Bad boy / h.s.

#60

*Ella*

Bože můj. Propiska,s kterou jsem si až do teď pohrávala v rukou,upadla na otevřenou učebnici. Pusa se mi údivem otevře,ale nic z ní nevyjde. Oči jsou upřené na tátu,který stojí mezi futry a kouká na mě,vyčkávavě. V hlavě mám až moc plno,myšlenky mi doslova naráží jedna na druhou a vnitřní hlasy mi napovíají,co mám dělat.  Přímo se překřikují,aby mi napověděly,jak donutit moje tělo reagovat na tenhle šok.

Radovat se,že je Niall naživu? Ano,to je sice báječné,le vrací mě to zpět do reality. Párkrát zamrkám,abych zahnala slzy a pak se postavím. ,Liame děkuji ti za všechno,dalo by se říct,že to chápu" podívám se na bruneta sedícího na mé posteli a pak na tátu ,,pojedeme za ním hne,ne?" lehce kývne a pomalu se otočí na patě,načež dojde ke svému pokoji. 

,,On se probudil" konstatuje Liam a kouká při tom na mě ,,mění to něco na vztahu mezi tebou a Harrym?" tahle otázka mě překvapí. Nevím,jak mu co nejpřesněji a přitom vyhýbavě odpovědět.

,,Mění to všechno víc,než si dokážeš představit" přikývnu a hluboce si povzdechnu. Pořád na mě kouká,načež se zvedne z postele a všechny sešity i učebnice složí na hromádku,kterou mi podá. 

,,Já půjdu,dolů dojdu sám" pousměje se ,,drž se Ello" převezmu od něj učebnice a znovu přikývnu. Než stačím něco víc říct,odchází z pokoje. přistoupím ke skříni,ze které vytáhnu úzké jeansy a tričko. Navleču to na sebe a přes tričko dám mikinu,kterou jsem měla na sobě do teď. Přistoupím k zrcadlu,do kterého jsem se koukala i před několika měsíci, první den příjezdu. Znám odpověď na svojí otázku. Změnila jsem se k lepšímu,svým způsobem,samozřejmně.

Seběhnu schody do chodby,kde stojí táta,koukajíc do telefonu. Je oblečený, zase mě pozoruje jako panenku ve vytrýně. ,,Jdeme?" zeptá se mě,podávajíc mi mojí bundu. Bundu si od něj vezmu a potichu poděkuji.

,,Jo,můžeme ject" skočím do bot a na hlavu narazím čepici,venku je poměrně větrno. Vyjdeme ven a ihned nastupujeme do tátovo auto,které se od minulé jízdy moc neliší. Pořád stejně voní,jen je v něm větší nepořádek. Cesta probíhá v tichosti,možná až v napětí. Bojím se něco říct,protože by mě mohl zradit hlas a já se rozbrečet. jSem strašně ráda,že se NIall probral ale.. bože,do jaký kaše jsem se to dostala.

***

,,Ello!" Amandin hlas se rozezní po celé nemocniční hale,ihned mě obejme a potom koukne po tátovi. ,,Pan horan se probral,už jsou u něj rodiče a sestra" informuje spíše jeho. Kývne a obejde jí,směřujíc rovnou do Niallovo pokoje. Já se však nemohu přinutit k chůzi. prostě stojím s vyčkávajícím pohledem,zapíchnutý na Am. ,,Neboj" popostrčí mě s trochu falešným úsměvem.

Konečně se moje nohy ohnou do šouravých kroků,které směřují rovnou k bílým dveřím. Znám je velmi dobře,vešla jsem jemi dovnitř nejméně stokrát. Stejně když je otevírám,je to jako bych to dělala poprvé v životě. Hluboce se nadechnu a křečovitě zavřu oči,až potom vezmu za kliku. 

Po otevření vejdu dovnitř a rovnou se podívám k posteli,která je obklopena lidmi. Je tu pan Horan i paní Horanová s Anitou a mým otcem. Všechny pohledy se ihned stočí na mě,i ten safírový. Nial má na tváři malý úsměv,i přes těch pár modřin,které za tu dobu nestihly zmizet. Vypadá unaveně,aůe šťastně. ,,Ahoj NIallere" usměji se a po tváři mi steče první slaná slza. 

,,Ahoj Ell" uchechtne se a rozpřáhne ruce do objetí. Trochu nervózně dojdu až k němu,lehce se skolním a vtáhnu ho do objetí jako předtím Amandu. Jen do lšetrnějšího,musí být oslabený,nemá moc pevný stisk. ,,Chyběla jsi mi" zašeptá mi do ucha,což mě dožene k dalším pár slzám ,,a nebul" lehce mi je setře. Jeho hlas je však jiný,než si ho pamatuju.

,,Bože NIalle,kdyby jsi jen věděl jak to bylo strašné! Já se tady s Ellu u tebe střídaly skoro pravidelně!" vloží se do toho paní Horanová,oči má zarudlé od pláče. Anita se na mě usměje,sluší jí to. Blonďaté vlasy jí splývají na záda a je lehce opálená. Pan Horan však vypadá upracovaně stejně,jako můj otec,oba dva jsou zticha.

