Kings & Queens (CZ)

XL.

Ina

Stočená, tváří natisknutá na mužově hrudi se probudila do nového dne. Jeho silně paže ji objímaly jako panenku. Kolem panovalo ticho. Slunce ještě nevyšlo úplně. Tábor si zatím dopřával poslední kousky klidu.

Zatřásla se zimou a tak rychle popadla přikrývku, kterou jí Blake ukradl k sobě. Nenasyta. Stejně jako včera. Přišlo jí, že v noci vůbec nespala. Byl to nezvyk. Poslouchal ji dokud chtěla mluvit. A když už nebylo co říkat, nenechal si ujít její přítomnost.

,,Měli bychom vstát," zamumlal Blake rozespale a přitáhl si dívku blíž k sobě. Ina si skoro myslela, že mluví ze spaní. Ani neotevřel oči. Užíval si ji každý den. Bylo to jiné než s Arianou. Najednou měl zájem i on. Měl zájem zjistit vše o její minulosti. Když mluvila o svém otci a Zaynovi, měl chuť je zabít oba. To se mu ještě nikdy nestalo. Ariana mluvila o svých problémech, ale on se o ně nezajímal. Nyní se to změnilo.

,,Já vím, ale ještě minutku." Nechtěla se vrátit do té bouře tam venku. Všichni byli nervózní. Báli se, co přinese další den. Stejně jako Ina. Její otec byl nevyzpytatelný. Nedal se předejít, vždy byl o krok napřed. Netušila, jak smýšlel. Nikdy na to nepřišla.

,,Víš že jsi roztomilá, když v noci chrápeš?" zamumlal najednou Blake a Inu by nejspíš v tu chvíli kleplo, kdyby neslyšela v jeho hlase to rýpnutí.

,,Já nechrápu!"

,,Ale jo, a docela hodně. Avšak se nemáš čeho bát. Mně to nevadí." S úsměvem si dívku přitáhl ještě o kousek blíž. Hlavu měla nyní u jeho krku. Cítil její dech jak ho jemně šimral.

Chtěla ještě na chvíli dělat, že do tohoto světla nepatří. Chtěla mít klid a užít si to ticho vedle muže, co jí měl učit. Teď konečně viděla jak těžké je být kapitán. Vedl své muže do boje. Ale bylo to jiné než u jejího otce. Jeho vojáci šli do bitvy, protože museli, jinak by to byla dezerce. Tito muži chtěli chránit své rodiny, svou vlast a království. A vzhlíželi ke svému veliteli.

,,Děkuji ti," zašeptala dívka a něžně mu vlepila polibek na krk.

,,Za co?"

,,Za to, žes mě naučil vidět svět z více úhlů." Blake jí na to chtěl něco odpověděl, ale jeho hlas přehlušila rána zvenčí. Pak křik a budící se tábor.

Ina s Blakem okamžitě vstali. Nebylo času nazbyt. Během chvíle se ve stanu objevil generál Prieed s Károvou Princeznou.

,,Útočí na nás!" Řekl prostě a zase vyběhl ven.

,,Co se stalo?" Nechápala to Ina a spolu s dívkou vylezla ven. Vojáci běhali od jednoho stanu k druhému. Připravovali koně k bitvě. Ina čekala, že uvidí mrtvá těla, místo toho všude vládl chaos, ale všichni žili.

,,Byl to jen klam!" ozvala se Kárová Princezna. ,,Spolu s Tesákem jsme byli na hlídce, několik vojáků postupovalo k našim táborům. Byla připravená pěchota. Ale útok přišel z nebe." Ina s Károvou Princeznou proběhly mezi vojáky k ostatním zlodějům a Liwii. Nezdála se moc nadšená. A ani Kouzelník nevypadal ve své kůži. Držel se zapřený o svou hůl a tiše oddechoval.

,,Poví mi už někdo konečně co se tu děje!" Adruga se zvedla od svého přítele a rukou s hadem ukázala na východ.

,,Vidíš ten obláček prachu, co se drží ve větru? Tak to jsou kusy magie, která by nás tu sežehla zaživa, kdyby Kouzelník nezasáhl." Ina tu magii poznávala. Byla otce. Vždy si rád vymýšlel ještě nějaké vylepšení. Nyní to byl oheň spojený s jeho temnou mocí.