Láska si nevybírá

Kapitola 43.

Clarke

Už je to týden, co chodíme po prázdninách do školy. Informace o Costii mě hodně zaskočila. Naštěstí jsem od toho dne, kdy mi o ní Lexa řekla, neměla příležitost ji znovu vidět. A snad to tak vydrží co nejdéle. Nedovolím, aby se pokusila Lexe něco udělat.

Luně před týdnem dorazil kufr se zbytkem jejích věcí, které ji poslali rodiče. Hodlá se sem nastěhovat natrvalo. I když jsem ji ujišťovala, že není problém, aby u nás bydlela, i přes to se rozhodla, že se nastěhuje do nečeho svého.

Zrovna jsme se s ní, Lexou a Raven byly na jeden byt podívat.

„Pro jednoho je to tady celkem velké." prohlásila Lexa, která se zrovna procházela po kuchyni.

„Kdo říká, že tady budu bydlet sama? Třeba se sem ke mně za nějakou dobu někdo přistěhuje." bránila se Luna.

„Kdo by to asi tak byl?" nevzdávala se Lexa v argumentování se svojí sestřenkou.

První člověk, který mě napadl, že by se sem mohl přistěhovat, byla Raven. Lexe, která si se mnou hned potom, co to řekla, vyměnila oční kontakt, to s velkou pravděpodobností došlo taky. Raven naštěstí hleděla do mobilu a nevnímala nás.

„No, každopádně...líbí se mi tady." řekla nakonec Luna.

„A jsi schopna platit pronájem?" zeptala jsem se.

„No, bude to trochu náročnější, ale už mám něco málo našetřené a našla jsem si brigádu, takže bych to měla utáhnout."

„Víš, že se na nás můžeš vždycky obrátit." ujistila jsem ji.

„Vím. Ale určitě to zvládnu." prohlásila Luna sebevědomým hlasem.

Z chodby za námi přišla paní, která tento byt pronajímala s papíry v ruce. „Rozhodly jste se?" zeptala se s nadějí v hlase.

„Ano. Beru to." rozhodla se Luna.

„Skvělé. Podepište mi tady tyhle papíry..." na tváři ženy se objevila značná úleva a na stůl položila několik papírů, které přisunula blíž k Luně.

S Lexou a Raven jsme pozorně sledovaly, jak Luna podepisuje smlouvu a další potřebné papíry.

„Výborně." řekla žena, když měla všechny dokumenty zpátky u sebe. „Od příštího týdne se sem můžete nastěhovat. Tady jsou klíče a kdyby naskytl nějaký problém, nebojte se mě kontaktovat."

„Děkuji." usmála se Luna a převzala si od ženy klíče od bytu. Poté jsme vyrazily zpátky k autu. Když jsme byly všechny čtyři uvnitř, nastartovala jsem a jela směrem domů. 

„Takže...kdy uděláme nějakou párty v nové bytě?" zeptala se Raven nadšeně ze zadních sedadel.

„Asi tě zklamu, ale párty v bytě není moc dobrý nápad." řekla Luna, která s ní seděla vzadu.

„Pfff..." odfrkla si Raven.

„Myslím si, že těch akcí bylo poslední dobou až moc. Trocha odpočinku od nějaké párty nám prospěje." promluvila Lexa, která seděla vedle mě.

„Souhlasím s Lexou." řekla jsem, aniž bych odvrátila zrak od cesty před sebou.

„No jistě, vy dvě spolu souhlasíte pokaždé." ozvala se nasupeně Raven.

„Pokaždé ne." 

„Opravdu? A kdy naposledy jste spolu při něčem nesouhlasily?" chtěla vědět Luna.