Chci být zase tvým! [BokuAka2] ✔️

38.

Ahoj!!

Věnováno JustQuenn děkuji za hlasy <3 

Atsumu uměl vždy dobře skrýt pravdu, ale já věděl, že jeho srdce touží po jeho bratrovi. A na jeho místě bych tohle také nikde nezveřejňoval. Pro některé by to mohlo být dost šokující a nechutné. Ale oni jsou dvojčata, což už tak značí, že jsou jako jeden. Atsumu má všechny vlastnosti, které Osamu postrádá a naopak a když spolu hráli, šlo to vidět nejlíp. jen mi nějak nešlo do hlavy, jak se se mnou mohl bavit, když mě viděl s jeho bratrem. Asi bych to jen tak nepřekousl. Ale on ano. Ukončila rozhovor a my šli ještě zapózovat na fotku obálky. Byl jsem nadšený, že budu na fotce s Atsumuem...opravdu. 

,,No vidíš, že jsi to zvládl." 

,,No až na tu otázku ohledně mých vztahů asi ano. Doufám, že tam nic z toho nedá." 

,,Proč? Nebylo by fajn, kdyby fanoušci věděli, že máš srdce?" 

,,Jako bych ho bez toho neměl." 

,,No...teď to tak i docela vypadá. Máš někam namířeno?" 

,,Za tvým bratrem..." 

,,Chápu. Jinak tu mangu by sis měl přečíst, je opravdu úžasná a z velice dobrého zdroje vím, že na to bude pokračování..." 

,,Jak to víš?" překvapeně jsem se optal.

,,Mám velice dobrý zdroj...neposlouchal jsi. No nic už také musím jít i na mě někdo čeká. Pozdravuj mého bratra." řekl jsem a odešel dřív, než bych řekl příliš.

,,Zkusím dát na tvou radu." odvětil jsem a vydal se opačným směrem ven z téhle budovy. Nemusel jsem tu mangu číst, věděl jsem, co v ní je. Vždyť jsem ten příběh sám sepisoval. Jen nechápu, jak by to mohlo pokračovat, když spolu nejsme? Nebo zapomněl v příběhu něco dodat. Ne blbost. To je jedno, stejně teď nemám čas to řešit, pomyslel jsem si. U dveří na mě čekal Osamu.

,,Naše celebrita je zpět. Dnes byl rozhovor delší než obvykle."

,,No trochu se to protáhlo, neboť všichni hoří touhou zjistit, jestli někoho mám. Víš, že Akaashi opravdu vydal tu mangu..."

,,Jeden z důvodů, proč by nám to nikdy neklapalo. Četl jsem ji několikrát. A když už jsme u něj, co tě tak trápí?"

Trápilo mě hned několik věcí. Třeba to, že i on četl mangu. Pak také, že byla Akaashiho matka nemocná. 
,,Myslíš, že jeden z důvodů, proč se mnou Akaashi nejel, byla jeho nemocná matka?" optal jsem se.

,,Myslím, že je to dost možné..." řekl jsem bez rozmyslu. 

Vykulil jsem na něj oči. Nijak to nepopřel a ani se nezajímal, jestli byla vážně nemocná. Což znamenalo jen jediné...musel o tom vědět. 
,,Osamu...hlavně neříkej, že jsi o tom věděl...řekni, že to není pravda, protože kdyby byla, uřčitě bys mi o tom pověděl..." hlesl jsem a snažil se rozdýchat to, že mi nejspíš všichni lhali.

A jsem v háji! Jak mu to mám teď vysvětlit? Snažil jsem se rychle na něco přijít, protože v jeho očích se teď zračil vztek a zrada. 
,,Koutarou, nezlob se prosím...věděl jsem o tom a i když jsem mnohokrát chtěl, nemohl jsem ti říct pravdu." snažil jsem se nějak zachránit situaci, ale jeho zlost v očích stoupala. 

,,Kdo všechno o tom věděl?" naštvaně jsem se zeptal. 

,,Já nevím...opravdu." upřímně jsem mu odpověděl. Neměl jsem tušení, komu dalšímu to Akaashi řekl. 

,,A kdo to řekl tobě?" vyptával jsem se dál. 

,,Řekl mi to Keiji..." řekl jsem stroze. Věděl jsem, že tohle už nepůjde jen tak zachránit. Byl zaslepený vztekem a já to zcela chápal. Všichni jsme mu tak dlouho lhali. jen jsem nechtěl být zrovna ten, kdo mu tu pravdu řekne. Kdybych si jen dával větší pozor na to, jak reaguji. 

,,Kdy ti tohle vůbec řekl? To si s tebou psal nebo volal a proč jsi mi to prostě neřekl?" chrlil jsem na něj všechny otázky, které jsem měl na jazyku. Cítil jsem se zrazen. On určitě nebyl jediný a teď se mi jen potvrdila domněnka, že mi lhali...všichni. 

Pokračování příště...

Omlouvám se, ale dnes nevyjde Lev x Yaku tak zítra čekejte dva díly :3 

S láskou Vaše Tsukki <3