9/ Sklenice

907 41 0
                                    

Číšník se kolem nich jen mihnul a doplnil jim prázdné sklenice od vína, které mělo barvu rubínu a hladové hrdlo spalovalo jako plátky růže jemnou pokožku.

Věděli, že by spolu takhle mohli mluvit věčně. Neměli sice mnoho společných zájmů, ale to na tom bylo to nejlepší. Severus učil Harryho teorii jednoduchých lektvarů a mladík zase mluvil o svých misích jako bystrozor nebo o svých koníčcích.

Nechtěli to tu už moc protahovat, a tak se domluvili, že dopijí a zaplatí.

Víno jen proklouzlo Harryho chřtánem - šel si ještě odskočit, zatímco profesor vína upíjel po doušcích.

Nebelvír na toaletu nezmizel jen z potřeby, ale aby viděl, jak vypadá. Prohrábl si své vlasy, které za ta léta nepolevila na podajinosti.

Upravil si límeček od košile a rozdělal si smotané rukávy od lehkého saka, které bylo elegantní, ale zároveň lehce neformální.

Pohlédl si do tváře a kromě lehkého stavu podnapilosti v ní rozeznal neuvěřitelné rozčarování ze svého společníka, který nebyl vůbec špatný konverzační partner.

Starší muž dopil a vydal se zaplatit. Sám měl možnost se také vzhlédnout v zrcadle a též z jeho tváře čišela radost.

,,Kam teď?" otázal se Harry, jakmile vyšli z lokálu.

,,No, do postele," opáčil mu profesor a zastavil se kousek od baru.

Nacházeli se na nábřeží Temže a řeku ohraničovalo zábradlí, kterého měl teď profesor možnost využít.

Chytil svého partnera za ruku a natlačil ho pod kužel žlutého zářivého světla, jež vydávala lampa.

Ruce mu položil na záda a přitáhl si ho k sobě do polibku.

,,Do mojí postele," dodal Zlatý chlapec po polibku a zkousl si spodní ret.

Snarry drabblesKde žijí příběhy. Začni objevovat