Láska si nevybírá

Kapitola 18.

Lexa

Ráno mě probudily paprsky slunce, které mi svítily přímo do obličeje. Cítila jsem něco na svém břichu, a tak jsem se rychle podívala, co to je.

Když jsem viděla, co to je, doširoka jsem se usmála. Byla to ruka Clarke, se kterou mě musela během spánku chytit. Opatrně jsem položila svoji ruku na její, abych ji nevzbudila. Mezi námi byla malá mezera, která ale stačila na to, aby na mě Clarke dosáhla.

Byla jsem první vzhůru. Ujistilo mě tím tiché chrápání Raven a Octavie, které přicházelo z druhé strany pokoje, kde spí na matraci.

Zavřela jsem oči a užívala si tuhle chvíli. Neustále musím myslet na to, jak mi Clarke včera v noci řekla, že mě má ráda.

Po několika minutách, co jsem měla takhle zavřené oči jsem ucítila, jak Clarke svoji ruku pomalu stahuje z mého břicha.

Podívala jsem se dolů a měla tendenci ji za tu ruku chytit a nedovolit jít tak, aby ji ze mě sundala. Nakonec jsem ji ale nechala proklouznout mezi svými prsty.

Clarke si lehla na záda a tou stejnou rukou, kterou mě držela si začala protírat oči a nakonec se začala protahovat celá. Sledovat Clarke jak se probouzí, byla snad ta nejroztomilejší věc, co jsem kdy viděla.

Clarke pomalu otevřela oči a hleděla do stropu. Po pár vteřinách se otočila na mě, a když si všimla, že na ni hledím, pousmála se.

„Dobré ráno." zašeptala, aby neprobudila Raven s Octavií, které stále spaly.

„Dobré ráno." zopakovala jsem.

„Nevíš, kolik je hodin?"

„Skoro osm." odpověděla jsem.

„To není moc. Čekala jsem, že budeme spát déle." zamumlala Clarke a posadila se.

Posadila jsem se také a podívala se na matraci. Octavia na ní ležela rozvalená, zatímco Raven na ní ležela jenom z jedné půlky a z té druhé půlky ležela na zemi.

„Ty dvě budou rozhodně spát déle. Kdy přijde tvoje máma?" zeptala jsem se.

„Někdy po deváté hodině. Asi bychom to tam dole měly uklidit a nachystat snídani." navrhla Clarke.

„Jo, to bychom měly." souhlasila jsem.

Vylezly jsme z postele, ale ještě než jsme se na to vrhly, daly jsme si každá sprchu. Rozhodly jsme se, že ještě necháme Raven s Octavií spát a uděláme to samy. Když jsme vešly do obýváku, nebylo to tak hrozné, jak jsem si myslela. Na stole stály skleničky od vína a čtyři talíře, spolu s dvěma krabicemi od pizzy.

Posbírala jsem veškeré odpadky a šla je vyhodit před dům do popelnice, zatímco Clarke začala umývat nádobí.

Když jsem se vrátila zpátky dovnitř, přistoupila jsem ke Clarke a začala jí pomáhat. Utírala jsem čisté nádobí ze dřezu a skládala ho do poličky, kam patří. Během pár minut jsme to měly všechno hotové.

„Super. Teď už zbývá jenom snídaně. Nějaké přání?" zeptala se Clarke a s pozvednutým obočím se na mě podívala.

Prošla jsem kolem ní k lednici a otevřela ji. První, co jsem viděla byly nějaké jogurty, vajíčka a ovoce. Podívala jsem se do druhého regálu a všimla si balení sýru a šunky. Popadla jsem je a vytáhla z lednice.

„Máte nějaký toustový chleba?" chtěla jsem vědět.

Clarke se rozzářily oči a odpověděla. „Vidím, že tvoje oblíbená snídaně jsou taky tousty." zasmála se.