Bad boy / h.s.

#47

Za tu minutu,co jsem ho na těch schodech viděla,se mi do žil dostala jiná a o dost jiná krev,než před tím. Rychlými kroky jsem došla až k němu ,,Ello!" jeho chraplák mi vyjímečně nic nezpůsoboval. Bez rozmyslů jsem došla až k němu a vrazila mu tu největší facku,co jsem ve svém unaveném a bezmocném těle dokázala. Musím uznat,že kdybych nebyla s emocemi tak v prdeli,tak bych se možná jeho výrazu zasmála. Vypadal vykolejeně a udiveně,párkrát zamrkal a pak si položil na bolavé místo ruku. ,,Co to do tebe vjelo?" řekne naštavaně a já uslyším bouchnutí dveří od auta,kam se ihned stočí i Harryho pohled. ,,Co jsi s ním dělala?" zeptá se mě naštvaně a mě se po tváři skutálí slza.

,,Ty odpornej parchante!" zařvu na toho kudrnatého kluka,do kterého jsem byla zamilovaná ,,co jsem s ním dělala?" vyprsknu zhnuseně ,,byla jsem u Nialla,kterýho jsi málem zabil ty bastarde!" neberu ohled nad významem slov,což jak je vidět,ho značně překvapí.

,,Cože:" dostane ze sebe pouze a mě to naštve ještě víc,než bych si byla ochotna přiznat. Dám ruce v pěst a hluboce vydechnu,načež se otočím na Zayna,který zaraženě stojí krok za mnou.

,,Dovol,abych ti osvětlila včerejší události!" ušklíbnu se ,,ty se svýma kamarádama jste přepadli Horana a ty jsi ho zbil tak brutálně,že ho odvezla záchranka a byl několik hodin operován" při té vzpomínce se mi do očí nahrnou slzy. ,,A a bych nezapoměla na třešinku na dortu.."

,,Ello.." chytne mě Zayn rychle za ruku a já se na něj zmateně otočím ,,nemusíš mu to říkat" v očích má zvláštní cit,který jsem v jeho očích dlouho neviděla.

,,Ale ne,ať to ví" řeknu chladně a otočím se zpátky na Harryho,který má však pohled stočen k našim rukoum,které se stále dotýkají ,,ehm" upoutám si zpět jeho pozornost a on svraští obočí.

,,Co bych měl vědět?" jeho hlas je chraplavější než obvykle oči už zaměřené jan na ty mé. Pomalu vykroutím ruku ze Zaynova sevření a dojdu až těsně k němu,je to tak blízko,že se mi jeho dech otírá o obličej. Nebo spíše o čelo,je přeci jenom vyšší.

,,Když jsem tě našla,jak ho skoro zabíjíš" řeknu chladným hlasem ,,tak jsi mě od sebe odstrčil bolestnou ránou rovnou do břich" při těchto slovech se mu ve tváři zjeví sztrach ,,a ano,rána byla tak prudká,že zavinila potrat" v této informaci bylo těch emocí víc,než dost. Ustoupím kus od něj a ohlídnu se na Zayna,co si nervózně kouše ret. ,,Deš dovnitř?" odpovědí mi je kývnutí a tak se otočím zpět k Harrymu,který tam zaraženě stojí a probodává mě pohledem.

,,Ello,já si ze včerejška nic nepamatuju! Neudělal jsem to schválně!" zařve na mě Harry když i se Zaynem zacházím do dveří.

,,Je konec Harry" po těchto slovech se mu po tváři skutálí slza,kterou obratně utře a svěsí hlavu. Potom už jen zabouchnu dveře a svezu se po nich na zem,kde si dám hlavu do dlaní.

***

,,Už jsi v pohodě?" zeptá se mě Zayn starostlivě po deseti minutách pláče a přisedne si ke mě na podlahu. ,,Máš na lepšího" usoudí a lehce mě pohladí po rameni,na to mu pokývám hlavou a setřu si slzy.

,,Ale já ho asi pořád miluju Zayne,ale on mi ublížil" zeskřehotám,načeż se vyškrábu na zdřevěnělé nohy ,,ale vypadal tak zranitelně,vystrašeně a nevinně.." hlas se mi zlomí a já zatřesu hlavou,ne,je to kretén co mi zničil život.

,,Jo,to vypadal" prohodí zamyšleně a prohrábne si své lesklé černé vlasy ,,je divný se o něm bavit zrovna s tebou" zasměje se a já kývnu,je to hodně divný. Já však z nějakého důvodu beru Zayna jako kamaráda,hodně dobrého kamaráda.

,,Co chceš dělat?" zeptám se ho a zamířím do kuchyně,on mě šouravým krokem následuje ,,máme na výběr z televize,stolních her,nebo.." zamyšleně se hryznu do rtu a usednu na barovou židličku.

,,Tak to je lákavá nabídka" zasměje se Zayn a sedne si naproti mě,rukou si podloží hlavu a kouká na mě ,,ven jít asi nechceš.." zavrtím hlavou na důkaz souhlasu ,,tak tedy nevím,nějaký ty filmy?" pousměje a pohodí hlavou směrem přes tenkou stěnu k plazmě v obýváku,tátovo tajná láska.

