Kings & Queens (CZ)

LIII.

Ina

Tesák se vrátil jako hurikán zpět z hlídky. Jazyk mu visel přes tlamu a ocas měl zježený jako kočka. Zlaté duhovky se vůbec nepodobaly barevným očím člověka. Během chvilky se ale v něho změnil a utíkal za ostatními. Ina spolu s generály a Blakem stála kolem stolu v kapitánově stanu. Na dřevě byly položené mapy, papíry, pár sklenic, co však dávno zely prázdnotou. V rohu místnosti se o sloupek opírala Kárová Princezna a čistila si nehty jednou ze svých karet. Nudila se. Tohle plánování jí bylo proti srsti. Taková smrt, vůbec to nemusela promýšlet, prostě šla a bylo hotovo.

Jen co však spatřila svého přítele zpozorněla a vyrazila k němu. Ina byla další, kdo si jeho přítomnosti všiml.

,,Něco se děje?" Zeptala se a přestala poslouchat názory generála Prieeda. Všechna pozornost se naráz upnula k Tesákovi. Vyčerpaný si sedl na volnou židli a popadl nabízený pohár vody od Emirie.

,,Vojáci se pohnuli. Brzy se dostanou na pláň." Ina si rychle vyměnila pohled s Blakem, který přikývl a vyšel spolu s ní ze stanu. Bylo načase jednat. Doufali ve více času. Ten ale nedostali. Nyní museli plánovat za pochodu. Oba generálové se rychlým krokem vydali dávat rozkazy svým vojákům. A protože Ivan seděl stále v nádherné stříbrné kleci, ve které si na něm pochutnávala Adruga, jeho vojáci připadli Prieedovi.

,,Ino," zastavil jí v polovině kroku Blake a chytil její předloktí. Dívka se na něj nechápavě otočila. Lidé v jejich blízkosti si zvykli na jejich náklonnost, pro vojáky to neplatilo. Proto se nyní Ina divila jeho gestu. ,,Já jen, nechci nic přivolat..." Nemohl se vymáčknout. Ina vydechla zadržovaný vzduch a opatrně chytila jeho ruku na její. ,,Jen, i bez mé pomoci jsi dokázala, že dokážeš být skvělý kapitán. A pokud se tak stane, věřím, že vojáci tě budou milovat."

,,Stejně jako ty?" Oba dva tou větou zaskočila. Blake ani ona nebyli schopni slova. Ina ani nevěděla, kde se to v ní vzalo. A kdy se změnilo její chápání Blakea jen jako přítele, nyní přítele s výhodami.

,,Ano," vydechl. ,,Stejně jako já." Trochu víc zmáčkl její ruku a vyrazil za svými vojáky. Ina ale nemohla jen tak rozdýchat, co jí právě řekl. Miloval ji. Nebo to tak pochopila. A ač to bylo krásné, a roztomilé a líbila se jí ta představa, bála se. Bála se celou dobu. Teď to však bylo intenzivnější. Nyní by nemusela přijít jen o přítele. Právě teď by mohla přijít o další osobu, která jí skutečně miluje.

Kárová Princezna

Všichni se ze stanu vypařili jako pára nad hrncem. Emirie si přisedla k Tesákovi a opřela se o židli. ,,Tohle jsi nevyčmuchal tím svým čumákem, že ne?" Ray se na ní unaveně podíval. Znala ho už tak dlouho. Byl pro ní učitel i přítel a chápal jí samotnou. A ona zase znala jeho. Jeho oblečení bylo špinavé, mokré od sněhu. Žádná zranění však neměl. Ray lehce zavrtěl hlavou. ,,Takže někdo z lesa?" Hádala dál. Další zavrtění. ,,Další Valmader?" Zdědila se. Dva Valmaderové ve své blízkosti aniž by o tom věděli...to nedělalo dobrotu.

,,Démon Emi!" Zavrčel jako vlk Tesák. Emirie otevřela lehce ústa. Démon. Další démon, stejně jako Ina.

,,Nebyl to doufám..." Nemusela to dopovědět. Tesák odpověděl za ní.

,,Snad nejsi tak hloupá."

,,Co já vím," s pokrčením ramen si sedla na opěrku židle, ,,Třeba ho něco posedlo a nyní už je při smyslech."

,,Ne, kapitán Radsko to nebyl. Ale někdo od něj." Tesák se zhluboka napil vody ve sklenici. ,,Měl ale zraněná křídla. Velká, ale zraněná. Jako by ho někdo chtěl oškubat jak slepici." Emirie se zvedla a vyrazila ze stanu.