Bad boy / h.s.

#27

Pusťte si písničku v médiích

Stojím u svého otevřeného okna a dívám se na ulici.Teď večer je tady až mrtvo,všichni nejspíš spí. Ještě aby ne,je už jedna hodina ráno. Jenom Featherová bulí u okna. Ano,brečím..brečím nad svojí debilitou.Jak jsem mu to jenom mohla udělat? Podvést ho?! Jsem odporná,odporná coura. Ale jemu vážně nešlo odolat,ty jeho dotyky,rty na mém krku.. Po tom,co jsme vyšly ze záchů jsme zamířili na bar pro několik drinků a potom rovnou nad ten lokál. Dají se tam pronajmout pokoje,což jsem se dozvěděla až od Harryho když mi sundaval tričko. A potom se to zvrtlo,jsem totiž úplně vygumovaná. S tou mojí kocovinou si nepamatuji nic víc a nemohl mi to říct ani kudrnáč. Proč? On tam ani nebyl,nad tím mi začínájí už zaschlé slzy téct znovu.Když jsem se totiž vzbudila byl pryč,bez vzkazu nebo aspoň zprávy v mobilu..byl prostě fuč.  Já mu vážně naletěla,vyspala jsem se s ním a konec. Co jsem si kurva myslela? Že se do mě zamiluje,já opustím Nialla a všechno bude OK? Asi to zní hodně přihlouple ale ano,já si to vážně jednu chvíli myslela.

Sednu si na mostel a hlavu si dám do dlaní. Jsem nivní kráva. Ale takhle to dál nejde! Nialla si nezasloužím,takže si s ním budu muset promuvit a..a.. on se se mnou rozejde,tím ale nejspíš zavařím tátovi. Takže ne,nic mu neřeknu a budu žít s pocitem viny,jen abych tátovi neublížila. Ale budu muset dát sbohem Harrymu,který se už stejně asi zajímá o jinou..nevím a ani mě to nezajímá.Takže si nepromluvím s ním ale s Harrym. Jo,to přesně udělám a hned teď! Nechám si své vytahané tepláky s tílkem a hodím na to jenom mikinu,kterou si zapnu až ke krku. Do rukou mobil a sesmolím Harrymu smsku,ve které ho žádám aby šel ven a tro rychle. Po odeslání zase usednu na svou postel a přehazuji si mobil z ruky do ruky jako horký brambor. Do dvou minut mi přijde stručná sms ,,ok" oboum je nám jasné kde,seběhnu tedy schody po čtyřech a s rychlím pozdravem směrem k tátovi vyjdu z domu.

Venku,skoro po tmě a s neustálým deštěm,který přešel v mrholení se můj krok zpomaluje. Setkání se bojím,nevím co můžu čekat jak od něj,tak od sebe. Přilnula jsem k němu víc,než jsem si myslela a moje podvědomí říká,že ani já jemu nejsem tolik lhostejná. Cítím jak mám skoro promoklou mikinu a začínají mi zimou drkotat zuby. Něco mě ale žene dopředu. Chuť ho vidět a říct mu pravdu a to,že to takhle dál nejde. Vezme to? Bude mu to vůbec vadit? Nebo se mi totálně vysměje? Kroky ale nabírají na intenzitě,musím ho vidět. Ty jeho dva zářící smaragdy,které se mi zjevovaly ve spání a já na ně nedokázala přestat myslet. Za dva týdny se mi vryl pod kůži tak moc,takhle to ještě nedokázal nikdo před ním. Okouzlil mě. Svým neurvalým chováním,změnamy nálad a..a.. vším. Nevím co ke mně cítí,ale musím to vědět.

Už jen dvě ulice a jsem tam,u kostela kde mě políbil. a to hned několikrát. Poprvé to bylo když jsme se vraceli z toho podniku,kde jsme byli na čaji. Ještě teď mi to vykouzlí úsměv,ikdyž jsme se pohádali. I jeho přítomnost mi vykouzlila motýlky v bříšku. Už jen ulice,která činí několik baráků. Nohy pořád zrychlijí a já už běžím,běžím za ním. Konečně uvidím tu vysokou budovu kostela,u kterého jsem poprvé zahlédla Nialla,jak ho Styles bije. Na Nialla chci ale myslet až po tom,po tom všem. Už mi satčí jen zajít za ten pitomej roh a uvidět ho. Vím že tam je. Vždycky tam byl dřív,ikdyž měl svojí vilu až u lesa.Naposeld se zhluboka nadechnu a vykročím,moje oči hned spadnou na něj,stojí tam celý zmoklý a propíchává mě pohledem. Dojdu už pomalými anejistými kroky až k němu. Uvědomuji si,jakou chuť mám ho políbit a rukou mu zaject do těch jeho kudrlin. V hlavě mi ale křičí moje svědomí a kříčí dost nahlas abych si to uvědomila. Nesmím..nesmím to udělat.

