154/ Hrozba

281 23 14
                                    

Mockrát Vám všem děkuji za včerejší komentáře, protože jste dostali opravdu do kolen a do očí vehnali slzy.
Jsem opravdu vděčná, že Vás tu mám a že se Vám moje tvorba líbí. Děkuji!
Nemám slov.


Rozepnul si košili a rozepjal ruce, opíraje je o rám dveří. Čekal, až k němu Severus zvedne pohled, což bylo brzy.

,,Nechceš dělat něco jiného, než si číst?" zeptal se Harry s nevinnou tváří anděla a zkousnul si spodní ret.

,,Hmm, pane Pottere, jste si vědom toho, že mě odpoutáváte od velmi zajímave četby, jež je důležitá k výkonu mého povolání?" škádlil ho Severus a zvednul se z postele, pomalu se k němu přibližujíc.

,,Och, tak to je mi moc líto," zašveholil Nebelvír a už se dal k odchodu, ale byl zadržen druhým mužem, který ho přirazil ke zdi a ihned si začal nárokovat jeho ústa.

,,Ty moc dobře víš, jak upoutat pozornost," dodal mezi polibky Severus a začal Harrymu rozepínat kalhoty. Sám Nebelvír též nezůstával pozadu a svlékal profesora lektvarů.

Najednou se ale domem rozezněl zvonek a oba muži zaúpěli, jelikož to byla potencionální hrozba, jež mohla zkazit jejich romantický večer.

Zlatý chlapec se vzpamatoval z toho všeho první, takže si jen zapnul zpět kalhoty a vydal se ke dveřím.

Ani se nepodíval do kukátka a rovnou otevřel, aby věděl, kdo jim to tu kazí.

,,Ahoj, Harry," usmál se na něj zrzek, jež v ruce držel láhev vína. ,,Ahoj, doufám, že nerušíme," ozvala se v zápětí lehce omluvně Mia, která stála hned za svým manželem.

,,Ne... ne, pojďte dál," zalhal mladý muž a vpustil své dva přátele dovnitř.

Snarry drabblesKde žijí příběhy. Začni objevovat