89.

402 107 16
                                    

Ahoj!!

Tak konečně jsem to měl za sebou a Bokuto souhlasil. Sice mě přitom málem zalehl, ale jsme zasnoubení. Měl jsem tak hrozně velkou radost, že jsem si zbytek dne prozpěvoval a u toho lehce poskakoval. Nakonec jsme se rozhodli rozpustit náš "protiMiyovský spolek" , nechtěl jsem je víc trápit. U večeře jsme s ostatními probírali, jak bychom to všechno udělali. Následně jsme si šli lehnout. Jenže já z toho nemohl ani spát a pořád si jen představoval, jak ten den bude vypadat. Bokuto už klidně oddechoval, ruku měl kolem mého pasu. Hleděl jsem na ten prsten a chtělo se mi plakat štěstím. Poté jsem zavřel oči a snažil se usnout. Nemohl jsem dopustit, aby se můj budoucí manžel kvůli mě nevyspal

---------------------------------------------------------------

Kuroo nám ráno oznámil, že dnes budeme předávat své zkušenosti dětem a ukážeme nějaké naše techniky. Děti jsem měl vždycky rád a dá se říct, že jsem s nimi trávil dost času, neboť tady všichni byli pořád děti. Holčičky doslova omdlívali nad Levem, všechny si omotal kolem prstu. K Ushijimovi se jen tak někdo nepřiblížil kvůli jeho přísnému pohledu. Někteří zase obdivovali Bokutovo a Kuroovo vlasy a Tsukkiho nazývali čtyřočkem jako tenkrát my. Podle dětí je na ně celkem přísný, což si u něj nedokážu představit. Pustili jsme se do trénování. 

Všechno šlo hladce, děti se bavily, my se bavili...bylo to fajn. Když v tom najednou začal rachot, jako by sem přijelo hned několik aut naráz. Chvíli na to nás přepadli nezvaní hosté s mikrofóny a kamerami v ruce. O co tu sakra jde? Na tu otázku se mi hned dostala odpověď.

,,Bokuto- sama, je pravda, že jste se zasnoubili? Bokuto-sama před pár dny jste šel znovu udělat rozhovor a nechal přepsat článek, abyste prozradil, že váš přítel je autor slavných doushinji mang. Je tu někde s vámi? Není to náhodou Keiji Akaashi, váš spolužák z Vyšší střední Fukuroodani?"

,,Pokud vím, nikdo Vám sem nedovolil vstoupit a tohle je soukromý pozemek, tak laskavě odejděte!" řekl rázně Kuroo. 

,,Bokuto-sama, jen odpovězte, jestli je ten autor také člověk z toho videa, co bylo včera zveřejněno?" 

,,Jděte, než sem rovnou zavolám policii, nemáte tu, co dělat!" ozval se znova Kuroo a vypadalo to, že na ně brzy skočí. 

Na tohle si prostě nikdy nezvyknu. Všichni napjatě čekali, co ze mě vypadne, a odmítali odejít bez odpovědi. Nikdo krom mě a Keijiho je nezajímal, což také bylo divné. Pak když zmínili to video, byl jsem zaskočený. Jaké video, o čem to sakra mluví? Zmateně jsem se podíval na Keijiho, ale byl stejně překvapený jako já. Poté jsem se na něj podíval znova...tentokrát s tím, jestli jim to můžu říct. Na jednu stranu mi to bylo nepříjemné, ale na tu druhou jsem se hrozně chtěl podělit s celým světem, že se svým milováným strávím zbytek svého života. Nakonec jen pokýval a chytil mě za ruku. Stoupli jsme si před Kurooa.

,,Tohle je můj přítel, Keiji Akaashi a ano jsme zasnoubení, nemám k tomu co víc říct, teď prosím odejděte." řekl jsem rázně. Ovšem začali s dalšími dotazy. Kuroo je s ostatními vyvedl ven a já stále přemýšlel o tom videu. Když se tu zase rozhostil klid, pohledem jsem si přejel všechny přítomné a čekal, jestli se někdo nepřizná. Nic.
,,Takže kdo z vás se postaral o to, aby narušil dnešní trénink videem ze včerejška. Pokud vím, my s Keijim jsme to nezdokumentovali..."

,,Tendou, ty blbče, měl ses jich aspoň zeptat..." najednou řekl Ushijima a díval se do telefonu.

,,Fajn, byl jsem to já a hrozně se omlouvám, nečekal jsem, že to přitáhne takovou pozornost, ale když vy dva jste byli tak roztomilý..." řekl na obranu Tendou a začal couvat zpět, dokud úplně nevyšel z místnosti.

Pokračování příště...


Chci být zase tvým! [BokuAka2] ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat