Večer neměl vůbec hlad, a tak nešel na večeři, zatímco teď mu kručelo v břiše a dal by snad cokoli i za sušenku.
Nemohl spát, a tak se vydal do školní kuchyně něco ulovit. Nazul si papuče a pod pláštěm neviditelnosti se vydal k Velké síni. Polechtal hrušku na obrazu a vstoupil do prostorné místnosti, kde se i teď nacházelo mnoho skřítků, kteří už pomalu chystali snídani.
,,Á, Harry Potter," usmála se na něj jedna skřítka a hned mu nešla šálek kakaa se sušenkami.
,,Díky, Tilly," odvětil Harry malému stvoření vedle sebe a vrhnul se do jídla. Nadýchanější koláčky snad nikdy nejedl a kakao mu snad nikdy nepřipadalo tak lahodné jako dnes.
Vděčně, a už i celkem ospale, se vydal zpět do ložnice, když vtom na chodbě zahlédl čísi siluetu. Siluetu muže, kterého osvěcoval měsíc, sám se opíraje o okno.
Nebelvír si sundal plášť a k osobě se přiblížil, přičemž ho hned napadlo, kdo to je, jelikož na sobě měl dlouhý černý hábit a už z dálky byl cítit odér bylinek.
,,Pane profesore, jste v pořádku?" zeptal se Harry a posadil se do výklenku, maje lektvaristu naproti sobě bez možnosti vidět mu do tváře.
,,Ach, Pottere, to jste vy. Co tu děláte v tak pozdních hodinách? Pokud vím, tak jste ani nebyl na večeři." Severus se usadil na druhou stranu lavice.
,,No právě, že nebyl. Měl jsem hlad, a tak jsem se vydal do kuchyně, navíc jsem nemohl spát," odvětil mu student a zívl.
,,Ach, školní kuchyně, fascinující, že?" tázal se Snape, ale místo odpovědi dostal jen tiché zachrápání.
ČTEŠ
Snarry drabbles
Fanfiction200 krátkých povídek na ship z magického světa čar a kouzel - a to Harryho Pottera a Severuse Snapa. Povídky mají minimálně 100 slov a jsou na libovolná slova od mých přátel, popřípadě čtenářů - i Vy můžete napsat. Nejlepší umístění: (k 1.1. 2021) ...
