Láska si nevybírá

Kapitola 3.

Clarke

Ráno jsem se probudila ještě před budíkem. Šla jsem spát brzy, přesně tak, jak jsem chtěla.

Jako každé ráno jsem si dala sprchu a poté se vydala do kuchyně na snídani. Máma stála u sporáku a na stole v jídelně už jsem měla přichystaný talíř s lívanci.

„Wau, tomu říkám snídaně." řekla jsem překvapeně.

„Ty míchaný vajíčka se ti včera povedly, tak jsem ti to chtěla oplatit dobrou snídaní." řekla s úsměvem.

Sedla jsem si ke stolu a počkala na mámu, dokud se jí nedodělají i její lívance. Přisedla si ke mně a společně jsme se do nich pustily.

„Hmm. Povedly se ti." pochválila jsem ji s plnou pusou.

„Děkuji." usmála se na mě.

Chvíli jsme v tichosti jedly, než začala máma mluvit.

„A jací jsou ti kamarádi, se kterými tě Raven seznámila?" zeptala se zvědavě.

Pověděla jsem jí o Octavii a o tom, jak jsme spolu s ní a s Raven byly v kavárně a potom jsem jí povykládala o Bellamym, Jasperovi a Montym.

„Ráda bych je někdy poznala. Podle toho co říkáš, musí být vážně super." řekla máma.

„To jsou. Určitě tě s nimi někdy seznámím." ujistila jsem ji.

Dojedla jsem svoji snídani a podívala se na hodiny.

„Sakra." 

„Co se děje?"

„Nestíhám." řekla jsem ve spěchu a rychle jsem vstala od stolu.

„To je dobrý já to uklidím." řekla a vytrhla mi z ruky talíř od snídaně.

„Díky." Vyběhla jsem po schodech do pokoje a rychle se převlékla. Sebrala jsem batoh ze země a utíkala zpátky po schodech dolů. Rychle jsem si nazula boty, hodila batoh na záda a vyšla z domu.

Podívala jsem se na hodinky a zjistila, že za čtyři minuty mi odjíždí bus do školy. Rozběhla jsem se a rychle spěchala na zastávku. Ještě štěstí, že ji mám kousek od domu.

Přiběhla jsem tam tak akorát na čas. Jakmile jsem se zastavila, přijel přede mě bus. Společně s dalšími lidmi na zastávce jsem nastoupila a nechala se dovézt ke škole.

Na plácku před školou se pohybovalo jenom pár studentů. Raven s Octavií a ani nikoho jiného jsem nezahlédla. Asi už musí být všichni ve škole. Rychlým krokem jsem vstoupila do budovy a vydala se ke skříňkám. Vytáhla jsem si učebnice na první hodinu a vydala se do třídy. Naštěstí dnes začínám také matikou jako včera, takže jsem věděla do jaké třídy jít.

Otevřela jsem dveře a všimla si, že většina studentů už sedí na svých místech.

Podívala jsem se do zadní části třídy a uviděla Raven jak na mě mává. Došla jsem k ní a posadila se na židli hned vedle.

„Už jsem si myslela, že nedojdeš." 

„Promiň, zaspala jsem." vysvětlila jsem.

Po pár vteřinách došel náš učitel matematiky a ke vší smůle jsme už začali probírat učivo. Hodina utíkala strašně pomalu a já jsem očima hypnotizovala hodiny, aby jely rychleji. Konečně zazvonilo na konec hodiny.

„Nezapomeňte si doma ten příklad dopočítat." volal na nás učitel, když jsme odcházeli ze třídy.

„No nic, uvidíme se zase na obědě." rozloučila jsem se s Raven a šla hledat třídu, ve které budu mít další hodinu.