Bad boy / h.s.

epilog?!

Přesvědčily jste mě,děvčata! Tady máte opravdu poslední díl,no..spíše takový prémiový. Hoďte dolů komentář s názorem,jestli jste spokojeni! :) Omlouvám se,že to tak dlouho trvalo :( ale nebyla jsem si jistá,jestli to vydat:)

Děkuju za 464k přečtení!!♥ a 200 komentářů na minulé části!!♥ Miluju vás nejvíc♥

__

Několik let poté:

Rychlým krokem přebíhám ulici,která mě dělí od domu. Rychle se rozhlížím všude okolo,jsem docela vystresovaná. S hlubokým nadechnutím se vydávám pro mě tak známém chodníčku a pomalu vyšlapávám schody. Na verandičce,kterou jsme nikdy nějak extra nepoužívali se rozhlédnu a nakonec zaklepu. Cítím se jak tajný agent. Chvíli se nic neozývá,dokud mi ale neotevře vysoká žena s dlouhými blonďatými a hustými vlasy.

S uvolněným úsměvem se na mě podívá a uhne se mi,abych mohla projít. Pověsím si bundu na věšák,kam jsem jí jeden čas věšila neustále a následuju Lucy na zahradu. Po celou dobu jsme zticha,dokud nedojdeme na krásně vysekanou zahradu,kterou jsme my nikdy nepoužívali. Posadím se na jednu ze židlí tak,abych byla blízko malému chlapečkovi,který sedí na dece a hraje si s gumovým medvídkem. Po mém příchodu se mu ale oči rozzáří.

,,Jsem moc ráda,že jsi přišla" ozve se mi po boku Lucy a naleje mi čaj. Ten,který si dávám vždy,při své návštěvě tady doma..tedy,pokud tomu můžu ještě tak říkat. Nebo spíše nemůžu.

,,Jo,já taky" pousměji se a pohladím malého po hlavičce. Natáhne po mě ty svoje malé ručičky a já si ho vezmu na klín. Lucy nás pořád posmutněle pozoruje.

,,Je mi to líto" řekne mi upřímně.

,,Nemusí,byla to moje volba a ty s ní nemáš nic společného" ujistím jí klidným hlasem. Natočím si malého na sebe a udělám na něj vtipný obličej,začne se smát a plácat ročičkama. Je opravdu rozkošný.

,,Já vím,ale přeci jenom ti bylo čerstvých osmnáct a musela jsi odejít z domu.." možná by i pokračovala,ale já ji přeruším.

,,Ano,ale já jsem s tím počítala. Tedy né s tím vyhozením z domu,ale bylo to lepší než ignorace. Tedy pro mě ano" řeknu a cítím,jak ze mě bezstarostná nálada opadá.

,,Já jen nechci,aby jsi si nemyslela,že to je kvůli mě a Charliemu" vysvětlí.

,,Můžu ti odpřísáhnout že si zrovna tímhle jsem jistá a respektuju to,nikdy jsem s tím neměla problémy a ty to víš" kouknu jí do očí,ale ona uhne.

,,Do dnes mám výčitky,že jsem to nedokázala tvému otci vymluvit" povzdechne si ,,doufám ale,že bude Charliemu dobrým tátou,když u tebe selhal." Nejistě se na mě podívá,jestli to nepřehnala.

,,To ti nemůžu slíbit,jen se bojím,že bude muset jít v jeho stopách a tomu ty musíš zabránit" Charlie mi vezme palec a uchopí ho malýma pěstičkama.

,,Neboj se,postarám se,aby se to nestalo" ubezpečí mě Lucy. ,,Chci pro něj jen to nejlepší."

,,Já vím,vždyť já taky. Chci,aby měl dětsví s matkou,která ho bude podporovat,chránit před otcovou zlobou a všechny tyhle věci,o které jsem já byla připravena."

,,Ell,já..já.." do očí se jí nahrnou slzy. Snaží se je rukama setřít,ale maximálně si rozmaže dokonale namalované řasy. ,,Já tak moc nechci,aby to tak bylo..chci,aby jsi tu byla s náma..a..a."

,,No ták" malého položím na deku a vstanu,abych mohla Lucy obejmout. ,,Víš,že jsem momentálně v pohodě. Našla jsem si přece práci a s Harrym jsme šťastní. Stíháme studovat a máme se opravdu dobře. Minulost už nevrátím a možná ani nechci,jsem šťastná s člověkem,kterého miluju a víc nechci" lehce se usměju.

,,Ale mohla jsi mít domov s tátou a mnou,jako svojí macechou" u toho se lehce uchechtne ,,malým nevlastním bráškou a mohla jsi mít zázemí a jistotu."

