Snarry drabbles

186/ Kobyla

Opravdu moc děkuji za podporu  Pokračování

,,Řekl bych, že ano, ale pouze na mě. A to poněvadž ví, že já taky nemám rád, když mi někdo míchá přísady a kazí můj pořádek stejně tak, jako to studenti dělají jí," vysvětlil mu tiše Zmijozel, jehož kroky teď vedly do sklepení.

,,No, já ne," bránil se hned Harry s úsměvem. ,,To je mi jasné, vy do knihovny ani nepáchnete," souhlasil Severus škodolibě, ač přeci pravdivě.

Zbytek cesty chodbami Bradavického hradu zůstávali pouze se svými myšlenkami, ale ticho, jež mezi nimi vládlo, nebylo nepříjemné, spíše takové nenucené s tím, že při třízení bude k hovoru času dost.

Konečně došli ke kabinetu profesora lektvarů. Zmiňovaný muž ho pár slůvky odemknul a otevřel dveře, vybízeje svého společníka ke vstupu. ,,Prosím."

Nebelvír tedy lehce nejistě vstoupil. Naposledy tady byl při lekcích nitrobrany, takže se mu při vidině této místnosti nevybavovaly zrovna hezké vzpomínky.

Severus to na něm samozřejmě ihned poznal, jelikož se jeho společník při překročení přes práh lehce zarazil. ,,No, jen pojďte," povzbudil ho a zavřel za nimi dveře.

,,Takže, nejprve musíme projít suroviny přímo tady, a pak se vrhneme na sklad, ale ten kdyžtak už zvládnu sám. Jenom, prosím, Pottere, dávejte pozor," mluvil k němu laskavě muž, ,,mám tu někdy opravdu vzácné přísady - jako tady třeba," přešel k poličce a chmátl po jedné ampuli, ,,tady můžete vidět žíni z jednorožce, kterou mi jednou dovolila ustříhnout kobyla v Zapovězeném lese. Od té doby jsem už na žádného nenarazil," zamyslel se profesor a odešel beze slova do svého bytu, kde měl uložený kompletní seznam všech položek, které by tu měli najít.

Nechal tu tak Harryho samotného a on si konečně mohl pečlivě prohlédnou celý prostor. Byl tu už mnohokrát, ale nikdy to nebylo v komfortní situaci, tudíž si stěny nemohl zmapovat pořádně.