Nic neříká a jen se mi kouká do očí ,,proč jsme tady Ello" zašeptá,skoro vždycky jsme tady šeptali ,,proč jsme kurva tady!" Nevím proč řve a nebo spíš vím,musí tušit co mu chci říct a nelíbí se mu to. Místo smaragdů mu tam sedí dva velké studené a tvrdé kameny černé jako noc,které mě až děsí.

,,Já" hlas se mi nebezpečně láme ,,já tě musela vidět a říct ti" po tváří se mi začínají koulet první slzy,které mi nedovolují mluvit ,,že-že takhle to dál nejde" rukou si je setřu,ale pohledem neustupuji,chci vidět jeho reakci. Sklopí hlavu a promne si kořen nosu.

,,Já vím" zašeptá a rukou mi jemně pohladí tvář ,,ale ty musíš vědět,že to bez tebe nezvládnu" jeho slova se mi vyrývají do mozku a mě to přivádí bolest,nehoráznou bolest.

,,Proč jsi ráno odešel?" řeknu zoufale,chtěla jsem s ním být,chtěla jsem vidět jak se probouzí a líbá mě na čelo. Říká že to bylo skvělý a že..mě má rád.

,,Věděl jsem,že to pro tebe nic neznamenalo a já bych to nezvládl poslouchat" polkne ,,nezlob se" zašeptá a dá svoji ruku pryč z mé tváře,ve mě to ale začalo vřít,jak si to jenom mohl myslet?

,,Proč si myslel za mně?" řeknu trochu ostřě ,,sice si na to nevzpomínám,kvůli té dávce alkoholu,ale pro mě to byla te nejhezčí noc v životě!" slzy už asni nestíhám stírat ,,Já nejsem ta,co má každou noc jiného,já totiž věřím na lásku" vypadá zaskočeně a bolestivě,což mě až ničí.

,,Já..to co jsem zažil s tebou" kousne se rozpačitě do spodního rtu ,,bylo to něco jiného,něco krásného" skoro až zasněně se usměje ,,ae ty máš Nialla a svůj život a já tě nemůže kazit" tohle nějak extra nepochopím.

,,Mohli bychom být spolu,kdyby jsi chtěl" zašeptám chraptivě ,,ale.."

,,Ale nemůžeme a oba dva to víme" přeruší mně ,,ty máš svůj život a já svůj" vypadá tak bolavě,až to není možný ,,máš Nialla a i když ho nemiluješ" vidí to na mě moc dobře ,,tak s ním buď alespoň kvůli tátovi" dořekne a udělá krok vzad.

,,Jak víš o tátovi?!" tohle mě ale zaskočí těžce.

,,Protože firmy Horanovo a mého otce se nesnáší" ušklíbne se ,,a když táta zmínil jméno Feathers,jned mi blesklo hlavou" usměje se něžně a udělá další krok dozadu.

,,Ale já bych bya klidně s tebou..protože..protože" nevím jak mu to mám říct a jestli je ten zprávnej čas,on mě ale přiložením ukazováčku ke rtům umlčí a já začínám být až zoufalá.

,,Nechci tě zkazit,jsem odpad společnosti,zatímco ty jsi květina,která je čistá a neposkvrněná" řekne a udělá další krok vzad ,,máš lepší budoucnost,ať s Niallem,tak i bez něj" zdá se mi že mluví z cesty a chci ho umlčet,ale on dělá další a další kroky pryč ode mně

,,A Ello?" s nadějí se na něj podívám,setkám se s jeho smaragdovým pohledem,ani nevím,kdy se mu oči zase normálně zabrvily ,,chci aby jsi věděla,i když se něco..cokoliv stane" on mě snad schválně napíná,ale ono to vypadá že spíš bojuje sám ze sebou ,,Miluju tě"

___________________________________________________________

Vítám vás u slibovaného dílu..

Bohužel krátkého..

Asi mě zabijete,že jsem přeskočila tu "hlavní" scénu,ale mě se to takhle íbí a věřte,že o ni nebudete připraveni,musíte být trpělivý

A jinak brečím u tohohle dílu..asi to zní divně ale mě to přijde vážně dojemný..

Budu ráda za každou hvězdičku a komentář,ve kterým mi napíšete upřímný názor na díl

Nezlobte se za chování postav,ale..bylo to holt nutný

děkuji za přečtení a čtěte dál!:')

Miluju vás♥

Baaaaaaaaaaaaaaaaj

PS: Podle času nevím,kdy bude další díl,tak se nezlobte:)