Bad boy / h.s.

#11

Sice už nemohu usnout, ale unavená jsem stále, spala jsem asi tři hodiny, je totiž něco po druhé ráno.Zítra je čtvrtek (já přesně nevím, co je u nic za den, sorry :D ),takže máme první hodinu matiku, která probíhá se Stylesem, nejsem schopna vypudit z hlavy ty jeho smaragdy, plné rty a tu vůni.. je celý takový neodolatelný,já ale musím odolat, musím.

To už stojím dole v kuchyni a dávám vařit vodu na čaj, ten mi vždy pomůže ke spánku, aspoň to tak říkala mamka,jojo, mamka by mi teď uvařila čaj a všechno by ze mě dostala, jak moc mi chybí..

S hrnkem se přemístím na horu do pokoje a rovnou šup do postele, vezmu na chvíli knížku která leží na nočním stolku ale po chvíli ji vracím, nemůžu myslet na knížku, když mám v hlavě Stylese..co k němu vlastně cítím? Po chvilce přemíšlení si totiž uvědomím,že mě přitahuje nejspíš jenom fyzicky, je hezkej, krásnej nebo spíše úchvatnej, ale pořád je to ON. On, který odkopl všechny ty holky, které potom zesměšnil, on, který mlátí kluky jenom proto, že chtějí ochránit své sestry, on, ze kterého mají strach i ostatní i starší..je to velký kápo, kluk, který se zná s každým a kterému každá holka skáče do postele.

Ale co když se zastávkám holek, které tohle vyhledávají? I kdyby, pořád je tu ta šikana,za kterou už může.

Oči se mi pomalu klíží, ale já pořád myslím na něj, je vážně takový, jaký je? A má o mě zájem jak to pravděpodobně vypadá? Já nechci být jako ostatní, které naletěly, nechci..

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Vzbudím se v šest, tedy pár minut před budíkem na mém nočním stolku,jen po něm hmátnu a vypnu ho. Skočím si rovnou do koupelny, kde si dám vlažnou sprchu na osvěžení alá probuzení a s ručníkem okolo pasu se postavím před zrcadlo, co s vlasy? Namaluji se totiž jako každý den jen lehce,nic vyzívavého,takže vlasy chci taky tak. Rozhodnu se pro drdol vysoko na hlavě, který mi dá docela zabrat, ale výsledek je uspokojivý. U skříně tolik neotálím, obyčejné tmavě modré jeansy, černé volnější tričko s výstřihem do V a dole, až půjdu si nazuji conversky černé barvy, které patří mezi mou oblíbenou obuv. Na krk zvolím na řetízku černý diamant a na ruku to samé, jen s více kamínky okolo zápěstí, dárek o mamky k patnáctým narozeninám, to bychom tedy měli,už jen oblíbemý černý batoh na záda,ten tu ale nemám,musí být tedy dole.

Sejdu tedy dolů po schodišti,poslední dny jsem s tátou moc času netrávila,přímně? Skoro žádný,bohužel. Táta ale dole sedí,čte noviny a vypadá spokojený,jsem ráda,když ho vidím s úsměvem na tváři,ale kruhy pod učima nejsou až tak povzbudivé. ,,Dobré ráno" pozdravím abych odpoutala jeho pozornost, ,,Dobré,dobré.." odpoví začteně ale po chvíly se ke mě otočí s upřenýma očima na mě,spíše na mém krku,instinktivně si tam šáhnu a nahmátnu černý kamínek,co má znázorňovat diamant,slabě se usměje a dál čte. Já si vezmu k snídani pouze jablko a popadmu tašku,která stojí u gauče,kde se tady sakra vzala?! No,to je jedno,za deset minut mám u kostela sraz s Bet,takže je čas jít,naposled se podívám na tátu se slovy ,,ahoj,tati,už musím" zase jen kývne a já za sebou zavřu dveře,v tmavě modré mikině nahmatám mobil,klíče i sluchátka,neboli každodenní výbavu a vyjdu doleva po ulici směr kostel.

Bet tam už stojí,jako vždy dřív a přesně na čas,nervózně se dívá kolem sebe,je nejspíš vystreslá z mého příchodu,nebo z místa,kde mě musela nechat(?). Hned co mě spatří se rozběhne a vtiskne mě do její náruče,musím říct,že to je milé,vážně se o mě bála,malá.

,,tak a chci všechno slyšet! Mohl ti ten kretén něco udělat! Ale já bych tu zůstala,kdybych mohla! měla jsem jít hned s tebou!" řekne plačtivím toném.

,,Byla jsem v pohodě nic se vlastně nedělo.." povím jí včerejšek písmenko po písmenku,mám to furt v hlavě.

,,Wau.." pokývá znalecky hlavou ,,divím se,že tě už neojel,je to jeho styl,klidně by tě znásilnil,je to vážně kretén..ale je vidět,že s tebou je to jiný,výjmečný.." podívá se na mě,já svůj pohled,nejspíš vyděšený,sma se v tom už neorientuji,sklopím k zemi.

,,Nebudeme to řešit,bereš?" zeptám se jí narovinu.

,,Jo jasně" odpoví překvapeným ale chápavým tónem.

Celou cestu se sice bavíme normálně,ale s více nervozitou.První hodina je vážně matika,no páni,ve třídě  nikdo za Stylesovi bandy není,aspoň zatím..vypadá to na klidný den,je to totiž jediný předmět za dnešek,co spolu máme.

Najednou ale do třídy vejde Styles i s Malikem,oba nás spatří v zápětí,Styles se na mě podívá od hlavy až k patě a nepatrně se pousměje a Malik na mě dokonce kývne?!

,,Ten měl o tebe včera docela strach.." ozve se u mého ucha Bet.

,,Cože?"

,,No Malik,že byl včera docela nervózní" vysvětlí ,,ale je to stejnej bídák,jako ostatní"

Kývnu,jako že souhlasím a posadím se vedle ní,do uší si ale nasadím sluchátka čmárám do sešitu,na matiku vážně nemám náladu,najednou mi ale přilítne na lavici papírek od někud z leva. Bet si ho také všimne,oboum nám je jasný,kdo ho sem hodil.

Nezajdeme společně o víkendu do klubu?

Protočím oči v sloup,chci být pro něj nedostupný zboží,otočím tedy papírek na druhou stranu a propiskou načmárám: Jo,ale ne s váma ;-) zmuchlám ho a hodím ho zpátky po Stylesovi,který mě vyčkávavě pozoruje. Po papíru hmátne za letu a obratně ho chytí,rozloží a po přečtemí ho se znechucením roztrhne,potom se na mě podívá ošklivým pohledem a odvrátí zrak,víckrát už se na mě nepodívá,ok.

P hodině na mě však čeká u mé skříňky,čímž mě překvapí a ne zrovna mile,ups..

______________________________________________________________________

Nový díl!

Ano,jsem zpět! A pokračuji ve psaní:) doufám,že se zvedne activita,je totiž dost mizerná :ú

ale jak jste si mohli všimnout,přezměnila jsem styl psaní,všimli jste si? a váš názor na to? :)

pokud se zase nebudete číst,tak to třeba na den,dva pozastavím,jinak to s váma nejde :(

a ano,mám plány s Malikem,napište mi názory na jeho postavu:) trochu víc komentujte,prosím!

já vám však komenty vrátit nemůžu,mám tu nějaký problém,ale i tak si každý přečtu:)

děkuji za přečtení a čtěte dál! :)

baaaaj