,,Musíš nám synu říct,co se stalo" ozve se po chvíli ticha Niallovo otec a probodne ho zvědavým pohledem. Niall se hluboce nadechne a potom se podívá po každým v pokoji ,,tedy jestlůi si to pamatuješ,musíme to říct policii" dodá významě. Hluboce polknu.

,,Mohli by jste nás s Ell nechat o samotě? Potom vám všechno sepíšu"  trochu se zarazím nad jeho slovy,ostatní vypadají skoro stejně překvapeně. Na konec se ale pozvedají ze židlí a se stále nechápavými obličeji odchází z místnosti. Bojím se mu podívat do očí,ikdyž vím,že mě pozoruje.

,,Tak co máš na srdci?" zeptám se,ikdyž odpověď moc dobře znám. Jsem z ně nervózní,ale naberu dost sil na to,abych se mu podívala do očí. Má v nich neurčitý,možná až zamyšlený výraz. Děsí mě to.

,,Musel k tomu mít důvod" pronese tím cizím hlasem ,,zmlátil mě z nějakého důvodu,když jsem mluvil o nás dvou" pokračuje,dívajíc se někam pryč ,,nedělej ze mě debila,prosím" dodá,když začnu otevírat pusu.

,,Nialle já.." hluboce se nadechnu ,,celej tenhle vztah byl z donucení jak u tebe,tak u mě" spíše se zeptám a usednu na jednu z bílých židlí u postele. Pořád se kouká někam před sebe. ,,S ním to ale začalo ještě před tebou,prostě jsem ho dřív nesnášela,ale potom.." sám si hlavu do dlaní ,,já nevím,co se to stalo,ale miluju ho" po tváři se mi kutálí první slza.

,,Ty jsi ze mě udělala totálního debila" odfrkne si a odstrčí mojí ruku,kterou jsem ho ctěla konejšit ,,prostě jsi se zachovala jako kurva" odfrkne si. Au,to bolelo. Ikdyž to slyšela jak od něj,tak od táty.

,,To říkáš ty?" vyjedu ,,vždyť jsi mě podvedl!" skoro křičím,ale on mě mávnutím rukou umlčuje.

,,Jenže v tom nebyly city" hnusně se uchechtne ,,nikdy jsme spolu nespali,divíš se,že jsem to potřeboval?" nevím,kde je ten starý Niall,ale chci ho zpátky. Byl to ale nejspíš vytvořenina našich otců,tak jako celý náš vztah.

,,Proč to řešíš?" snažím se,aby to znělo hnusně,ale hlas se mi láme ,,nemiloval jsi mě!"

,,Jak si můžeš být tak jistá?" konečně se na mě otočí,má naštvaný výraz ,,ale jo,máš pravdu,čas s tebou byl nudnej" hlas má jiný,hnusný a opovržlivý ,,radši jsem mohl vojíždět jakoukoliv,nedělaly by alespoň takový drahoty!" ušklibne se.

,,Děláš si sakra srandu? Mě na tobě dost záleží,jen tě nemiluju! Měla jsem tě za nejlepšího kamaráda a seděla jsem u tebe noc,co noc! Brečela jsem kvůli tobě jen,že jsem se bála že zemřeš,zajímá tě to vůbec?" po tvářích mi tečou hořké slzy smutku a bezmoci.

,,Hodlám ho nahlásit" informuje mě chladně ,,je mi jasný,že o to jediný ti jde" dodá zhnuseně ,,za mřížema by mu ten jeho ksicht byl k hovnu" ušklíbne se.

,,Nialle to nesmíš! Byl opilej a nemyslel! Bál se o tebe,sice míň,ale bál!" po tváři mi tečou další slzy ,,prosím,udělám cokoliv!" musím vypadat uboze,ale dělám to pro něj. Dělám to pro lásku.

,,Cokoliv?" zepútá se mě,přičemž mu něco blízkne v očích,hnusně se při tom usměje.

,,Cokoliv" zašeptám zničeně,podepsala jsem si rozsudek smrti...

_______________________________________________________________

Další díl:3 a k ději..no..nemám,co říct:/ neplánovaný jsem to měla dlouho a tohle mi k tomu prostě pomohlo. Ano,Niall je..takový doopravdy (v té story!!) prostě to byla jen nutnost.
No a ta škola..ta mě zabije!! :D máme na tenhle týden každý den pololetní práci,které mi mohou rozhodnout známku:/ mám toho prostě moc:/

Taky v komentech zaznělo,že píšu jinak :D no..nevím,jestli líp,nebo hůř! :D ale mě se to nezdá:) asi to bede náladou,nebou časem,který  na to mám:) Ale jinak děkuji za všechny ty komenty,jste lásky♥

A ano,story se pomalu blíží ke konci:) ale ten plánuji..no,až tak po lyžáku,na který se chystám posledního ledna :/ nevím,kdy to ukončím,ale buď po něm,nebo ještě před:/ Badbojka mi ale bude chybět:')

Miluji vás!!♥
Báááááááááááááááááááj
Ps: s kým můžu počítat i u ostatních story?:O