163/ Nález

265 27 19
                                    

Opravdu moc děkuji za komentáře!
Pokračování

,,Já? Už teď?" zděsil se Severus, ač se začal přibližovat ke sporáku.

,,Jo, ty a teď," ujistil ho s úsměvem Nebelvír, ,,pojď sem, jestli chceš, tak ti to ještě jednou ukážu," pobídl ho.

,,To bude rozhodně lepší. Nikdy jsem snad palačinky nedělal," přiznal Zmijozel a poslušně popošel ještě blíž, hned vedle Harryho.

,,Tak to je nejvyšší čas," zazubil se mladík, ale jeho pozornost byla na pánvičce, kterou právě poléval teštem.

,,A teď to musíš takhle rozprostřít," podotknul Nebelvír, kroužeje pánví, aby se těsto dostalo na celou plochu.

Severus jen přikyvoval a učil se.

Harry si vzal dřevěnou špachtli a lehce si odlepil okraje. ,,Tak a teď otočit," řekl a odešel z pánví mimo oheň, aby mohl palačinku otočit ve vzduchu.

,,Voalá!" zvolal nadšeně.

Povedlo se mu to, a tak už ji nechal jen opéct z druhé strany a dal ji k těm již hotovým.

,,Tentokrát už ale opravdu ty," řekl rozhodně mladý muž a uhnul od sporáku, předávaje místo svému společníkovi.

Lektvarista se zhluboka nadechl a šel. ,,Takže, nejprve těsto," říkal si nahlas a naběračkou si žluťoučký roztok vlil na pánev.

,,A teď rychle kroužit!" sledoval ho z povzdálí Harry, který viděl, že Sev nestíhá.

Snape se snažil ze všech sil, ale než se nadál, tak bylo těsto již částečně hotové. Teď to vypadalo spíše jako nález potapěče v hlubinách moře, o kterém si myslel, že je chobotnice.

,,To nevadí," mávnul nad tím rukou Harry a do příští už se pustil s ním. Stoupnul si za něj a pod rukou nakukoval na dění před sebou.

,,Takže, nejprve těsto," navigoval staršího muže Nebelvír a položil svou ruku na tu Severusovu.

,,Můžeš," přikývl mladík, a jakmile se těsto dotknulo rozžhavené pánve, už kroužil dokola, aby se rozlilo všude.

,,No, vida," usmál se Harry, protože to mělo již požadovaný tvar. I na Severusově tváři se mihnul úsměv, ale stále byl nervózní, aby to nepřipálil.

I když tohle nebyla jediná věc, která ho přiváděla do rozpaků.


Dnes na vás budu hodná a neuseknu to...


Ten těsný dotek. Ten teplý dech, který měl možnost chvíli cítit na zátylku. To vše ho uvádělo do rozpaků.

Rychle potřepal hlavou a zahnal své touhy do koutů mysli.

Se zbytkem už mu Harry takto nepomohl, ale vždy ho pochválil, když udělal další kousek, ač jich zvládnul jen pár.

Pak už se ke sporáku opět vrhnul Nebelvír, který to už dodělal.

,,Běž si už sednout, za chvíli ti to donesu," odbyl Severuse, když dodělával poslední palačinku.

Zmijozel tedy bez řečí šel, snaže si mezitím urovnat myšlenky.

Harry se zhluboka nadechl, když druhý muž odešel. Bylo od něj až příliš troufalé, když se mu vklínil mezi ruce a snažil se mu pomoci.

Teď ale věděl, že co se stalo, nejde vrátit, a že to musí perfektně naservírovat.

Snarry drabblesKde žijí příběhy. Začni objevovat