Bad boy / h.s.

#64

Hleděla jsem mu do smaragdových očí ani ne minutu,dýl jsem to nevydržela. Přišlo mi hnusné mu neříct pravdu,jenže od něj bylo a je hnusné jeho chování a neomlouvá ho ani opilost,neměl k pití důvod. Cítïm na sobě dva páry očí,jejiž síla mi až vypaluje otazníky do kůže. ,,Ello" osloví mi Harry hlasem,ze kterého nemohu nic moc vyčíst.

,,Já..já..se budu vdávat"  povím potichu,přičemž mi po tváři začnou klouzat první slzy. Hluboce se nadechnu a zvednu hlavu,Harry je zaskočený a Zayn nejspíše zklamaný. Vím,že jsem mu měla říct celou pravdu,ale vím,že by byl kudnáč proti.

,,Cože..proč?" vyjede Hazz jako naštvaná kobra ,,kdy sakra?!" dodá otázku. Přešlápnu z nohy na nohu a posadím se na jednu židli,kterou mám kus od sebe. Posadím se spíše vytížením,skoro nespím a pořád jen něco řeším. Skoro ani nejím,není čas.

,,No,bude to příští rok v lednu,po mých narozeninách" odpovím klidně,ikdyž se mi hlas začíná lámat ,,protože je to tak zprávně,já..já ho miluju a chci to udělat i pro tátu." Tentokrát se na mě podívá nechápavě i Zayn,stojící na druhé straně Harryho pokoje.

,,Lžeš" prskne Harold,už nevypadá a ani nemluví opile. ,,Znám tě,sice né tak dobře.." koukne vražedně na Zeeho ,,ale znám a vím,že to nechceš,ani to není správný důvod,budeš plnoletá a nikdo tě nemůže nutit."

,,Já jsem ti už jednou řekla,že ho miluju a musím být s ním" vedu si svou,lžu jako když tiskne a musel by to poznat i naprostý idiot. Jenže Harry není idiot,je to i přes ty špatný stránky nejlepší kluk na světě. Pro mě.

,,Ello ty ho nemiluješ..protože..protože miluješ mě" Harry už vůbec nevypadá tak silně a sebevědomě,jak ho znám já a celá škola. Tohle je jeho pravé já. Připomínat mu,že mě ještě před chvíli nazval děvkou kvůli pitomý fotce asi nemá cenu. ,,Řekla jsi,že s ním být musíš."

,,Ne Harry,nemiluju" vzlykám ,,to je ten jediný důvod,láska ke klukovi jménem Niall" k tomu odpornému hajzlovi,kvůli kterému to dělám. Lámu srdce tamu nejlepšímu a nejkrásnějšímu kluka,kterého miluju.

,,Ello,nedělej to" snaží se Harry o svůj pevný hlas ,,vím že to nechceš,vím že je v tom nějaký zkurvený důvod a já chci vědět jaký!" jeho hlas se zvětšuje,ikdyž je jasný,že to dělá proto,aby se nerozbrečel.

,,Je v tom láska" odpovím pevně a přesvědčivě,načež vstanu a rukou si setřu slzy. Pořád si opakuji,že to dělám pro něj,pro jeho dobro. ,,Je to tak Harry,bylo to tak a bude" snažím se,vážně se snažím se mu podívat do tváře. Nejde to. ,,Už půjdeme" řeknu spíše k Zaynovi a tenn kývne.

,,Ello,jestli je to kvůli dnešku,tak se omlouvám! Já to tak nemyslel,promiň mi to!" jeho hals je nakřáplý,jako by se snažil udržet na nohou a ještě k tomu se mi omlouvat. Jenže on se omlouvá zbytečně anto mi láme srdce,je strašné ho vidět zlomeného a na dně. Znovu mi tečou slzy a já nejsem schopna je zadržet.

,,Harry,není to za dnešek,je to za všechno" přesvědčuji ho a mířím ke dveřím,které ztvárňují únik z této mě bolesti. Uvědomuji si,jaké to musí být pro Harryho. Ale on to zvládne,je to jen další rozchod,kterých on musel zažít stokrát. Ale vždyť on nikdy nerandil. Musí to pro něj znamenat to,co pro mě. Všechno..

,,Miluju tě" zašeptá,když mě těsně před odchodem chytá za ruku ,,vždycky budu."

,,Neříkej to,prosím" dávám jeho ruku z té mé. Nechá se a následně ustupuje Zaynovi,který byl celou dobu zticha. Rychle opouštím jeho pokoj a sebíhám schody se Zeem v patách. Utíkám od dalšího a zároveň největšího problému v mém životě. Nasedám do auta a až tam se naplno rozpláču. Ani nevnímám,když ke mně nastupuje Zayn a zasouvá klíčky do zapalování,čímž nastartuje auto. ,,Řekni to."