,,No budiž" souhlasím ,,ale žánr scifi,horor,romantika,akčňák,komedie,nebo snad animáky?" pohladím rukou poličku,na které jsou různé pořadače s filmy vystavěny,pak se ale vrátím pohled k tmavoočku a on pokrčí rameny.

,,Dlouho jsem neviděl animák,například od Disneyho snad rok" jo,tak to máme stejný ,,jaký máš?" přijde až ke mě a jemně mě pohladí po natažené ruce a po ní na poličku,kde vytáhne jeden film. Kačer Donald,můj oblíbený,koukala jsem se na něj vždycky s mamkou. ,,Bereš?"

,,Jo,kllidně" zachraptím a rychle se otočím,přičemž do něj lehce narazím ,,dáš si popcorn?" zeptám se,abych skryla narůstající rozpaky,s ůsměvem kývne a já se rozejdu do kuchyně ,,pusť to,já připravím jídlo." Když rychlými kroky konečně dojdu do kuchyně,opřu se zády o linku a hluboce se rozdýchám. Ještě před chvíli jsem brečela kvůli hádce s Harrym a teď se jdu dívat na film se Zaynem,který se nějakým způsobem změnil k nepoznání a já ho beru jako kamaráda. Tak co mi vadí? Jeho blízkost? Rychle vloží sáček s popcornem do mikrovlnky,kterou náslesně zapínám na tři minuty. Potom vyndám skleničky z linky a z ledničky krásně vychlazenou minerálku,už jen velkou mísu a je to. Jenže teď se nemám jak zabavit,takže se zase opřu o linku a nechám se unášet myšlenkami,tentokrát k Harrymu. Je taky s nějakou kamarádkou,třeba s Carol? Nebo se opíjí do němoty někde s pořáteli? Nebo..nebo..je kvůli mě zoufalý? Ale ta slza,kterounjsem zahlédla po zaboucnutí sveří.. Jo,holka ty seš sakra naivní,je to jen dobrý herec.

,,Co ti tak dlouho trvá?" znenadání se objeví Zaynovo hlava ve dveřích,což mi připraví menší srdeční šok,takže sebou trhnu. Přes vlastní myšlenky jsem neslyšela zapípání mikrovlnky po mé pravici.

,,Jojo" usměju se a vyndám popcorn z mikrovlnky,potom ho nasypu a následně vrazím do rukou Zaynovi ,,nekoukej a odnášej,já beru pitï" po domě se ozve jeho hlasitý,ale zároveň sametový smích. Usesneme každý nanjeden kousek pohovky a pustíme film,který Zayn vybral a připravil. Je to prostě animovaná pohádka,ale i tak se oba nasmějeme a pouštíme jich ještě pár. Kolem osmý se ale loučíme,oba jsme unavený a potřebujeme si odpočinout. Rozloučíme se normálně jako dva kamarády (jak taky jinak,ne?!) a já se rovnou odeberu nahoru,kde se svalím na postel. Jsem tak líná,že sprcha nepřipadá v úvahu a úklid už vůbec ne. Zmohu se jen na vysvlečení a přikrytí se dekou,když asi dvě minuty nehnutě ležím,přemůže mě nutkání vzít mobil z nočního stolku,kde jsme ho položila. Přejedu prstem po obrazovce,čímž ho ale neotevřu. Musím se plácnout do čela,já ho mám pořád zapnutý?

Chvíli tedy držím čuflík na straně a čekám,než mě nechá s ním manipulovat. Ihnde po zapnutí se mi rodrnčí v rukou,oznamující mi zmeškané hovory a sms zprávy,musí jich být alespoň stopadesát! Ztuhnu,když si projíždím zprávy,všude jen Harryho jméno,to samý ve výpisu nepřijatých hovorů. Jsou tu dokonce hlasovky,které se tedy celá roztřesená rozhodnu pustit. ,,Ello? Ello zvedni mi ty telefony! Ello prosím,ozvi se mi! Ello! Ello! Ello je mi to tak strašně líto,miluji tě!" jeho až plačtivý hlas se odrazí od zdí pokoje a já znovu vypínám mobil. Neměla jsem to dělat,je to ještě horší.

,,Taky tě miluju Harry" zašeptám předtím,než mě ovládné až histerycký pláč,křížící se s bezmocí a zoufalstvím,který tiší jen polštář pode mnou,potřebuje to ven..

_________________________________________________________
Fuuu..omluvte mi překlepy! :-/
Tak tady je další díl,který je..no nevím :-D
Je mi Elly líto:-(
Díl je kratší,ale snaha byla,děcka :-P
Jinak mi napište názor do komentu,čtu všechny!♥ a můžete i vote^•^
Miluji vás♥
Baaaj
PS: chtěli by jste happy-end nebo sad-end? :-D mě láká druhá možnost! Hehe :-D
PPS:nový díl bude zítra,fíha přidávám nějak pravidelně! :-D