_Lia_
Už byli skoro čtyři odpoledne, když mi přišla zpráva. Jinak jsem se rozhodla Sáru přece navštívit, u které jsem byla dvě hodiny, a klábosili o všem možném. Ale zatím jsem jí neřekla, že jsem těhotná, chci to nejdřív říct Tomovi, od kterého byla ta zpráva, kterou jsem otevřela.
„Ahoj, miláčku, za takových patnáct minut budu u tebe. Už se na tebe těším. Taky tě miluju, zlatí." Po přečtení jsem se usmívala, jak čerstvě zamilovaná, i když jsem zamilovaná skoro čtyři měsíce. Kdybych věděla, jak nám náš vztah s Tomem klape, nikdy bych si nezačala nic s Jemesem. Tomovi jsem poslala jen srdíčko a položila mobil na stolek v obýváku, než jsem odešla do pokoje a rovnou do koupelny. Kde jsem musela vyprázdnit žaludek. No jo, měla jsem hlad, když jsem přišla domů, ale nemůžu za to, jsem přece těhotná a vypláchla si ústa ústní vodou. Ještě jsem si opláchla obličej, než jsem si ho utřela a odešla z koupelny.
Ze stolku v ložnici jsem si vzala fotku z ultrazvuku spolu s těhotenským průkazem a odešla do obýváku, než je položila na stolek a odešla do kuchyně. Z lednice jsem vyndala aspoň suchý rohlík, ještě jsem si nalila do hrnku čaj, který jsem nesladila a spolu s ním, jsem odešla do obýváku. Na stolek jsem položila hrnek, posadila jsem se na gauč a kousla si do rohlíku, který jsem začala kousat, a nakonec spolkla. Modlila jsem se, aby nešel ven a znovu si do rohlíku kousla. Byla jsem ráda, že nic nechtělo ven a usmála se, než jsem si znovu kousla do rohlíku, a napila se z hrnku. Nevím čím to je, ale vůbec jsem nebyla nervózní z toho, že za chvíli řeknu Tomovi, že jsem těhotná.
Možná za to může i to, že Tom si děti přeje. Po chvíli jsem měla rohlík celý snědený, než jsem se napila čaje a hrnek odložila na stolek. Vzala jsem si ze stolku fotku z ultrazvuku a začala si ho prohlížet, jako bych tam měla vykoukat díru, nad tím jsem se uchechtla a ukazováčkem přejela po fazolce, která tam byla. Z toho mně začali štípat oči, ale neudržela jsem slzy, které mi začali stékat po tváři. Nad tím jsem se musela zasmát, než jsem odložila fotku a odešla do koupelny si opláchnout obličej od slz. Jsem ráda, že nejsem namalovaná, jinak bych vypadala, jako strašidlo.
Vyšla jsem z pokoje, když se ozval zvonek a malé ťukání na dveře. Podívala jsem se na dveře, najednou jsem byla trochu nervózní, ale i šťastná zároveň, že budu moc Toma obejmout a políbit a přešla ke dveřím. Ještě jsem zkontrolovala, jestli nemám červené oči, nechci, aby bylo poznat, že jsem brečela a vzala za kliku, než jsem otevřela dveře. Za nimi stál Tom s úsměvem na tváři, který jsem mu oplatila a skočila mu do náruče, přitom si obmotala nohy kolem jeho pasu. Tom kolem mě omotal svoje paže a zabořil si hlavu, do mého krku.
„Tak moc si mi chyběla." Zamumlal mi Tom do krku, než ke mně zvedl s úsměvem hlavu. Věnovala jsem mu úsměv, než jsem Toma políbila. Bylo to jen dva dny, co jsme se neviděli, ale i tak to byli neskutečné dva dny. Tom se do našich polibků usmál, než se semnou rozešel dovnitř a zavřel nohou dveře....
-----------
Jak se vám zatím části líbí? :3
-----------
Hiddlinka_7
ČTEŠ
Je blíž, než si myslíš ✓ || Tom Hiddleston
FanfictionNěkdy se stane, že si neuvědomíme, že je blíž, než si myslíme. Tom: Myslel jsem, že nikdy nenajdu ženu, která mi bude rozumět, která mě bude chápat a bude tu promne, když jí budu potřebovat. Hlavě ženu, která jednou bude zrovna ta, se kterou chci mí...