Kapitola 7.

906 43 0
                                    

Clarke

Ležela jsem v chatce na posteli společně s Octavií, která ležela na své.

Řekla jsem jí o tom, jak jsem se s Lexou začala bavit a taky o tom, jak veselá byla, když jsme spolu byly. A jak se to pak najednou změnilo, když přišly její kamarádky. Jestli se jim tak teda dá říkat.

„Možná jenom neměla náladu si s nimi zrovna povídat." uvažovala Octavia.

„Hmm." zabručela jsem. „To si nemyslím. Přijde mi, že se tak tváří pokaždé, když je s nimi."

„Tak se jí na to zeptej." navrhla Octavia.

„Zeptej se koho na co?" chtěla vědět Raven, která právě vešla do chatky společně s Harper.

Pověděla jsem jim o Lexe to stejné, co jsem řekla Octavii.

„Hmm...je to zajímavý." bylo jediné co na to Raven řekla.

Asi hodinu jsme byly v chatce a říkaly si naše zážitky z dnešního odpoledne. Na dnešní večer byl v plánu táborák.

Když se začalo stmívat, vylezly jsme ven z chatky. Ohniště už hořelo a stálo u něj několik lidí, kteří si opékali večeři.

Šly jsme si pro párky a klacky, které byly připraveny kousek vedle a zamířily jsme také k ohništi.

Mezitím, co jsme si je opékaly, se k ohništi připojila Ontari se svojí partou, které byla součástí i Lexa. Ontari se tvářila, jako by měla dostat nějakou infekci, když se dotkne klacku. Proto se rozhodla, že se půjde najíst raději do jídelny spolu s jejími kamarádky, které ji tupě následovaly.

Jediná Lexa tam zůstala osamoceně stát. Podala jsem svoji nedodělanou večeři Raven, aby mi ji pohlídala a šla jsem za ní.

„Jsi v pohodě?" zeptala jsem se jí, když jsem byla kousek od ní.

Lexa se na mě podívala. „Jo, všechno je fajn." řekla trochu přešlá.

„Nemusela jsi odcházet, když se k nám cestou z těch skal připojila Octavia s Jasperem."

„Nechtěla jsem vás otravovat." řekla jednoduše a kopla botou do šišky na zemi.

Pousmála jsem se a chvíli ji sledovala.

„Nechceš se k nám přidat? Opékáme si u ohniště večeři." zeptala jsem se jí a doufala, že bude souhlasit.

„Ostatním by to nevadilo?"

„Budou rádi, když tě budou moct poznat." usmála jsem se.

Lexa se nakonec usmála také a souhlasila. Šla jsem s ní ke stolu, odkud si vzala párek a klacek na který si ho následně napíchla. Když jsem Lexu přivedla k holkám tvářily se trochu překvapeně. Asi nečekaly, že sem dojdu s ní.

„Lexo, tohle je Raven, Octavia a Harper." představila jsem je a vzala si od Raven svoji večeři, kterou jsem znovu dala nad oheň.

Lexa vypadala ze začátku trochu nervózně, ale jakmile se s nimi seznámila, byla zase v pohodě. Když jsme měly naše jídlo hotové, posadily jsme se na nedalekou lavičku a pustily se do něj.

„Víte, co máte v plánu na zítra?" zeptala se Raven.

„Co tím myslíš?" nechápala jsem.

„No my jsme dneska byly na kánoích a zítra nás čeká horolezectví." vysvětlila.

„Horolezectví jsme měly dneska, ale co budeme mít zítra, to nevím. To nám nikdo neřekl." odpověděla jsem jí.

Seděly jsme a povídaly si takhle ještě nějakou dobu, dokud se úplně nesetmělo. Raven, Harper a Octavia se rozhodly, že už půjdou do chatky. Já jsem se rozhodla, že tady ještě budu chvíli s Lexou.

Láska si nevybíráKde žijí příběhy. Začni objevovat