbil ji do vlasů. „Jak ses měla se Sár?" Optal jsem se Li a trochu se od ní odtáhl, než jsem jí dal letmou pusu na rty.
„Skvěle. Byli jsme na obědě a potom se šli podívat na oblečky pro miminka. Bylo to úžasný, jak jsou ty oblečky strašně maličké. Neodolala jsem a pár jich koupila, jak pro holčičky, tak pro chlapečky." Zaculila se a všiml jsem si malých slziček v jejích očích. Jen jsem jí políbil na čelo a pohladil jí po vlasech, než jsem si jí vtáhl opatrně do objetí.
„Ale no." Zašeptal jsem jí do ucha, když jsem zaslechl její vzlyk. „To ty hormony, promiň." „To nic, neomlouvej se. Jak se má náš drobeček?" Zašišlal jsem a odtáhl se od Li, abych mohl pohladit její bříško a sklonil se k němu hlavu. Políbil jsem jí na bříško a Li mi vjela prsty do vlasů, přitom se zahihňala. Jen jsem se usmál, narovnal jsem se zpátky a líbil Li na rty, které mi chyběli.
„Už se nemohl dočkat, až se s ním pomazlíš." Řekla s uculením a vzala mně za ruku, než mě vedla do ložnice. Už jsem se těšil, až si s ním taky pomazlím, a nejen s ním, ale i s láskou mého života, kterou miluju nadevše a nechci jí nikdy ztratit.
----------
Moc děkuji, že se vám líbil i tento příběh, jako TA PRAVÁ. :3 Trochu to vypadá, že se stímhle příběhem loučím, ale nebojte, ještě pár částí bude. :)
Možná skončím u šedesáteho dílu, nebo šedesát dva a Epilog. :) No uvidíme. :3
----------
Hiddlinka_7
ČTEŠ
Je blíž, než si myslíš ✓ || Tom Hiddleston
FanfictionNěkdy se stane, že si neuvědomíme, že je blíž, než si myslíme. Tom: Myslel jsem, že nikdy nenajdu ženu, která mi bude rozumět, která mě bude chápat a bude tu promne, když jí budu potřebovat. Hlavě ženu, která jednou bude zrovna ta, se kterou chci mí...