Bad boy / h.s.

#32

Celou noc jsem tvrdě prospala,v Harryho náruči to ani jinak nešlo. Proto mě zrovna mile nepřekvapí,když se probudím v mé posteli sama. Bojím se,že je konec. Že Harry všem ve třídě-nebo rovnou celé škole řekne pravdu. Vykašl se na mě a..a.. co to sakra melu?! Vím jak to je mezi námi dvěma a to je hlavní. Je mi ale líto,že tu Harry není a zajímá mě,jak a kdy odešel. Kouknu na místo vedle mě,kam si včera lehal a spatřím malý papírek s nějakým vzkazem

,,Jsi strašně roztomilá když spíš,musel jsem ale domů,promiň. A neboj,zvádneme to spolu! Tvůj Harry xxx"

Ani si neuvědomím,jak se přihlouple usmívám. Papírek zmačkám do kuličky a chvíli si s ním hážu.Nakonec se ale rozhodnu vstát,musím přeci jenom do školy.Svěsím obě nohy z postele a stoupnu na studenou podlahu,po které se rozejdu rovnou do koupelny. Nechce se mi ze sebe smít Harryho dotyky,ale něco ve mně mi říká,že nebyly poslední. Dám si tedy rychlou sprchu a jen v ručníku vylezu do pokoje,kde na sebe hodím černou sukni s vysokým pasem a zystrkám do ní šedé čisté tílko. Pak ještě jednou do koupelny abych si vyčistila zuby,pleť a nalíčila se. S posledním bodem si dávám víc záležet,musím ,jak už jsem mimochodem jednou říkala,si na sobě dát víc záležet. Nakonec jen rozčešu vlasy a spletu je do jednoduchého copu,který přehodím přes pravé rameno.

Táta není doma,zajímalo by mě jestli vůbec spí.. Vezmu do ruky jablko,které naleznu v misce s ostatními ovoci na lince a vyjdu s batohem na rameni ke kostelu.

***

,,No čau vobludo!" pozdravím Bet s veškerou dobrou náladou,kterou v sobě najdu, otočenou ke mně zády. Hned co se ale otočí,spatřím v jejích očích slzy. ,,Copak?" zeptám se starostlivě a nabýdnu ji náruč,kterou ochotně přijmá. Zajímá mě,co se jí stalo,ale vím že musím pomalu,ona mě ale překvapí tím,že začne sama.

,,Eliot" zašeptá jméno svého kluka,tedy nejspíš už bývalého ,,On mě podvedl zavzlyká mi do ramene ,,s Carol" tělo se jí otřese dalšími vzlyky a ve mně ztuhne všechna krev.

,,Ne" řeknu chladně ,,řekni že si děláš srandu a že ta blonďatá kráva nepřebrala mojí nejlepší kamarádce kluka" řeknu naštvaně a pořádně stisknu Betty,která se snaží vypravit ze sebe alespoň nějaké slovo.

,,Bohužel" zašeptá ,,ale ona mi ho nepřebrala" škytne ,,jen se s ním vyspala a potom ho odkopla,on ji ale miluje," Hajzl.Nehoráznej hajzl. Ale není divu že po něm Carol prahla,kapitán fotbalového mužstva se nazapře. Nakonec ji navrhnu ať jde domu,že to takhle nemůže zvládnout a že ji omluvím u učitelů. Po krátkém dohadování nakonec svolí a odbelhá se k domovu,já se zase rozběhnu ke škole,za chvíli totiž začínáme.

Doběhnu do učebny matiky jen pár minut před zvoněním a instinktivně usedám na soje místo úplně vzádu u okna,po minulém výstupu se snažím být neviditelná. Všimnu si Harryho pohledu,kterým mě přímo nabodává,ale já ho úspěšně ignoruji. Není tu učitel,takže ve třídě panuje rušno. Po příchodu učitele,který z nenadání nastoupí ale zavládne hrobové ticho. Nepřijde překvapivě sám,vedle něj postává pohledný klučina s kaštanovými vlasy a s úsměvem na rtech.

,,,Tak třído,tohle je Adam" představí nováčka a třídou zašumí ,,je tu nový,takže se nechovejte prosím vás jak volové" požádá s úšklebkem a pobídne Adama aby se posadil do nějaké lavice. Ten se zozhlédne po třídě,načež se rozejde rovnou k té mojí. Kývnutím mu naznačím že je tu volno a věnuji mu úsměv který mi opětuje. Chvíli se snaží psát zápisky,ale když pozná,že to nejde,tak udělá to samé jako já. Vykašle se na to. Musím se nad tím pousmát.

,,Takže když víš,jak se jmenuji,mohu vědět tvé jméno?" usměje se přátelsky a já se nenápsdně kouknu po třídě. Harry se snaží mluvit s Louisem,se kterým sedí,ale je vidět že mě hlídá. Carol se to nesnaží ani skrývat,Adam se jí bezpochyby líbí,což je tak trochu pochopitelné,je vážně hezký.