Bad boy / h.s.

#48

Celá rozlámaná jsem se na posteli posadila,protřela si oči a párkrát zamrkala,načež jsem pomalu vstala. Nohy byly bolavé a hlava prázdná stejně,jako oči,ve kterých jsem po pohlédnutí do zrcadla neviděla nic ze sebe. Nic ze svého starého já,to totiž odešlo společně se slzama včera vnoci. Cítila jsem se jinak,nejak znuděně a pesimisticky. Nanesu na kartáček trochu pasty a vložím do úst,kde jím rychlými tahy přejíždím po zubech sem a tam. Vlasy vyčešu do vysokého culíku a svážu gumičkou,která leží už nějakou dobu na poličce vedle zrcadla. Nanesu lehký make-up a odejdu do pokoje,kde vsadím na jistotu. Na nohy si natáhnu černé legíny a nahoru elastické tričko ve stejné barvě,společně s vytahanou šedou mikinou. Na konec se prohlédnu v zrcadle,kde si můj obraz přejedu rukou po jiż prázdném břichu,na jednou si přijdu nějaká hubenější. I vetvářích jsem povadlejší a přes tenkou vrstvu líčidel prokoukávají kruhy pod očima. Zavrtím nad sebou hlavou a seběhnu schody do kuchyně,kde si otevírám jugurt,nejspíše broskvový.

Asi po pěti minutách jsme však přerušena domovním zvonkem,kterej mi způsobí menší infarkt. Seskočím tedy z barové židličky a běžím otevřít. Za dveřmi mě však překvapuje Zayn s úsměvem na rtech ,,nazdar" pozdraví mě vysmátě a já nakloním hlavu na jednu stranu.

,,Ahoj a co tu děláš?" shrnu dvě otázky do jedné a ustupuji,aby mohl vejít. Zayn se rovnou rozejde so kuchyně ,,chovej se jako doma!" křiknubza ním ironicky a zabouchávám dveře.

,,Ty máš tedy náladu" utrousí s tím svým stálým úsměvem,ktreý mi začne být nesmírně protivný ,,nemrač se na mě takhle" cvrnkne mi hravě do nosu a já jím instinktivně nakrčím.

,,Náladu mám v normě a mračit se budu tak,jak já sama budu chtít" řeknu rezignovaně,dám si skříżeně ruce na prsa a trochu našpulím pusu ,,a navíc jsi mi pořád nezodpověděl otázku" dodám.

Když teď stojím od něj pár kroků,můžu si ho konečně pořádně prohlédnout. Úzké jeansy,bílé tričko a černá koženka k němu prostě patří a dodávají mu takový..gangster styl,který je u něj,dalo by se říct,tipycký. ,,Přijel jsem tě odvézt do školy" řekne s klidem a vezme si z misky na lince hrušku,do které se ihned zakousne.

,,Dobrou chuť" ucedím a seberu ze stolu školní batoh,který si přehodím přes jedno rameno. Po tom včerejšku jsem si vypla mobil na zbytek noci,tekže teď s ním a s klíčemi v ruce jdu do předsíně,kde di nandám kotníkové botky a do volné ruky bundu. ,,Deš?" křiknu na společníka,který mě s úsměvem následuje. ,,Jo a zastav mi u nějaké trafiky" poprosím ho,když se oba konečně nalodíme do Zaynova auta.

,,Je libo tahle?" zeptá se mě chvíli na to Zayn,když mi ořed jednou zastaví,kývnu a on se úšklíbne ,,rovnou si si koupím cigára." Raději nic nenamítám a rovnou vystupuji. Na rozdíl od vyhřátého auta je chladný ranní Londýn značný rozdíl,takže si navleču i bundu a s peněženkou v kapse se rozejdu rovnou za obtloustlým orodavačem.

,,Dobrý den" kývnu na něj ,,jednu sim kartu,prosím" zvedne hlavu od novin a změří si mě nadrženýn pohledem,ze kterého se mi udělá zle. ,,A pro mého přítele jedny cigarety" dodám a natisknu se na Zayna,který se k nám uráčel dokráčet. Vypadá sice trochu nechápavě,ale přesto si jednu svoji ruku položí okolo mých ramen.

,,Jistě,jistě" ani ne do vteřinky nám podává určené věci a já po nich chmatám,jako po úlovku.

,,Zaplať to,zlato" vypláznu na Zayna jazyk,ten nad mým dětinským výstupem jen protočí oči a se smýchem podává peníze tomu slizounovi,který ke mě už ani očkem nezahlédne. Hodný kluk.

,,K čemu nová simka?" nemine mě otázka po usednutí do auta. Vyndám z tašky mobil a sundám z něj ochranný gumový krit a na konec i zadní část tak,abych vyndala baterku a následně i starou sim. Tu nahradím novou,kterou stále držím v ruce a na konec vše vrátím na své místo. Se spokojeným úsměvem mobil zapnu.

,,No znáš to,chtělo to změnu" pokrčím rameny a navážu s ním oční kontakt,z kterého jen tak neuhne.

,,Jo,znám" odvětí a nastartuje motor,načež vyjedeme ke škole. Tedy to jsem si myslela,než se auto začalo ubírát jiným směrem. To co mé tělo pocítilo,se nedalo nazývat ani nervozita.

,,Zayne?" řeknu nechápavě a rozhlédnu se kolem sebe ,,kam to sakra jedeme?" v mém hlase je slyšet panika.

,,Na vílet" zasměje se tajemně a já hlasitě polknu. Shit...

___________________________________________
Ano,ano,ano je to šíleně krátký °-°
Ale..? Ale nic :-D já vám prostě chtěla něco málo přidat^•^
Pokud to půjde dobře,dnes nebo zítra bude další část:)
Jinak děkuji za minulé komenty! To bylo něco..aw! 20 jich bylo!!♥♥♥ skvělý pocit to byl!:')
Taky jsem přemýšlela o konci a mám ho vymýšlený,no nevím,jestli se vám bude líbit :-D uvidíme:-)
Tak znovu komentujte ať vím,jak rychle mám psát:-)
Miluji vás
Baaaaaaaaaaaaj
PS: ještě jste se ptali,kdy plánuji konec. Mezi námi to já sama nevím,asi to obrečím :-D asi určitě!:-D