Ahoj!! Omlouvám se, že jsem teď nic nevydávala. Prší tu čtvrtý den v kuse, do toho dělají na baráku a mě vůbec nešlo psát :/
Dnešní den probíhal klidněji. Nikdo se s nikým nechtěl rvát ani jej nahánět, maximálně si mezi sebou vyměnili uštěpačné poznámky, ale to bylo asi tak všechno. Po dlouhé době jsme si skvěle zahráli a jelikož jsem byl s Bokutem v týmu, vyhráli jsme tři ze čtyř her. Když jsme dohráli, naše velká "rodina" se rozeskupila. Někteří šli na pokoje, jiní zase do bazénu a já s Bokutem jsme šli společně s Kurooem a Tsukkim připravit ven posezení, jelikož se dnes bude grilovat. Kluci se mezi sebou zapovídali, a tak jsem šel do kuchyně. Pomohl jsem kuchařkám a zakecal se s tou, se kterou se často bavil Bokuto. Byla to milá postarší žena. Jmenovala se Anko. Nakonec jsme si začali tykat.
,,Nejdřív jsem si nemohla vzpomenout, odkud tě znám, ale pak mi došlo, že jsi tu byl s Bokutem, když byl ve druháku."
,,Jo to jsem tu s ním byl poprvé, ale já nejsem zrovna výrazný jako Koutarou, takže se divím, že si mě vůbec pamatuješ."
,,Pamatuji si, jak si začal křičet na toho Oikawu. Kuroo mi pak všechno vyslepičil."
,,No ten den jsem byl výrazný možná až moc, neměl o něm říkat takové věci. V tu chvíli jsem na něj byl tak naštvaný. Ale jak se ukázalo, nakonec jsou z nás dobří přátelé."
,,Jo, jde to vidět. A co vy dva? Jak dlouho spolu vlastně jste?"
,,Byli jsme spolu pět let, pak jsme se od sebe odloučili, nechtěl jsem mu stát v cestě...takže jsme měli dlouhou "pauzu" ale nakonec jsme si k sobě zase cestu našli a teď jen doufám, že spolu budeme až do konce. Kdybych mohl vrátit čas, udělal bych to všechno jinak."
,,Hlavní je, že jste teď spolu a musím říct, že jsem ho neviděla šťastnějšího. Půjdeme? Bokuto musí mít jistě hlad." řekla se smíchem a vydala se směrem ven.
Následoval jsem ji. Jen co jsme vyšli ven, Bokuto s Kurooem aktivně připravili gril a nemohli se dočkat, až na ně položí první kousky masa. Doslova ho hypnotizovali svým pohledem a zvláštně u toho poskakovali. Tsukki si stoupl vedle mě a začal si je fotit.
,,Jak malé děti, že?",,Přesně tak. Kuroo stále tvrdí, že se tak nechová, ale už jen popírání a teď i tahle fotka, potvrzuje opak. Každopádně...to na něm miluji."
,,Jsme na tom stejně. Chystám pro Bokuta překvapení, pomůžeš mi pak s ním?"
,,Že se ptáš. Jdu pro ostatní, než to ti dva snědí." řekl a vydal se dovnitř.
Zanedlouho se sem nahrnuli i ostatní. Hinata s Tanakou a pár dalšími začali tancovat ten jejich "masový" tanec a hned na to si vzali talíře do ruky a snažili se vzít, co mohli. Líbilo se mi, jak některé věci zůstaly stejné. Přidal jsem se k nim a taky si pár kousků vzal, abych nabral energii na večer. Snědl jsem svou porci a sledoval ostatní. Najednou se ke mně přiřítil Bokuto.
,,Já jsem tak rád, že tu opět jsme. Děkuji Keiji."
Na to jsem se jen usmál a díval se, jak se ten můj svalnatý muž cpe. Byl tak rozotmilý.
,,Přijde mi, že maso miluješ víc..." řekl jsem na oko dotčeně a otřel mu tvář.Rychle jsem dožvýkal, abych mu to mohl vyvrátit. Nikoho jsem nemiloval víc než jeho.
,,To není pravda a ty to víš. Láskou bych tě nejradši snědl, ale to by mi po tobě nic nezbylo." odpověděl jsem smutně.,,Jen jsem vtipkoval, ty moje přerostlá sovo." řekl jsem a čekal na jeho reakci. Věděl jsem, že si to vyloží jinak.
,,Přerostlá? Co mi tím chceš naznačit? Jsem snad tlustý?"
,,Ne, to jsem tím fakt naznačit nechtěl. Jen jsem chtěl říct, že ty máš masa dost a já na něj dostal chuť." pošeptal jsem mu a malinko ho kousl. Poté jsem utekl do budovy.
,,Keiji, koleduješ si!" rozkřikl jsem se a běžel za ním.
Pokračování příště...
ČTEŠ
Chci být zase tvým! [BokuAka2] ✔️
RomancePoté, co Bokuto dokončil vyšší střední, jsem se stal kapitánem týmu. Začali jsem spolu bydlet a vedli tak šťastný život. Bokuto se dostal na skvělou univerzitu. Já o rok později také, ale tentokrát jsem nešel v jeho stopách. Oba jsme poznávali nové...