Bad boy / h.s.

#66

Je mi líto,že nikdo z vás nestál o dopisování..no co,vaše volba. S komentáři je to taky hodně špatné..a proto vychází díl tak pozdě. Neměla jsem chuť a zdá se mi,že story upadá na kvalitě..proto bude lepší,když ji brzy ukončím. Tak,jak jsem měla v plánu na začátku.

Během vteřiny jsem stála zpět na zemi a nadávala si v hlavě do krav. To,že jsem se psychicky zhroutila a ještě k tomu na remeni svého učitele je strašné. Ještě k tomu,když mě u toho "nachytala" Carol. Stojí ve dveřích se spokojenýma možná i trochu nechápavým výrazem,který si měří jak mě,tak Jacka. Srdce mi boší ještě rychleji,když do třídy vchází Harry se Zaynem. Oči mě pořád pálí,takže si je instinktivně otřu. Už takhle musí být zarudlé a napuchlé. A to ani nemluvím o řasence,která mi dodává vzhled medvídka pandy.

,,Před chviličkou seskočila z lavice! Celou dobu byla na něm nalepená a objímala ho!" Harry si nejspíše jejího vítězného řvaní nevšímá,protože se celou dobu soustředí jen na mě. Z jeho výrazu nedokážu vyčíst jedinou známku citu,je jako stroj.

,,Držte pusu Carol,stejně ty vaše blbé keci nikoho nezjímají" spraží jí Jack,který se rozejde ke katedře. Blondýna stojí jako opařená a otevírá,načež zpátky zavírá pusu. Nic z ní však nevychází,maximálně naštavné zvuky,kterým nikdo nerozumí a nevěnuje jim pozornost. Do třídy začínají chodit žáci,takže se i já rychle rozejdu ke své lavici. Hodinu už jen tak tak přežívám v tichu,snažím se nezvednout oči od práce,kterou nám Jack zadal. Celková atmosféra se dá krájet. 

***

,,Jak plánuješ ztrávit Vánoce?" zeptá se mě táta,hned co přijdu ze školy. Jeho otázka mě zmate,vůbec si neuvědomuji,že jsou skoro Vánoce. Dojdu tedy za ním do kuchyně,kde ze sebe schodím tašku a sednu na barovou židličku.

,,Nejradši bych je strávila doma,klidně sama" pokrčím rameny ,,můžeš jít k Horanům a klidně tam přespat,vadit mi to nebude." 

,,To zas ne,milá dámo" tátovo zvuk hlasu mě donutí zvednout hlavu ,,k Horanům jdeme oba,mají pro tebe prý dárky" vysvětluje pomalu ,,ale potom se můžeš vrátit domu,já tam asi vážně zůstanu." 

,,Dobrá" kývnu pouze a znovu se zvednu. Tohle byl nejnormálnější rozhovor,který jsme spolu za poslední dobu vedli a musím uznat,že to bylo v pořádku. Možná bylo jeho rozhodnutí v mých zarudlých očích a nebo se k němu prostě jen vrátil cit. Nevím,ale jsem mu vděčná,že mě nechá na Vánoce samotnou. 

V pokoji se převleču do tepláků a mikiny,načež si vlezu na postel. Lehnu si na záda,zavřu oči a hluboce dýchám. Po mém břiše se začne procházet Alison a hlasitě mňoukat,chudák malá se dožaduje pozornosti. V poslední době jsem ji dost zanedbávala,chudinku. Pohladím ji tedy po hřbetě,za co hlasitě zapřede. Ven ji pouštím jen málokdy,bojím se totiž,že ji najde táta a hodí ji do koše Byl by toho schopnej. Naštěstí na ni asi zapoměl,takže se jí teď snažím schovávat.

***

Mít dvě hodiny výtvarky za dva dny byl trest,ještě k tomu s Harrym po tom včerejšku. Jack byl pořád takový roztržitý a nomotorný,bylo vidět,že je z toho pořád rozhozený. ,,Tak,včera jsem vám zapoměl ukázat tohle" pozvedne pár zasklených obrazů ,,dnes je budeme v tichosti vyvěšovat v chodbách školy,takže to bue taková volnější hodina,nemyslíte?" třídou se ozve souhlasný šum.

Každý si tedy udělá skupinky a vezme nějaký obraz,já si instinktivně přistoupím k Be,která drží obraz a jdu za ostatními na chodbu. Jack nám ještě zadává poslední instrukce a nakonec nás rozpouští po chodbách. Vezmu jedny malé štafle,které jsme každý dostal přiděleny a postavím je ke zdi.

,,Budeš mi podávat věci,bereš?" houknu ke kamarádce,která mi odpoví kývnutím. Je to docela vysoko,takže stojí dost prkeně. ,,Napřed ty hřebíky" natáhnu ruku dozadu a hned ucítím studený kov ,,a to kladívko prosím tě" dodám a druhou rukou hmátnu do vzduchu za mnou. Hned nahmátnu i kladívko,kterým zatluču oba dva hřebíky. Jack to vymyslel chytře,je to lehké.  ,,Díky" houknu dolů,když je obraz na svém místě.

