69.

512 113 21
                                    

Ahoj!!


Atsumu se zachoval jako dítě a s našpulenými tvářemi odešel. Vrátil jsem se k tomu, kde jsem přestal a přivlastnil si Bokutovo měkké rty, o které v poslední době byla nouze. Začali jsme o sebe vášnivě třít své jazyky a prali se nadvládu. Díky nedostatku vzduchu, jež nás donutil se odtrhnout, nevyhrál nikdo. 
,,Chyběl jsi mi, víš to?" nadhodil jsem zasněně a stále se tiskl na jeho vypracované tělo. 

,,Taky jsi mi chyběl." odvětil jsem a věnoval mu letmý polibek. 
,,Kdy jsi mi chtěl říct, že tam jedou i mé sestry? Víš, že takhle nebudeme mít vůbec čas na sebe, budou nás neustále špehovat a vyptávat se na všechny možné věci." 

,,Proto ten společný víkend. Navíc mi přišlo zlé je nepozvat a aspoň se víc poznáme." 

,,Věř mi, nepotřebuješ je znát, mé nemilé vlastnosti jsou u nich dvakrát tak horší a ještě k tomu ve dvojitém provedení." pronesl jsem humorně, ale ve skutečnosti jsem moc nevtipkoval.

,,Mě přijdou fajn, vždyť jsi je sám dlouho neviděl a na rozdíl od hráčů volejbalu určitě dospěly. Nemusíš se bát." snažil jsem se ho uklidnit a zbavit ho té vrásky, již se rýsovala mezi obočím. Přemístili jsme se do kuchyně, kde jsem začal chystat večeři. 

,,Tak mě napadlo, až tam budeme, že si aspoň jeden den pořádně zagrilujeme, ne?" 

,,Budeme vzpomínat se vším všudy, takže budeme i grilovat." odpověděl jsem a musel se smát nad tím, jak sám dětinsky působil. Takhle se uměl radovat z masa jen on. Chvilku na to se ve dveřích ozvaly klíče. Osamu. Vyběhl jsem za ním dřív, než něco vyzradí.

Seděl jsem na židli a sledoval, jak Keiji běží na chodbu za Osamuem. Neslyšel jsem, o čem se bavili, ale viděl, jak mu něco dával do ruky a usmíval se u toho. Poté běžel kamsi nahoru. O co tu jde tentokrát? Po chvilce se vrátil k plotně a měl na tváři neutrální výraz.
,,Copak ti to přinesl Osamu?" optal jsem se. Prostě jsem musel, neboť má zvědavost byla až moc velká. Přešel ke mně a podezíravě si mě prohlížel.

,,Kdybych ti vše vyzradil, tak by to nebylo překvapení. Jen takový malý dárek, víc ti k tomu neřeknu, takže ať už bys udělal cokoliv, už teď tě upozorňuji, že je to marný." řekl jsem s úsměvem a štípl jej do tváře.

--------------------------------------------------------------

Ležel jsem polonahý v posteli a nechal si Bokutovými rty hýčkat krk. Chtěl, abych si lehl na břicho a dal ruce podél těla, a tak jsem mu vyhověl. Najednou jsem ucítil jeho teplé a velké dlaně, kterými sjel od kříže až ke krku, kde se zastavil a začal jej masírovat. Tak tohle je novinka. Najednou zase začal vyzvídat, co mi přinesl Osamu. Stále jsem se držel ale jen stěží, jeho metody začínaly být čím dál přesvědčivější a nezůstalo jen u masírování krku a zad. Svlékl ze mě zbytek oblčení a promasíroval snad každou část mého těla a když říkám každou, tak to myslím doslova. 

,,Pořád mi to neřekneš?" optal jsem se, i když jsem věděl, že to nemá cenu. V tomhle ohledu byl tak vytrvalý a opravdu jen málokdy mi to prozradil. 

,,Vážně jsi tohle všechno dělal kvůli tomu, abych ti to řekl?" odpověděl jsem otázkou a lehl si na bok. 

,,Kde se v tobě ta krutost pořád bere?  A ne nedělal jsem to jen kvůli tomu, chtěl jsem si tě pořádně připravit a rád to zopakuju...ústy, ale rovnou říkám, že dnes se spát nebude."  mlsně jsem si olízl rty. 

,,To zní jako výzva. Ale stejně ti to neřeknu, jen abys věděl." řekl jsem hravě a naklonil jsem se k němu pro polibek. 

Pokračování příště...

Chci být zase tvým! [BokuAka2] ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat