Po přečtení se ihned podívejte na nový díl Andofobie!
Ćekala bych třeba příval slz,ale ono nic,jen jedna,dvě,ale toť vše. Hned na ulici jsem se dala do běhu,co nejrychleji jsem mohla,za dnešek už po druhé. Běžela jsem rychle a to sama nevěděla kam,protože jsem musela být prostě pryč. Sama jsem si lásku k Niallovi namlouvala a dělala to tátovi pro radost. Byla jsem s ním ale taky proto,že mi s ním bylo dobře,brala jsem ho jako velmi dobrého kamaráda a to je asi ono. Jen jako kamaráda,se kterým mi bylo dobře a chtěla jsem s ním naštvat Harryho. Z jedné strany je to jedna jedna,já ho totiž podvedla víc,než bych si dokázala přiznat. Vždyť já jsem pane Bože těhotná a sama bez kluka! Jak jsem se do těhlech sraček dostala? Mohla jsem být pouze s Niallem a časem se do něj zamilovat,jenže to by tam nesměl být on. Moje černá kočka přebíhajíí přes cestu,moje noční můra,moje trhlina v plánu, moje prohra. Láska k němu tohle vše zničila,láska,o které jsem si myslela,že přetrvá všechno. Ale já se tak kurevsky mílila. Ani jednomu z nich jsem nemohla dát to,co potřebovali a tak jsem sama. Pro někoho vysvobození,pro mě horor. Vždyť já ho pořád miluji,i přes tohle všechno ho pořád nehorázně miluji. Už od prvního pohledu v ředitelně,kam ho dovedl školník. Jeho vysoká hubená postava,s kaštanově hnědámy vlasama a smaragdovýma očima mě zmátla od samého začátku a já neodolala. Musela jsem si prostě dupnout a riskovat,i přes všechny ty varování,co mi vyseli nad hlavou. Šla jsem přes mrtvoly,kterýma byly moje sny na spokojenou budoucnost. Ale můžu si za to všechno sama a vím to moc dobře,už to nevrátím a musím jít dál.
Sedím si tak na lavičce a nechávám svůj mobil brnět pod náporem zpráv a příchozích hovorů. Samozřejmě si mě teď Niall žádá,já ho mám však u zadku. Mohla bych se mu přiznat,ale nehodlám přiznat prohru. Nechám si vzít dítě a najdu si nového kluka,budu s ním mít šťastnej život a..a.. Ne,nemůžu žít ve lži,kterou si namlouvám,taklhle to dál nejde. Prostě si to nechám vzít počkám,jak se to vyvrbí. Asi to zní komicky,ale můj vysněný kluk má kudrnaté vlasy. Bože,nemůžu žít bez něj a vím to. Celou dobu jsem si jen nalhávala,jak je vše v pohodě ale skutek utek. Jsem na dně a totálně zničená. Přitom ale volná,svým způsobem. Kdyby nebyl Harry tokový parchant,šla bych rovnou za ním. A to je věc! Já půjdu za ním.
,,Betty? Neruším?" zeptám se do telefonu,po vytočení kamarádky čísla. Jsem trochu nejistá v tom,co chci udělat a potřebuji její pomoc.
,,Ell? Jsi v Pohodě?" musela poznat že mám jiný hlas ,,Jo.mám čas,co pptřebuješ zlato?" zeptá se mě jemným hlasem a mě se na tváři vytvoří malý úsměv.
,,Jo,jsem v pohodě" řeknu ji ,,mohla by jsi pro mě ale prosím přiject autem? Nemám se jak dostat domu." zeptám se a kamarádka mi odpoví ani ne do minuty.
,,Jasně že jo,kde jsi?" nadiktuji adresu,kde se právě nacházím a ona je tady ani ne do pěti miunut. Musela si pučit rodičů auto,jen abyc pro mě přijela. Pravá a jediná kamarádka.Ihned se mě zeptá na všechno,co se za těch pár hodin zeptá a já ji to převyprávím. Po celou dobu mlčí a jen přikyvuje,na můj plán ale vypadá zděšeně. ,,Ty chceš jít za ním? A co mu asi řekneš?"
,,Já nevím" sklopím hlavu a cítím se trapně. Nemůžu jí říct,že ho chci a potřebuji vědět. ,,Prostě mě tam dovez,prosím Bet" na to už je ticho,které vládne až k Stylesovo domu,tam ji donaviguji bez pproblému a pak ji poprosím,ať počká v autě. Nic nenamítá a já vystupuji z vytepleného auta na ulici,přičemž se třesu. Ne,zimou to vážně není.
Jdu pomalu po cestě až ke dveřím,na které párkrát zaklepu. Asi do dvou minut mi otevře dveře paní Stylesová,která mě překvapeně vítá. Ptám se na Harryho a ona s uchechtnutím odpovídá,že je venku,ale měl by se vrátit do hodiny. Když namítám,že se vrátím později,tak mě tahá do útrob domu. Než usednu nba jejich příjemně měkou sedačku,tak stihnu napsat Bet,ať se pro mě potom vrátí. V křesle sedí pan Styles a vypadá stejně překvapeně jako jeho manželka. Paní Stylesová se však chytne na jeho otázku,co tu takhle pozdě dělám a odpovídá mu za mě,že čekám na jejich syna. Ihned dostanu hrnek čaje a talíř sušenek,asi na mě poznali i přes všechny ty falešné úsměvy,že mi není psychycky dobře. Bavíme se vcelku dobře o škole,jako to,co chci dělat po střední,jestli mám nějaký cíl. Nad tím však odpovídám záporně,sama nevím,jestli zvolím vejšku,protože mezi námi si se školou poslední dobou moc nerozumím.
Ještě před chvílí jsem si myslela,že půjdu na vejšku třeba s Niallem,ale tokové myšlenky rychle setřesu,nejsem tu kvůli němu,nýbrž sobě a dítěti. Instinktivně si pohladím rukou břicho,což si hned po uvědomění zakážu,jen bych strhla pozornost. Uvědomuji si také v obložení rodiny Stylesů,jak by bylo fajn mít úplnou rodinu a trávit s ní večery jen povídáním. To je jedna z věcí,které už ais nezažiji. Za nějakou dobu se knám přibelhá i Clif,kterého drbu za uchem,tele jedno. Každou chvíli skenuji hodiny na stěně,dokud si uvědomím,že je to hodina.
Dochází nám témata,když se otevřou vchodové dveře a v nich se vyřítí Harryho kudrnatá hlava. ,,Ello?" zeptá se zaskočeně a celou si mě prohlídne,jako bych se mu jen zdála. ,,Co tu děláš?" sundá si boty a dojde až před gauč,kde jsem usazená a pořád má v očích údiv.
,,Potřebuji s tebou mluvit,mezi čtyřma očima" řeknu svůj požadavek a on pořád trochu zaskočeně kývne. Strašně mu to v úplých jeansách s košilí sluší,hlavně když má vlasy stáhlé šátkem. Rozejde se nahoru po schodech a já se ho rozhodnu následovat,co jiného mi taky zbývá,že?
,,Tak povídej" vybýdne mě,když zavře dveře do svého pokoje,ve kterém je překvapivě čisto. ,,Je něco malému? Nebo tobě? Udělal ti něco Zayn?" spustí palbu otázek a já na něj hledím s neutrálním pohledem. Na kluka,kterého miluji.
,,Ne,děcku nic není Mě taky nic a Zayna jsem po tom,co jsem mu dala pěstí neviděla" řeknu stručně a uvidím vztek,smíchaný se zděšením v jeho pohledným obličeji.
,,Udělal ti něco?" řekne chladně a lehce mě pohladí po ruce. Pod jehu dotekem ucuknu,už takhle je to těžký a já si to nechci ztěžovat.
,,Našla jsem Nialla v posteli s jinou" odpovím mu,ignorující jeho předešlou otázku. Ve tváří nemá nic,jen nechápavý výraz. Přitáhne si mě lehce do náruče a drží mě i přes mé bušení do jeho zad. Po chvíli ale přestanu a poze vdechuji jeho omamnou vůni. Po tváři mi začnou stékat slané slzy,kterých si Harry všimne a trochu mě od sebe odstrčí,aby se mi mohl podívat do obličeje.
,,Copak?" zašeptá a dá mi lehkou pusu na čelo,což mě víc rozbrečí.
,,Nech toho!" vyjeknu rozrušeně ,,prostě přestaň! Vždycky to vypadá jako pohádka a ty to zkazíš!" vypadá smutně,což mě více naštve a já se od něj odtáhnu. ,,Já chci být šťastná a spokojená s klukem,který mě chce a bude si mě vážit! Ty si se mnou od mého příjezdu jen hraješ a já toho mám dost! Řekni mi kurva co chceš!" brečím a řvu zároveň. Neberu ohled na Harryho rodiče pod námi,potřebuji to ze sebe dostat.
,,Ello,já.." odmlčí se a svůj pohled zapíchne do podlahy,to si dělá srandu,já z toho snad potratím. Potřebuji podporu.
,,Co? Co sakra mi chceš říct?" trochu do něj strčím ,,můžu odejít a nebo zůstat" vybalím narovinu ,,ale pokud zůstanu a ty to poděláš,tak je konec a ty to víš" jsem zničená,ale ještě si to ztěžuji. Proč? Protože ho miluji. ,,Harry,ty nejsi ten typ dlouhých vztahů a víme to oba,takže půjdu" je ticho a mě to trhá srdce na malinké kousíčky. Otočím se a pomalu jdu ke dveřím,ale zrovna když otevírám dveře,tak se mi jeho ruka obtočí okolo zápěstí. Trhnu k sobě a mě si tím přitáhne až k tělo,jsem natolik ochrnutá jeho činem že si ani neuvědomím,že si otře jeho rty o mé. To až já je spojím v hluboký a procítěný polibek,na který jsem tak dlouho čekala.
,,Zůstaň" zašeptá ochraptěle a dá mi ruce okolo pasu...
___________________________________________________
Bože to je divný :D ale si vám splním vaše přání :D
tak schválně jak dlouho jim to vydrží! :3
Mají spolu být,nebo nemají? Váš názor mi napište do komentářů,strašně ráda si je čtu!♥♥♥
za minulé děkuji,normálně jste mi přivodili slzy:') moc si vás vážím holky♥
nemám co dodat:')
miluji vás♥
bááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááj
P.S.: je to už čtyřicátý díl :O wau! děkuji za podporu!♥
P.P.S: čte někdo Andofobii? :O:)
ČTEŠ
Bad boy / h.s.
FanfictionPŘÍBĚH JSEM ZAČALA PSÁT, KDYŽ MI BYLO NĚJAKÝCH 12 LET. BYLO TO ČISTĚ PRO ZÁBAVU. NECHÁVÁM SI HO TADY NA PAMÁTKU. NEMUSÍTE SE ZDRŽOVAT OPRAVOVÁNÍM TĚCH CHYB CO TAM NAJDETE (A ŽE JE JICH TAM DOST), UŽ NEVIDÍM SMYSL TO NĚJAK PŘEPISOVAT. DĚKUJI :-)...