Snarry drabbles

199/ Jízda

Moc moc děkuji za komentáře!!! Pokračování

,,No, tak jestli chcete, můžeme spolu chodit i na snídani," navrhl Zmijozel a pohled stočil na studenta.

,,Jo, jo - dobře. A když přijdu z vyučování, tak se sem mám dostat jak?" ptal se dál mladík a odlepil se od zdi.

,,Kabinet bývá většinou odemčený, takže přes něj, nebo nastavím na dveře bytu heslo a sdělím vám ho," odpověděl Snape a Harry přikývl.

Po chvíli sezení v naprostém tichu se ozval Nebelvír. ,,Děkuji, pane."

,,Nemáte zač, Pottere," odbyl ho muž a zvedl se z postele, chystajíc se k odchodu.

,,Ale ano," zastavil ho opět slovy student, ,,mám. Vím, že mě nemusíte, a Nebelvír už vůbec ne, a tak jsem rád, že mou přítomnost tolerujete."

,,Víte, Pottere," otočil se Snape, koukajíc na mladíka, ,,nejste tak nesnesitelný, jak se zdáte," uznal profesor.

,,To vy tak děsivý, pane," jemně se usmál Zlatý chlapec. Severus se nad výrazem v mladíkově tváři na chvíli pozastavil, ale pak už odešel.

Harry nevěděl, co dělat. Venku se chumelilo, Ron zřejmě snídal a on byl v pokoji s hlavou plnou myšlenek.

Vyšel z pokoje a rozhlédl se po obýváku, zda tam není lektvarista. Když ho tam nenašel, tak se vydal do kabinetu s laboratoří, kde byl již úspěšnější.

,,Nechcete s něčím pomoct, pane?" zašveholil při vstupu.

,,Pottere? Vyděsil jste mě," řekl pravdivě a spočinul na mladíkovi zrakem. ,,Upřímně ani nevím," zamyslel se, když vtom ho to napadlo - proč za ním asi přišel, ,,ale jestli chcete společnost, tak to řekněte rovnou."

,,Ne, to ne," bránil se hned mladík, ,,nechci rušit. Já jen že-" povzdechl si, ,,k čertu," zamumlal, ,,dobře, chci společnost."

Snape se nepatrně ušklíbl a zároveň žasnul nad upřímností, jež právě projevil jeho student.

,,Tak dobře," naznal Zmijozel a nechal dosavadní činnosti. Vybídl mladíka, ať se vrátí zpět do bytu a sám za sebou zavřel dveře. Oba se usadili naproti sobě na pohovku.

,,Máte nějaký nápad, co dělat?"
,,Ne, asi úplně ne. Kdyby bylo líp, tak bych šel ven, anebo si povídal, ale nevím," dumal student.

,,Povídat? Co takhle otázky a odpovědi?" navrhl k Harryho překvapení muž.

,,Eh-uhm, tak dobře a co bude odměna a co trest za nezodpovězení?" vrhl se do nápadu mladý lev.

Na toto Snape skoro ani nepomyslel. Tak tohle bude jízda, poznamenal si vduchu.

,,Dobře, takže za nezodpovězení... hmm, já nevím. S vámi je těžké něco vymyslet."

,,Tak trest vymyslíme, až na to přijde," naznal Zmijozel a jeho společník přitakal.

,,Dobře, takže mám začít?" navrhl Snape. Nebelvír nebyl proti.

,,Vaše nejoblíbenější místo?" napadlo lektvaristu.

,,To je jasné - Bradavice." Snapa odpověď zahřála na hrudi, poněvadž by ji volil též.

,,No, takže, třeba nejoblíbenější jídlo?" vystřelil do neznáma Harry.

,,Uf, no, asi jednoduše kuřecí s přílohou - rýže či brambory," nevěděl moc dotazovaný.

,,Žádné sladké?" doptal se student. ,,Sladké moc nemusím, třeba dobrou čokoládu, tu ano, ale jinak ne," odpověděl upřímně profesor a mladík byl nadšen.

Dále si kladli otázky podobného rázu a Harry se tu začínal cítit o poznání příjemněji.

Za půl hodiny se ale ozvalo hlasité bušení do dveří kabinetu. ,,Harry?" křičel Ron, hledajíc svého kamaráda.

,,Tak děkuji za společnost, pane, ale už musím jít," omluvil se Zlatý chlapec.

,,Bylo to dobré, když bude zase někdy čas, tak si to můžeme zopakovat," přemohl se Snape a otevřeně a upřímně sdělil své pocity.

Harry se rozzářil jako sluníčko. ,,To by bylo moc fajn," odvětil lev a zmizel v kabinetu, majíc novou společnost.