Snarry drabbles

196/ Zuby

Neposlední pokračování
Moc děkuji za všechny komentáře

,,Hmm, ne, asi-asi ne," dostal ze sebe Harry a postupně se začal smiřovat s tím, že pár dní stráví ve společnosti profesora lektvarů. Neříkal, že by mu to úplně vadilo, protože mu přišel stále lepší společnost než Blaise, Malfoy, Crabbe a Goyle.

,,Dobře, tak tedy pojďte," vyzval ho Zmijozel a otevřel mu dveře do míst jemu neznámých.

,,No, jen pojďte," nabádal ho dál, když stál na místě jako skála. ,,Jo, jo," odbyl ho student a vkročil do Snapova bytu.

Musel uznat, že to tu měl pěkné - lehce staromódně zařízené, ale elegantní a vkusné.

,,Takže," začal profesor a ve zkratce mu vysvětlil, kde se co nachází.

,,No, a tady je místo, kde budete mít pokoj," řekl nakonec, poukazuje na dveře, za kterými bylo skladiště.

Harry v tomto případě raději držel jazyk za zuby, protože mu i tak přišlo jednodušší, kdyby spal někde sám.

,,Máme na to čas do večera," poznamenal ještě muž a pohlédl na mlčícího studenta.

,,Tak?" čekal na reakci Pottera.
,,Tak, co?" odvětil mladík, jež se v prostorách ještě stále rozkoukával.

Úklid ve finále netrval tak dlouho, během hodiny měli všechny věci z místnosti pryč a za další dvě tu byl nový pokoj ve stylu standardního lůžka v ložnici v nebelvírské věži.

,,Není to špatné," naznal po ukončení renovace Harry a utřel si pot z čela.

,,Až na ty barvy, ne," přitakal Snape s jemným úšklebkem, narážeje na rudý a zlatý odstín, který si mladík ve svém pokoji přál.

,,Pche," odfrkl si Zlatý chlapec a vítězoslavně se usmál, když si znovu prohlédl místo jeho budoucího pobytu.

Ten kluk třeba nebude tak nesnesitelný, tiše doufal Severus, jemuž byl zkažen poslední volný víkend před tím, než bude zase vídat své studenty na hodinách lektvarů.