Snarry drabbles

175/ Hlavolam

Moc děkuji za komentáře!
Pokračování

V mysli měl hlavolam, a co cesta - to jiná možnost. Rád by se někomu svěřil se svými pocity kolem celé této situace. Nevěděl ale, zda by ho vůbec druhý muž chtěl poslouchat.

,,Ale nic," odvětil mu mladík nakonec, pokýval hlavou s pohledem k zemi, a pak šel opět hrdě jako lev po boku ředitele Zmijozelu.

Severus si též nebyl jistý, jak moc může pomoci, ale za zkoušku to přeci jen stálo.

,,Vím, že se něco děje. Víte, Pottere, znám vás i vaše přátele již mnoho let. Neříkám, že jsem vždy poznal, zda lžete či ne bez nitrobrany, ale teď už jste dospělý a rozumím, že se ne vše nese dobře," rozpovídal se Zmijozel a pozastavil se u dřevěné lavičky.

Oba muži zaujali místo.

,,Já vím. Vím, že jsem dospělý. Ale-" potřeboval na ta slova chvíli.

Tohle v sobě dusil od doby, co se do hry začal aktivně zapojoval Voldemort, protože tehdy už přestával být dítětem.

Povzdechl si. ,,Sice jsme vyhráli válku," začal znovu Harry, ,,ale ztratili jsme příliš mnoho," hleděl zrakem před sebe, ani nezavadíc o svého společníka, ,,rodiny, přátele, dětství. Pod vším jsem ale podepsán já s Voldemortem."

Severus sebou při vyřčení jména nepatrně ucukl.

,,Ano, vím, že tam nejsem jako vrah, ale," zahleděl se na nebe, čímž se snažil zahnat slzy, ,,na rukou mám cizí krev i já. Já byl ten vyvolený a jediný. A jen já to mohl ukončit."

Řekl to, konečně to řekl. Samozřejmě ze sebe nedostal vše, ale už teď se cítil mnohem lépe. Jako by zahodil těžké závaží a vypustil ho do vzduchu.

Snape jen bedlivě poslouchal a nepřestával se divit.
Sebrali mu dětství a nevinnost.