Bad boy / h.s.

#21

Asi po deváté večer vyprovázím Nialla z domu, jsme oba unavení. Mě k ospalosti přibyla zloba, zloba na mě. Než jsme se stěhovali, nikdy jsem neměla potřebu lhát,teď lžu Niallovi i tátovi. Nakonec mi dá zamilovanou pusu na rty, jen takovou malou, ale krásnou a odjíždí domu. Já beru schody po třech,večeři jsme si dali všichni dohromady po tátově příchodu domu a navíc nemám náladu na otázky,kterými by mě táta zahrnul. Nahoře si unaveně lehám na postel a možná bych i usnula, kdyby mi nezapípal mobil,který ležel na nočním stolku vedle postele.

S úsměvem na tváři jsem pro mobil šáhla,čekala jsem zprávu od Nialla,kterému zcházím.Místo něj mi ale píše Harry!

,,Máš čas?"

,,Mám,proč?"

,,Pojď na chvíli ven"

Zamrazí mě,vážně mi to napsal? Vůbec nevím,co dělat.Mám,nebo nemám jít? Něco hluboko uvnitř mě přímo jásá nad tou představou,druhá část ale nesouhlasí. Nakonec mě však přemůže ta první část,takže píšu rychlou a snadnou odpověď.

,,Kde a kdy?"

,,Za půl hoďky u hřbitova"

,,OK"

Srdce mi div nevyletí z těla! Co má tem kudrnáč v plánu?

To byl zas nápad souhlasit..Ale odvolat to už nemůžu. Vezmu si černé legíny,črné tílko a šedou mikinu přes hlavu,k tomu si spletu lehký cop a dvakrát stříknu voňavku. Na hohy svoje staré šedé vansky a do ruky mobil s klíčema. Poslední bod mého plánu je táta,který spokojeně sedí u televize. Vymluvím se na schůzku s Bet,musím prosit,že bedu maximálně hodinu venku,aby se mi něco nestalo,kdyžtak mu mám hned volat. Nakonec už jen zabouchnu dveře a vyjdu na ulici směrem k hřbitovu. Je už tma a já jsem trochu nejistá,ještě k tomu se pořád ozývají až děsivé zvuky! Konečně spatřím věžičku kostela a zrychlím tempo,zpátky mě bude muset ten blb doprovodit! On tam už stojí,ležárně se opřený o zeď a v ústech mu doutná cigareta,najednou znejistím,sami dva,skoro po tmě u hřbitova,super,fakt! To už si mě ale všimne a odhodí nedokouřenou cigaretu na zem.Sám vypadá nejistě,ale snaží se to zamaskovat,pomalu jde přímo ke mně.

,,Ahoj" skoro zašeptá krok přede mnou

,,Ahoj" oplatím a zahledím se mu do očí,i přes tu tmu mu ty jeho smaragdy vidím,upírá je přímo na mě. Z mých očích upře oči na mé leskem potřené rty a kousne se do rtu,je tak zatraceně sexy! Stojíme tam jak dva solné sloupy neschopní pohybu,nakonec učiní první pohyb on. Opatrně zmenší vzdálenost mezi námi a těmi svými polštářky se mi přilepí na rty. I přes ten cigaretový kouř chutná skvěl! Něžně mi skousne ret a já jsem nucena pootevřít pusu,to mu ale umožním aby mi svým hbytým jazykem zajel do pusy. Husí kůže mi vyskočí snad až na zádech,je to krásné! Když se už ale potřebujeme oba nadechnot,odtrhneme se. Zadívám se mu do očí,tak,jak to dělám když se v něm nemůžu vyznat,což je furt. Připadá mi,jako by v nich vzplanul malý plamínek..plamínek naděje. Je mi víc než líto,že to musím být já,která ho uhasí.

,,Nemůžu.." zašeptám a sklopím zrak,v hlavě mám zmatek.

,,Já vím" zašeptá i on ,,doprovodím tě domů,můžu?" palcem a ukazováčkem mi pozvedne bradu,ohýnek je pryč.

,,Budu ráda" stále šeptám. Zařadíme se vedle sebe a mlčky kráčíme temou ulicí,kde není ani noha. Možná je to lepší.. To ticho mi nevadí,potřebuji si uspořádat myšlenky,které mi skákají po celé hlavě a utišit svědomí,myslím to rozumné které mi nadává do krav,má právo. Když konečně dorazíme domů,jen na sebe kývneme a já následně zalezu do domu. Proběhnu kolem táty rovnou do svého pokoje kde padám na postel a dávám se do pláče,né takového toho hysterického,spíše zoufalého. Uvědomuji si totiž,že kněmu asi něco velkého cítím..

___________________________________________________________

Hlásím se s novým ale krátkým dílem:)<3

Děkuji za 4k! <3 jste lásky:')

tenhle díl se mi strašně líbí:') nechci aby to znělo namyšleně:D:/

asi pár dní MOŽNÁ nepřidám, budu mít toho hodně:/..

názor dílu do komentáře!!<3 za minulé komenty děkuji, zase potěšili:') A Bianco, musí to být zajímavé 3:) nebooj, snad to dopadne dobře :D :3

děkuji za přečtení a čtěte dál!<3

baaaaaj