Snarry drabbles

194/ Kalamita

Vánoční prázdniny se už pomalu chýlily ke konci a těch několik málo studentů zbylých ve škole se začínalo chystat na příjezd svých spolužáků a nový školní týden.

Po Novém roku ale přišlo z pár sněhových vloček v krajině k nečekané změně, a to doslova sněhové vánici.

Harry zůstal společně s Ronem ve škole, takže ti si teď pouze užívali výhled na zasněžené kopce s šálkem horkého kakaa v ruce.

,,Tam bych teďka fakt nechtěl bejt," naznal zrzek a usrkl si svého nápoje. ,,Já taky ne," přitakal druhý Nebelvír, ,,chudáci ale ti, co se zítra vrací," napadlo ho najednou.

,,Aj, pravda. Chudák Hermiona," uvědomil si též mladík.

A oba měli pravdu, protože následující den se udála na kolejích taková sněhová kalamita, že v půli cesty byl studentům znemožněn příjezd do Bradavic. Vlak byl tedy nucen se otočit a ředitel začal plánovat náhradní cestu - ta vedla přes přemísťování a nebo skrze Letax.

Zkušený muž ale věděl, že všichni cestu nezvládnou a mnozí ani touto formou nebudou chtít cestovat, a tak se rozhodl poslat všem dopis s tím, ať se žáci vrátí domů, že situace se během pár dní má zlepšit, takže bude moudřejší osud ještě více nepokoušet.

Harry s Ronem a asi padesáti dalšími studenty zůstali ve škole sami. Ředitel trval na tom, aby se chlapci a dívky stejného věku sestěhovali k sobě z důvodu lepší kontroly nad studenty a zároveň prohloubení vztahů mezi spolužáky z jiných kolejí.

Jelikož nejvíce studentů Harryho věku zůstalo ve Zmijozelu, byli mladíci nuceni přestěhovat se tam.

Ron zaujal poslední volnou postel, která se v ložnici hadí koleje nabízela, takže teď jen zůstávala otázka, co s Harrym?

Další lůžko se sem už nevešlo a studenti o rok starší byli ubytováni v Mrzimoru, takže by Zlatý chlapec stejně zůstal v pokoji sám.

Zítra čekejte pokračování.