Kings & Queens (CZ)

IX.

Netrvalo to ani dva dny a Ina už byla zase plná sil a nepříjemných poznámek okolo dvora a jejího pána. Nehleděla na rady felčara, ani na vzkaz od princezny, aby se nezatěžovala těžkou prací. Prostě jeden den vstala, oblékla si své oblečení a vyrazila za Blakem do jeho pracovny.

Čekala tu dá se říci kohokoliv. Klidně i tu holku, co s ní spával, ale Blake byl sám a skláněl se nad svým stolem. Nosem málem brouzdal po zašlých papírech. Vypadal soustředěně, možná i unaveně. Vlasy mu padaly před oči. Na sobě měl uniformu kapitána. Boty měl však sundané. Byly hozeny do kouta místnosti. 

,,Snažíš se zjistit, co to bylo?" Blake ani nezvedl oči. ,,Nebo něco nového?" Nic. ,,Nemusíš se mnou mluvit jestli nechceš. Jen se ptám." Rukou si s povzdechem prohrábl vlasy a vzhlédl na dívku před ním. Blakeovi stále v mysli ležel obrázek této holky. Jak zachránila tolik lidí. Tohle ona mohla dokázat? Opravdu použila moc, kterou děti v jejím rodu zdědí po rodičích?

,,Vlastně ne. Nic nového nemám. Snažím se vymyslet skvělý dopis pro tvého otce, aby si svou neposlušnou dceru vzal co nejrychleji zpátky domů. Vždyť víš, když něco nefunguje jak má, vrátí se to." Myšlenka, že tímto dívku urazí, se mu z hlavy vykouřila okamžitě. Dívčin lehký úšklebek a nadzvednuté obočí ho přesvědčilo o opaku.

,,Hodně štěstí, můj otec čte dopisy od cizích lidí klidně i měsíc po doručení." Opatrně si sedla na stůl půlkou svého těla a tím se i přiblížila k muži. ,,Vždyť víš, když něco chceš vrátit, nejde to bez komplikací. No ale k věci. Přišla jsem si promluvit o tréninku." Muž znovu sklopil oči k papírům na stole a tak nějak se rozhodl Inu ignorovat.
,,Hele, byla jsem už sice trošku mimo, ale pamatuji si to." Upozornila ho s úsměvem. Vstala a nadzvedla mu rukou bradu. Blake si povzdechl a popadl její ruku do své. Stejně jako v ten první den, co jí poznal. Srovnal si své myšlenky a nakonec odpověděl.

,,Potřeboval jsem, abys dostala lidi pryč. Udělala si to. Navíc, měla bys ležet jak řekl felčar. Takže si tvoje tréninky budu řídit podle sebe, jak já budu mít čas a nejspíš i jak já budu mít chuť." Pustil ji a zvedl jeden z papírů do výšky jeho očí. Dívka našpulila rty a v hlavě nechala běhat tisíce myšlenek s dobrou odpovědí. Pak se usmála a otočila se k němu zády.

,, A co udělat kompromis?"

,,Jaký kompromis?" Blake se na ní nedůvěřivě podíval zpod papíru.

,,Jeden týden si budeš určovat ty. Jeden týden si budu určovat já." Dívka se na něj otočila a založila si ruce na hrudi. Blake mlčel. Procházel všechna pro a proti dokud nepoložil papír s vojáky a zbraněmi zpátky na stůl.

,,Tak fajn, " zamumlal a podal jí přes stůl ruku. Dívka se na ni s úsměvem zadívala, ale ještě než ji popadla se zasekla. Musela ho upozornit na důležitou věc.

,,Uzavíráš smlouvu s démonem," zamumlala.

,,Nějak to přežiju," odpověděl s pokrčenými rameny.

,,Jak myslíš." A tak si podali ruce a Ina odešla zpátky do svého pokoje s tím největším úsměvem, který kdy měla. Než odešla, Blake jí nakázal si znovu lehnout. Odsouhlasila mu to, dodržet to však neměla v plánu.

Být démonem mělo hned několik nevýhod. Když byla malá měla jich více, při té vzpomínce jí cukla jizva na krku. Ale jedna z výhod byla ta, že démoni mohli své smlouvy zohýbat a upravovat k obrazu svému. Teď jen stačilo si počkat na dobrý čas. A Ina už nyní věděla, kde udělal Blake chybu v jejich smlouvě.

*****

Nechala se celá umýt teplou vodou a vonícím mýdlem od Kavlin a na pomoc jí přišly i dvě služebné od princezny. Přinesly s sebou nový dopis, který Ina hned roztrhla dýkou. Samozřejmě, že byl od princezny. Liwie nepsala dopisy, ta sama přišla a na kráčela si to přímo do její postele.