76/ Klíště

387 28 2
                                    

Na tváři se mu zjevil široký úsměv. Skoro by se rozplakal z toho, že ho jen vidí - po více než půl roce ovšemže.

On zrovna hovořil ještě s jiným učitelem, který se ale záhy odpojil od lektvaristy.

Severus tam tak zůstal stát sám, ještě studuje určité materiály v jeho rukou, maje pohled sklopený.

Harry to ale už nemohl vydržet, a tak se rozběhnul své drahé polovičce přímo do náruče.

Zmijozel ihned rozpřáhl ruce a nechal své malé velké lvíče, ať se k němu přisaje jako klíště.

,,Strašně jsi mi chyběl," zašeptal mu do ucha Nebelvír a hlavu si položil na jeho rameno.

Kolem šli zrovna dva studenti, kteří na usmívajícího kantora hleděli se zděšením, jelikož si stále zanechával svůj respekt.

,,I ty mně, lvíče," přiznal Zmijozel a upevnil stisk, postupně se přesouvaje do jeho komnat.

Snarry drabblesKde žijí příběhy. Začni objevovat