Ina
,,Jestli se budeš vrtět tak ti tu jehlu zabodnu do hlavy!" Ina frustrovaně vyjekla z Liwiiny poznámky. Už jí lezly krkem, stejně tak i její neustálé upravování jejího účesu. Vždyť už vypadal dobře! Jenže Liwie si se slovem dobře moc nerozuměla.
Ina si poposedla naštvaně na stoličce a položila si ruce do klína. Nepatřila k lidem, kteří by vydrželi několik zdlouhavých minut sedět. Natož na jednom místě.
Bude slavnost. Bude zatmění. Bude všude hodně lidí, hodně jídla, hodně nebezpečí. Všechno si dívka uvědomovala až moc dobře. I přesto se rozhodly vyrazit na slavnosti.
Trénink s Blakem probíhal po jejich malém incidentu dál, dokud nebyli oba tak zpocení, že se k sobě raději nechtěli ani přiblížit.
Ina odešla do pokoje Liwie bez pozdravu a nehodlala se k němu vracet. Bohužel, ještě ten den bylo zatmění a tak musela vylézt z postele a vyrazit se převlékat. A Liwie jí to neulehčovala. Její neustálé poznámky ji vytáčely víc než samotný Blake. A to už bylo co říct.
,,Já si myslím, že už to lepší nebude," zabručela dívka a podívala se v zrcadle na svou přítelkyni, nyní spíš nepřítelkyni.
,,Chci, abys vypadala skvěle, to je to tak těžký pochopit?!" Obě dívky po sobě hodily naštvané pohledy a urazily se. Byly si tak moc podobné až to bylo nebezpečné. ,,Nech mě tam vrazit ještě jednu jehlici a budeme moci jít." Ine to přišlo zbytečné. Její účes, vyčesaný drdol spletený do několika copánků s jehlicemi, které vše držely, jí přišel extrémní. Nejraději by své vlasy rozpletla a rozhodila si je na holá záda. Černá róba se spadlými ramínky, se spousty drahokamů až z toho přecházel zrak, a s rozparkem u pravého stehna. Tohle byla oslava, ne pozvání ke společné noci.
,,No, myslím, že dobrý." Zapřemýšlela nahlas Liwie a kývla si sama pro sebe. ,,Jo, je to víc než dobrý." Usmála se na svou přítelkyni a ona úlevně vydechla.
,,Výborně." Zvedla se a chtěla si vzít boty, ale Liwie ji zastavila.
,,Zapomeň!" Chytila ji za loket a zavrtěla hlavou. ,,Boty na téhle oslavě nemají co dělat! Zvlášť ne u dívek!" Ina nad těmito pravidly jen protočila oči v sloup. Pravidla ji vždycky spoutávala, ale ona se z nich dokázala vymotat. Jak by se mohla dostat z tohohle?
Ine v hlavě tak šrotovalo, že ani neslyšela odemykání dveří. Dovnitř vstoupil majitel pokoje a sjel si Liwii pohledem. Ta se vykroutila jako had a usmála se na svého bratrance. ,,Co myslíš?" Blake se otočil k Ine. Jeho oči si ji měřily po kouskách. Překvapení? Zlost? To viděla Ina v jeho očích? Těžko říct. Dívka se zamračila a založila si ruce na prsou, aby tak lépe schovala svůj dekolt. Tyhle šaty rozhodně nechtěla, byly moc odhalující. Neměla však na výběr.
,,Vy si vážně myslíte, že vás po tom všem pustím někam mezi lidi?" Dostal se z transu Blake a chvíli se ještě díval dívce do očí. Ta mu pohled bez jediného zaváhání vracela.
,,Je to oslava Blakeu! Co by se mohlo stát?" Usmála se Liwie. Na tyto oslavy chodila už jako malá a nikdy se jí nic nestalo. Proč by se zrovna teď něco změnilo?
,,Liwie, tam venku možná něco, nebo někdo nebezpečný pobíhá a ty si chceš jít zatancovat? Jsi snad malá holka?" Blake položil do knihovny dvě knihy, co si přinesl, a opřel se o stůl. Oči mu létaly mezi těmi dvěma jako majáky.
,,Zatmění je svátek úrody. Nic se nestane. Věř mi." Zkoušela to pořád Liwie. Blake se otočil k dívce s drdolem. Ina ho pozorně sledovala a...všimla si v jeho očích starosti? Nepletla se? Opravdu v nich zahlédla tohle? Jenže než to mohla pořádně určit Blake už zase koukal na Liwii.
ČTEŠ
Kings & Queens (CZ)
FantasyPrvní díl série Koruna Ina Ward. Dcera kapitána královské gardy, což v jistých ohledech je úžasná věc, ale na druhou stranu - trpí. Jednoho dne se bude muset stát ona kapitánem a toho se děsí. Její otec nemá žádného syna, takže tato úloha má připad...