,,Lucy klid. Tebe mám ráda a ty to víš,beru tě jako nevlastní matku,stejně jako Charlieho za nevlastního brášku. Ale já mám jak zázemí,tak jistotu v Harrym. Miluji ho a žijeme tak,jak jsem vždycky chtěla. Můžeš mi věřit,že jsem nejšťastnější,co jsem kdy byla."

,,Ale,ale stejně neměl nikdy právo tě vyhodit" namítne a já si povzdechnu.

,,Ano,to neměl" přikývnu ,,ale já bych tak,jako tak brzy odešla,protože bych nezvládla jaho požadavky" odtáhnu se a podívám se jí do ubrečených očí. ,,Kdyby chtěl,může mě vzít zpátky. Ale on nechce,už ho nezajímám,teď má vás."

,,Ale to není pravda,vždyť.." snaží se namítat.

,,Ale ano,je" přeruším jí. vzala jsem mu vše,na čem mu záleželo,zklamala jsem ho" uhnu pohledem ,,nikdy jsem nebyla na prvním místě a uvědomuji si to." Usměji se a vyprostím se z jejího stisku,abych mohla zpět za Charliem.

,,Víš o tom,že kdyby jsi kdykoliv cokoliv potřebovala,jsem tu pro tebe" ujistí se a já si posadím malého na sebe. Má oči po Lucy a nos po tátovi.

,,Jistě že vím,neboj se ,kdyby cokoliv,přijdu rovnou sem" ubezpečím jí.

,,Dobrá,budu ti věřit" usměje se i ona a sedne si k nám na deku. Chvíli si ještě povídáme o životě,mé vysoké škole,na kterou chodím společně s Harrym a kamarádkách. O Betty,která je se svojí přítelkyní nadmíru spokojená. S úsměvem Lucy sděluji ,že se kamarádkou do teď stýkám. Vyprávím ji i o Zaynovi,který by za námi měl za měsíc přiject. Bydlí teď u táty,tak jak mu slíbil. Liam zůstal s Dani a Louis je pořád single. Sice má někdy nějaký ten úlet,ale jinak je prý šťastně nezadaný. 

Vyptává se i na Harryho práci,které se můj přítel naplno věnuje. Práce je to úžasná,pracuje hned pod svým otcem v rodinné firmě. Díky tomu jsme se také mohli přestěhovat od jeho rodičů do našeho nového bytu v centru města. Máme to od tud blízko ke škole. 

Další věc,která ji zajímá je Niall. Kapitola sama o sobě. Celá rodina Horanů se přestěhovali do Kalifornie za novými pobočkami. Vím jen,že se tam odstěhovali měsíc po tom,co tátu vyhodili. S nikým z jejich rodiny nejsem ve spojení,až na Anitu,se kterou si někdy napíšu pár smsek. I přesto,že Nailla nesnáším,jsem mu nadosmrti vděčná za to,že neudal Harryho. Kdyby to tenkrát udělal,nevím,jak bych skončila.. Ani pomyslet na to nemůžu.

 Ale je to za mnou,celej můj starej život.

Hovor ale přeruší otevření vchodových dveří,které nás obě informuje,že už je načase. Rychle se zvednu a obejmu nevlastního brášku,potom Lucy. Rychlým krokem dojdu k zadní brance,kterou otevřu a schovám se do křoví,které tam roste. Z mého úkrytu dobře vidím na Lucy,která zvedne malého a jdou tátovi naproti.

Ten za nimi přijde na zahradu v pěkném obleku. Vypadá pořád stejně upracovaně,i když z nové práce. Lucy políbí a malého zvedne do výšky. Je to krásný pohled. Jsem ráda,že i po tom všem žijí šťastně jak oni,tak i já. Co se stalo,stalo se.

Se spokojeným úsměvem se skloním ke svému pomalu rostoucímu bříšku a jemně si ho pohladím. ,,Neboj se zlatíčko,všechno bude v pořádku. Teď už ano."

___

Doufám,že jste všichni spokojení♥ Ale byl to opravdu naprosto poslední díl,snad jste si ho užili stejně,jako já a dostali jste odpovědi na své otázky:) Happy End,který jste chtěli:)

Dejte vědět,jestli by jste chtěli Caracter ask a když tak napište otázky!!!:)

Ale pozor!

 

!!VYDÁVÁM NOVOU STORY!!

Milovníci mých story,nebo prostě jen mý čteáři,nebo jen ti,kterým se líbí můj styl psaní,je tu nová story! Ti,kteří ode mně nečetli žádnou jinou,tak vás opravdu prosím,aby jste se podívali na tu novou. Opravdu to pro mě hodně znamená! ♥ Story nese název RECOVERY a je na mém profilu. Stejně vám hodím link do komentu.. Uděláte mi tím opravdu radost!!♥ prosím,neignoruj to!