Kings & Queens (CZ)

XXXIX.

Jinger

Konečně nastal čas jejího tréninku. Princ Trevor stál před jejím pokojem a čekal na ní spolu s dvěma vojáky. Jinger si spletla vlasy do culíku a vzala na sebe jednu z uniforem, co jí Tanja přinesla. Cítila se hned silnější.

,,Připravená?"

,,Kdykoliv!" Princ jí ukázal rukou k aréně a cestou jí vysvětloval jak má správně držet zbraň, postoj, který si spolu zkusí v aréně a další vojenské věci.

Vítr dnes foukal novou melodii. Mlha oblizovala kotníky i vojákům v aréně. Všichni byli v pohotovosti.

Jinger cítila ty nesouhlasné pohledy, slyšela nové klepy, viděla naštvané tváře. Nikdo jí tu nechtěl. Až na prince. Ten za ní chodil každý večer a dělal jí společnost než šla dívka spát. I Tanja se snažila, ale povětšinou byla tichá a odtažitá. Jako normálně. Jinger nechtěla ani pomyslet, co její rodině král Sorenu udělal.

,,Hlavní je mít správnou rovnováhu, silné ruce a...Spoustu dalších věcí. Tím tě ale nebudu zatěžovat." Princ jí ukázal základní postoj, výpady, obranu a najednou byli u zbraní. Princ jezdil očima po stříbrných nádherách až se zasekl u odlehčených mečů. ,,Asi jsem našel něco pro tebe." Podal jí jeden z mečů a sám si vzal druhý. Když viděl, jak dívka drží zbraň oči ho zabolely. ,,Takhle ne, to nejsou šminky!" Zděsil se a okamžitě upravil dívce držení.

,,Takže... Co teď?" Zkusila s mečem zatočit jako to před chvílí udělal její nastávající.

,,Lepší je počkat jak zaútočí tvůj nepřítel. Ale ne vždy se to vyplácí. Takže si zkusíme několik možností." A tak bojovali. Princ si nebral žádné servítky. Prostě bojoval jak nejlépe to uměl. Nehodlal princeznu šetřit. Boj nebyl jednoduchý. A pokud ho chtěla zvládat, musela si umět poradit i proti zkušenému protivníkovi.

Jinger brzy zjistila, že to není žádná věda. Snad povinnosti princezny byly složitější než boj. Najednou se nebála do úderu dát všechnu svoji sílu. Nebála se otočit protivníkovi zády a zmást ho. Byl to tanec. Tanec, který se musela naučit.

Tanja vše pozorovala z dálky a všechny pohyby si zapamatovala. Některé znala. Už od malička vyrůstala mezi bojovníky. Mezi jezdci. I to nestačilo k tomu, aby přemohli Kapitána Radska.

,,Na poprvé to nebylo špatné," uznal Trevor s úsměvem a převzal si od Jinger meč.

,,Těším se na náš další zápas, můj pane," Jinger se mu jemně uklonila a v doprovodu stráží a své služebné se vrátila zpátky do svého pokoje.

Nebyla ani tak unavená. Myslela si, že to bude horší. Hřebenem si rozčesala zlaté vlasy a... Oči jí spadly na stříbrnou sponu ve tvaru růže. Něžně jí vzala do dlaní a prsty pohladila složité vzory. Byl to dárek. Dárek od muže, kterého už nikdy neuvidí. Ani si nevšimla, že jí po tváři stekla slza.

,,Princezno," ozvala se za ní Tanja. Jinger zvedla hlavu a v zrcadle jí opětovala pohled. Zlaté oči dívky se zdály chápavé, unavené, nerozhodné.

,,Jinger, pověz mi něco. Třeba... Za co by tví lidé dali život?" Tanja při jejich slovech nechápavě nadzvedla obočí. Pak ale nasadila vážnou tvář a odpověděla.

,,Svoboda, má paní. Svoboda." To princezně zavřelo ústa.,,A teď mě omluvte. Mám ještě nějakou práci." Tanja s úklonou odešla z místnosti a nechala princeznu jen se svými myšlenkami a strážci.

Ještě ten večer jí přišel navštívit princ. Dělal to tak od odjezdu Blakea s Inou. Jinger za to byla ráda. Bála se usínat. Bála se, že jí hrad dusí a každou chvílí jí někdo podřízne hrdlo.