Chci být zase tvým! [BokuAka2] ✔️

56.

Ahoj!!

Když jsme došli domů, sestry mě násílím odvedly do pokoje, který následně zamkly. Najednou se otočily ke mně se zvláštním úsměvem. Začal jsem před nimi couvat, dokud jsem nenarazil na postel, na níž mě vzápětí usadili. Sedly si ke mně, každá z jedné strany. Tohle se mi vůbec nelíbilo. Ocitl jsem se v zajetí dvou šílených a psychicky narušených žen, které jsou schopny mě mučit tak dlouho, dokud jim neřeknu, co chtějí. Obě se na mě usmály. Věnoval jsem jim svůj vystrašený pohled a instinktivně se posouval dozadu. Tohle dělali pokaždé, když jsem jim nechtěl říct, kde mám nové hračky nebo sladkosti a podobně. 

,,Neboj bratříčku, říkali jsme, že ti to vynahradíme, tak se netvař tak vystrašeně." 

,,A co po mně tedy chcete?" 

,,No přeci, abys nám o něm něco řekl. Byl jsi s ním tak dlouho a nebyl jsi schopný nám dát vědět, že máš přítele ani poslat fotku, nic o něm nevíme..." řekli obě naráz. Mluvily jako by byly jedna. 

,,Co bych vám o něm mohl asi tak říct? Je to ten nejúžasnější člověk, kterého jsem mohl potkat. Je mi jasné, že vás nejvíc zajímá asi to, jak vypadá, takže vám spíš ukážu fotky." řekl jsem a vytáhl z kapsy telefon. Najel jsem na galerii a zadal číselné heslo...kdybych náhodou ztratil mobil, nálezce nemusí vidět fotky, které tam mám. Rychle jsem přejel dvě první dvě složky, aby to mé sestry neviděly. Začal jsem jim ukazovat normální fotky, na kterých byl Akaashi ještě na střední. Byly tam i fotky z výcvikového kempu. 

,,Jeden by řekl, že jsi ho snad stalkoval na každém kroku. Ale umíš si vybrat, je roztomilý." 

,,Pro mé štěstí ani jedna nejste jeho typ, takže ti povoluji tohle říkat." 

,,Ale notak. Snad si nemyslíš, že bychom ti ho chtěli přebrat. Brát ti hračky a poštvávat proti tobě nové kamarádky je jedna věc, ale přebírat kluka...to by bylo zlé i na nás." řekla se smíchem Kaori. 

,,Kde jste se poprvé políbili?" optala se Kiyomi. 

,,Když jsme byli na výcvikovém kempu. Chtěl mě vylekat, ale já ho předběhl a nakonec jsme skončili v objetí a pak to najednou přišlo. Zažili jsme tam toho spoustu. Nejraději bych se tam vrátil." odpověděl jsem a na chviličku se zasnil. 

,,Kdy se to vlastně mezi vámi pokazilo?" 

,,Když jsem se rozhodl vzít nabídku od MSBY. Pár měsíců na to jsme si přestali psát a pak jsem o něm nic nevěděl." 

,,A to jsi mu tak rychle odpustil? Nevím, jestli bych tohle dokázala..." 

,,Kdybyste ho znali, udělali byste to samé. Jen mi prostě nechtěl bránit ve štěstí a já ho vlastně opustil také..." 

,,No a co chceš teď dělat?" 

,,Nevím, trávit s ním co nejvíc času? Moc jsem to nepromýšlel. Ale jedno vím jistě, když už jsem tady, nechci být bez něj." 

,,Není to nuda, celý život milovat jednoho člověka?" 

,,Když je to ten pravý, ne. Byli jsme od sebe tři roky. Měl jsem možnosti začít nanovo. Zkusil jsem to s Osamuem, ale akorát jsem mu tím ublížil..." 

,,To je ten se kterým jsem tě viděla, že? Proč všichni pohlední muži, musí milovat jiné muže?" zaskuhrala Kaori. 

,,Stejně si na něj moc stará a veř mi, jeho dvojče by tě k němu ani nepustilo." 

,,Ono to má dvojče. Zajímá mě ještě víc." 

,,Věřte mi, nemáte šanci. Jak dlouho se vlastně zdržíte?" 

,,Možná už napořád. Navštívili jsme tolik míst a zkusili všechno možné, je na čase se usadit. Navíc rodiče stárnou a náš malý bráška konečně dospěl, tak chceme vidět, kam až to dotáhneš." 

,,Tak teď mám celkem strach, mé chladnokrevné sestry jsou zpět, světe boj se." 

,,Kiyomi, myslíš na to, na co já. Asi bychom ti měli připomenout, co se stane, když o nás nemluvíš hezky." řekla Kaori se smíchem a začala mě lechtat. 

Kiyomi se k ní ihned přidala a já se právě ocitl v pekle...

Pokračování příště...