,,Nemáš zač" ozve se a já nadskočím. Rychle se otočím a spatřím uhlovité vlasy a milý úsměv. ,,Chyběl jsem ti?"

,,Zayne" zašeptám,nevím,co říct. Choval se stejně chladně,jako Harry. Přehlížel mě,ani se na mě nepodíval! Ale přeci jenom je to Zayn..můj nejlepší kamarád,který ví víc,než Harry. O dost víc,ví totiž pravdu.

,,Chápu tě" ušklíbne se ,,byl jsem naštvanej,protože jsi se fakt zachovala strašně a myslel jsem si,že tě takhle potrestám" nevinně pokrčí rameny. Mám chuť na něj začít křičet,ale nestihnu to. ,,Ale mluvil jsem s Jackam..popravdě to včera bylo dost divný" vrátí se ke včerejšku,už jen při té vzpomínce rudnu. Bylo to divné,jak pro mě..tak pro všechny. ,,Už vímproč jsi ho objímala a brečela" zašeptá mi jemně před obličejem. Myslí si,jak je to od něj milé. Pff!

,,Óó! Takže pan Zayn si konečně uvědomil,že to pro mě není jen divadlo a že mám taky city? Sakra Zayne pro mě je to peklo! Trpím,piš si,že trpím! Ale dělám to pro něj,protože ho miluju nejvíc na světě. Víš přece,že kdybych si nevzala Horana,tak Harry půjde sedět!" Snažím se o tlumený hlas,přeci jenom je škola plná lidí,ikdyž na týhle chodbě stojíme sami.

,,Jo..ale pravda by byla přeci jenom lepší! Třeba by to pochopil a.." spražím ho pohledem ,,nebo taky ne,ale přeci jenom.." chudák neví,jak dál. Přijdu k němu a stoupnu si na špičky,abych ho mohla pořádně obejmout. ,,Chyběla jsi mi."

,,Ty mě taky" usměju se lehce a cítím jeho dech na mém rameni,objímá líp,než Jack ,,nechceš se mnou ztrávit Vánoce?" kouknu po něm,je vidět,že jsem ho zaskočila. ,,Táta bude na Vánoce u Horanů..tak jsme myslela že.." nechám vyznít do ztracena.

,,Vánoce jsou za necelý týden" zamračí se ,,přesněji za čtyři dny" dodá ,,to abych ještě rychle oblezl obchoďáky" zasměje se nakonec.

,,Super!" zaraduji se,když ho pouštím z objetí. ,,A jak se chceš chovat teď? Jako kamrádi,nebo člen Stylesovic bandy?" povytáhnu obočí.

,,Stylesovic banda?" zasměje se ,,no,Harry se se mnou o tom nebaví,ale je vidět,že to nese dost těžce.." zamumlá ,,spíš budeme držet naše přátelství v tajnosti,bereš?" usměje se nervózně. Hluboce si povzdechnu a nakonec kývnu,chápu to. Harry to asi vážně nemá o nic lehčí,než já.

,,A kde je Betty?" rozhlídnu se po chodbě.

,,Někam šla volat" pokčí Zee rameny. Přijde mi,že Bet nic jiného poslední dobou ani nedělá. ,,A co ty? Co svatba?" zabruslí na tenčí led. Při myšlence na svatbu se oklepu. jak strachy,tak odporem.

,,Přípravy jsou v plném proudu" ušklíbnu se ,,po Vánocích jdu zkoušet šaty a pak už jen chvilku.." skloním hlavou,strašně rychle to uteklo. ,,Nechci to udělat Zee,nejradši bych hned letěla za Harrym a už ho nepustila,ale nemůžu." Slzy mám na krajíčku.

,,Pojď sem" obejme mě znovu ,,nějak to vymyslíme" zašeptá mi do vlasů ,,nějak to dáme do pořádku" šeptá dál uklidňující slůvka ,,spolu."

_________________________
Důvod,proč nebyl díl dřív jsem psala už nahoře,takže se vám nehodlám omlouvat. Pokud ho chcete dřiv,pište komenty a já po nocích budu psát taky. Je to na vás! A opovažte se napsat,že to je vydírání!-.-

A ano,už se blíží za pár dílů konec..ani se mi tomu nechce věřit:/ ale moc děkuji,že tuhle story čtete!:') a děkuju za 280k přečtení! Je to..dokonalý!♥ a na Afraid (mé druhé story,která je na mém profilu) se už nahromadilo 1k a to po třech dílech! Děkujuuuu♥ pro ty,kteří ji ještě nečetli,tak ji doporučuji! Zatím se dost uchytila:)

Tak pro dnešek dost vykecávání..
Miluju vás,ikdyž mě štvete..♥
Baaaaj